Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 196

Utopený deštný prales

V přehradních nádržích vodních elektráren hluboko v Amazonii hynou statisíce stromů a stávají se tak velkým zdrojem emisí CO2 a metanu, skleníkových plynů.

Fotogalerie (1)
Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Vodní elektrárnu Balbina na řece Uatumã v srdci brazilské Amazonie, která byla dokončena v roce 1989, považují někteří experti na energetiku za nejhorší na světě. Utopila tisíce stromů, které teď v přehradní nádrži hnijí a produkují CO2 a metan – skleníkové plyny. Stromy zatopené vodou již CO2 neabsorbují, naopak jsou jeho zdrojem. Balbina má pět generátorů, instalovaný výkon 250 MW a zaplavila 2 360 km2. Domorodci, kteří na tomto území původně žili, se museli vystěhovat. Nyní vypalují další části pralesa, aby získali pole.

Zpráva IPCC z roku 2012 konstatovala, že při výstavbě a provozu přispívají vodní elektrárny k oteplování jen asi 0,5 % až 3 % ve srovnání s elektrárnami spalujícími uhlí, ropu nebo zemní plyn. To však platí jen pro vodní elektrárny postavené v chladných a suchých oblastech s relativně chudou vegetací. Zcela jiná je však situace u vodních elektráren budovaných v nížinných oblastech tropických deštných pralesů, kde bujná džungle hnijící pod vodou produkuje neobvykle velké množství emisí. Nížinné tropické pralesy jsou vysoce produktivní a obsahují více uhlíku než jiné lokality, což znamená, že při hnití uvolňují více CO2. V teplejším klimatu produkují více skleníkových plynů také mikrobi, kteří tráví organickou hmotu. Takových mikrobů jsou dva druhy - první se živí biomasou na dně vodní nádrže bez přístupu kyslíku a produkuje metan, zatímco druhý žije v prostředí bohatém na kyslík blízko pod hladinou a produkuje CO2. V obou případech jejich aktivitu podporují vyšší teploty. Metan je daleko účinnější skleníkový plyn než CO2. Podle IPCC má v průběhu dvaceti let 1 g metanu stejný tepelný účinek jako 86 g CO2.

Falešné předpoklady

Dříve existoval mýtus, že metan v přehradě natrvalo uvězní vysoká vrstva vody. Předpoklad je však mylný, protože například vstup vody do turbín v elektrárně Balbina je několik metrů pod hladinou, tedy právě v hloubce, kde se tvoří nejvíce metanu. Podle odhadu emituje přehrada Balbina každý rok na 39 000 tun metanu, což je dvojnásobek původně odhadovaného množství. Výsledky výzkumu ukazují, že kombinované emise CO2 a metanu jsou pro životní prostředí desetkrát horší, než by tomu bylo v případě uhelné elektrárny se stejnou výrobou elektřiny.

Brazílie pod přívalem kritiky obrací

Dnes jsme v hodnocení vodních elektráren v tropických oblastech mnohem kritičtější, než kdykoliv dříve. Většina vodních elektráren, které se dnes v tropech plánují či staví, je hlavně v oblastech nížinných pralesů. Jen v samotné Amazonii jsou plány na téměř 150 přehrad a dalších 72 se plánuje v Laosu a 50 v Kambodži. Výzkumníci použili satelitní snímky, aby zjistili rozsah hynutí stromů. Dospěli k závěru, že jen přehradní nádrž Balbina způsobuje hynutí statisíců stromů, které by dříve ročně absorbovaly 130 000 tun uhlíku. Další problém souvisí s tím, že spotřeba elektřiny v Brazílii stále roste a vodní elektrárny zajišťují až 80 % spotřeby. Dokonce sami představitelé elektrárenského průmyslu uznávají, že přehradní nádrž Balbina produkuje příliš mnoho skleníkových plynů a že je to špatný projekt. Již před dvěma lety brazilská vláda oznámila, že už nebude další velké vodní elektrárny budovat a země se v následujících letech zaměří na rozvoj dalších obnovitelných zdrojů - fotovoltaických a větrných elektráren. Podle brazilského národního energetického plánu by do roku 2026 měl instalovaný výkon v solárních a větrných elektrárnách v zemi dosáhnout více než 40 GW. Podíl velkých hydroelektráren na elektroenergetickém mixu země by měl postupně klesat a být nahrazen výrobou v solárních, větrných a malých vodních elektrárnách.

Zdroje:

Dado Galdieri: The sunken rainforest. New Scientist, 2019, č. 3248, s. 42-45

https://oenergetice.cz/zahranicni/brazilie-konci-vystavbou-obrich-hydroelektraren-vice-prostoru-dostanou-jine-oze

 

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Fyziklání 2020

Dne 14. 2. 2020, tedy ještě před uzavřením škol kvůli koronavirové epidemii, se uskutečnila mezinárodní fyzikální soutěž pro týmy středoškoláků Fyziklání 2020, kterou pořádá skupina vysokoškolských studentů FYKOS (Fyzikální korespondenční seminář).

Krev od vyléčených pacientů se může stát lékem na Covid-19

Tento týden v New Yorku začíná test experimentální terapie současné pandemické nemoci Covid-19, způsobené novým koronavirem. Tento typ terapie je znám již více než 100 let, byl použit v roce 1918 při pandemii tzv. španělské chřipky. Tehdy nebyly k dispozici žádná antivirotika ani očkování.

www.rouskyvsem.cz.

Je období řádícího koronaviru způsobujícího nemoc Covid-19. Podpořme dobrou věc, nic nás to nestojí. V této vypjaté situaci lze na internetu najít spoustu informací. Některé jsou ověřené, jiné typické “fakenews”. A to je problém. Proto se tým stojící za webem rouskyvsem.

Sluncem poháněné vzducholodě

Byly doby, kdy byly vzducholodě považovány za budoucnost létání. Pak upadly v zapomnění, aby se nyní vrátily jako „zelenější“ způsob dopravy. Britská firma Varialift Airships plánuje stavět vzducholodě poháněné sluncem, které by se měly používat v mezinárodní přepravě nákladů.

Amatérská ochranná rouška

V boji proti koronaviru je potřeba velkého množství ochranných roušek a zdravotnických masek. Odborníci vyzývají: „Noste všichni masku, abyste se vyhnuli infekci!“. Rostoucí poptávka způsobila vážný nedostatek masek. Ochranné roušky v lékárnách byly brzy vykoupené, což mezi lidmi vyvolávalo paniku.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail