V přehradních nádržích vodních elektráren hluboko v Amazonii hynou statisíce stromů a stávají se tak velkým zdrojem emisí CO2 a metanu, skleníkových plynů.
Fotogalerie (1)
Vodní elektrárnu Balbina na řece Uatumã v srdci brazilské Amazonie, která byla dokončena v roce 1989, považují někteří experti na energetiku za nejhorší na světě. Utopila tisíce stromů, které teď v přehradní nádrži hnijí a produkují CO2 a metan – skleníkové plyny. Stromy zatopené vodou již CO2 neabsorbují, naopak jsou jeho zdrojem. Balbina má pět generátorů, instalovaný výkon 250 MW a zaplavila 2 360 km2. Domorodci, kteří na tomto území původně žili, se museli vystěhovat. Nyní vypalují další části pralesa, aby získali pole.
Zpráva IPCC z roku 2012 konstatovala, že při výstavbě a provozu přispívají vodní elektrárny k oteplování jen asi 0,5 % až 3 % ve srovnání s elektrárnami spalujícími uhlí, ropu nebo zemní plyn. To však platí jen pro vodní elektrárny postavené v chladných a suchých oblastech s relativně chudou vegetací. Zcela jiná je však situace u vodních elektráren budovaných v nížinných oblastech tropických deštných pralesů, kde bujná džungle hnijící pod vodou produkuje neobvykle velké množství emisí. Nížinné tropické pralesy jsou vysoce produktivní a obsahují více uhlíku než jiné lokality, což znamená, že při hnití uvolňují více CO2. V teplejším klimatu produkují více skleníkových plynů také mikrobi, kteří tráví organickou hmotu. Takových mikrobů jsou dva druhy - první se živí biomasou na dně vodní nádrže bez přístupu kyslíku a produkuje metan, zatímco druhý žije v prostředí bohatém na kyslík blízko pod hladinou a produkuje CO2. V obou případech jejich aktivitu podporují vyšší teploty. Metan je daleko účinnější skleníkový plyn než CO2. Podle IPCC má v průběhu dvaceti let 1 g metanu stejný tepelný účinek jako 86 g CO2.
Falešné předpoklady
Dříve existoval mýtus, že metan v přehradě natrvalo uvězní vysoká vrstva vody. Předpoklad je však mylný, protože například vstup vody do turbín v elektrárně Balbina je několik metrů pod hladinou, tedy právě v hloubce, kde se tvoří nejvíce metanu. Podle odhadu emituje přehrada Balbina každý rok na 39 000 tun metanu, což je dvojnásobek původně odhadovaného množství. Výsledky výzkumu ukazují, že kombinované emise CO2 a metanu jsou pro životní prostředí desetkrát horší, než by tomu bylo v případě uhelné elektrárny se stejnou výrobou elektřiny.
Brazílie pod přívalem kritiky obrací
Dnes jsme v hodnocení vodních elektráren v tropických oblastech mnohem kritičtější, než kdykoliv dříve. Většina vodních elektráren, které se dnes v tropech plánují či staví, je hlavně v oblastech nížinných pralesů. Jen v samotné Amazonii jsou plány na téměř 150 přehrad a dalších 72 se plánuje v Laosu a 50 v Kambodži. Výzkumníci použili satelitní snímky, aby zjistili rozsah hynutí stromů. Dospěli k závěru, že jen přehradní nádrž Balbina způsobuje hynutí statisíců stromů, které by dříve ročně absorbovaly 130 000 tun uhlíku. Další problém souvisí s tím, že spotřeba elektřiny v Brazílii stále roste a vodní elektrárny zajišťují až 80 % spotřeby. Dokonce sami představitelé elektrárenského průmyslu uznávají, že přehradní nádrž Balbina produkuje příliš mnoho skleníkových plynů a že je to špatný projekt. Již před dvěma lety brazilská vláda oznámila, že už nebude další velké vodní elektrárny budovat a země se v následujících letech zaměří na rozvoj dalších obnovitelných zdrojů - fotovoltaických a větrných elektráren. Podle brazilského národního energetického plánu by do roku 2026 měl instalovaný výkon v solárních a větrných elektrárnách v zemi dosáhnout více než 40 GW. Podíl velkých hydroelektráren na elektroenergetickém mixu země by měl postupně klesat a být nahrazen výrobou v solárních, větrných a malých vodních elektrárnách.
Zdroje:
Dado Galdieri: The sunken rainforest. New Scientist, 2019, č. 3248, s. 42-45
Hlavní město Praha začne pro splachování komunikací a zvlhčování vzduchu v letních měsících v centru města využívat průsakovou vodu ze své kolektorové sítě. První čerpací zařízení napojené na podzemní rezervoár na průsakovou vodu vzniklo pod Uhelným trhem.
Modernizovat zařízení a přitom o jednotky MWe zvýšit výkon druhého bloku elektrárny Temelín mají zajistit nové separátory vlhkosti v nejaderné části elektrárny. První z nich dorazil do Temelína z Bratislavy 9. května 2020. Přeprava více než stotřicetitunového nákladu přes české území trvala pět dní.
Organizátoři zvou na tradiční studentskou vědeckou konferenci pořádanou Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze s podporou Mladé generace České nukleární společnosti zaměřenou na jaderné inženýrství a související obory, pojmenovanou po profesorovi Čestmírovi Šimáně.
Spojené státy pojaly ušlechtilý úmysl být první zemí na světě, která postaví termojadernou elektrárnu! Ve světle poněkud rozpačitého přístupu státních institucí USA k termojaderné fúzi v minulosti musí mnohého odvážná myšlenka překvapit. Ovšem v poslední době se blýskalo na lepší časy.
Od 13. března do 11. května 2020 byl první temelínský blok v plánované odstávce pro výměnu paliva. Technici však vždy odstávku využijí také k dalším činnostem - k důkladným kontrolám a modernizacím. Temelín vyrábí elektřinu pro pětinu České republiky už 19 let!
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
