Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 200

Fotovoltaika za korunu

Společnost ČEZ ESCO přišla s návrhem, který nazvala „Fotovoltaika za korunu“. Přivedlo mne to na myšlenku, jak tento návrh využít a přeměnit ho v návod, jak vyrábět čistou energii pomocí systému agrovoltaiky s třetinovou investicí. Ve svém nápadu se uvedená společnost zaměřila na využití stávajících velkých objektů pro namontování FVE s tím, že náklady na tuto elektrárnu převezme ČEZ a majitel objektu sice bude nadále po dobu 15 let platit elektrickou energii stejně, jako platí dnes, ale potom už bude FV elektrárna jeho, stejně jako další vyrobená elektřina. V případě střední Evropy na první pohled ideální stav, protože slunečního svitu je zde maximálně 1 300 hodin za rok, což při stávajících cenách 2,50 Kč/kW, které ČEZ plánuje pro majitele držet po celou dobu 15 let, představuje platbu pro ČEZ při výrobě a spotřebě 1 MWh ve výši 1 950 000,00 eur. Ano, v platbě je zahrnuta údržba, využití distribuční sítě, záruka atd. Pro majitele to bude určitě přínos, navíc bude mít energii po celou dobu za sjednanou cenu.

Fotogalerie (1)
Fotovoltaické pásy na střeše malé vodní elektrárny Přelouč. I pod nimi by mohl být třeba skleník. (Zdroj Vzdělávací portál ČEZ Svět energie)

Pojďme trochu dál a představme si variantu, že by ČEZ uplatnil nabízenou investici i na nově vznikající objekty, mezi které patří i systém agrovoltaiky. (Pozn. red.: o agrovoltaice psal Třípól v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/rozhovory/2497-agrovoltaika.) Pokud by zaplatil celou agrovoltaickou konstrukci, můj laický výpočet říká, že by vydělal minimálně 200 %. Jak už jsem uvedl dříve v rozhovoru pro Třípól, systém agrovoltaiky tak, jak ho navrhuji,  včetně možnosti doplnění o nástavbu skleníku nebo hal pro živočišnou či jakoukoliv jinou výrobu, lze využít nejen na zemědělské půdě, ale i na jiných otevřených, ba i vodních plochách. Lze ho přizpůsobit jak na nově stavěné, tak i na stávající stavby. Konkrétně jde např. o sklady, výrobní haly a také obchodní domy. Četl jsem, že se v Čechách na tyto stavby ročně zabere 400 ha především orné půdy. Namontovat na ně klasickou FVE není problém, ale existuje  i jiný způsob, jak využít střechy těchto staveb ještě důsledněji.

Skleník na střechu

Již mnoho let se ve světě, například v Kanadě, na střechy obchodních domů staví skleníky k pěstování zeleniny. Především u obchodních řetězců je to způsob, jak mít denně v regálech čerstvou a navíc svou vlastní zeleninu. Můj návrh přidává  obchodnímu domu také vlastní elektřinu. I takový skleník se dá vyrobit a postavit tak, aby se na něj dala umístit FVE, aniž to ovlivní přívod denního světla pro samotný skleník. Chce to jen přemýšlet víc jako zemědělec, a ne pouze jako konstruktér nebo architekt.

Vše má několik výhod. Jednak se vrátí zastavěný prostor původnímu účelu, to je pěstování potravin. Navíc i na malém prostoru, který takto ve skleníku vznikne, se vypěstuje až 4× více potravin než na stejné ploše na otevřeném poli. Další nespornou výhodou je celoroční využití skleníku , aniž to majiteli přinese náklady na vytápění navíc. Haly, sklady, obchodní domy se musejí v zimních měsících vytápět, a toto teplo se dá využít i pro skleník. Symbióza, která ve svém důsledku prospívá všem zainteresovaným, a to včetně kvality ovzduší, které všichni okolo dýcháme.

Úspora nákladů je podstatná

Náklady na agrovoltaiku tvoří nejen sama konstrukce, ale především náklady na FVE, a to více než ze dvou třetin. Celková investice do plně vybavené agrovoltaiky tvoří v současných cenách přibližně 810 000,00 €/MWh. Dvě třetiny, tedy 540 000,00 eur za FVE, by investovala elektrárenská společnost, jíž by majitel  splácel po dobu 15 let formou platby za vyrobenou a především spotřebovanou energii. Ačkoli by se dalo říci, že pro majitele nula od nuly pojde, on za svou nutnou investici třetiny nákladů, bude mít navíc zisk z vypěstovaných potravin. (Záleží samozřejmě na tom, jak bude hospodařit při samotném pěstování zeleniny.)

Poznámka k projektu ČEZ ESCO

Projekt se hodí pro instalaci fotovoltaických panelů na střechu školy, radnice, městského stadionu nebo firmy či závodu. Fotovoltaická elektrárna tohoto typu se vyplatí tam, kde je roční spotřeba od 30 MWh výše. Základem je znalost detailního průběhu spotřeby dané budovy. Pro zákazníky, kteří nemají data k dispozici, připravuje ČEZ ESCO zapůjčení chytrého měřiče, který sleduje hodinovou spotřebu objektu. Měření probíhá jeden týden až měsíc. Na základě výsledků měření lze odhadnout ideální velikost elektrárny a také to, kolik elektřiny z ní zákazník spotřebuje. Zákazník za měřič neplatí nic, vše proběhne formou bezplatné zápůjčky. Pokud z výsledků vyplyne, že se FVE na střeše objektu vyplatí, ČEZ ESCO navrhne řešení na míru. Výhoda pro město, firmu nebo jakéhokoliv zákazníka spočívá v tom, že nemusí mít žádné investiční výdaje. O investici se postará ČEZ, zákazník ji pak splácí přímo v cenách energie, přičemž nemusí platit za distribuci a využívání energetických sítí. Elektrárna se navrhuje tak, aby se co nejvíce elektřiny spotřebovalo u zákazníka.

Miroslav Kudrna

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře zve

Pro studenty, mladé vědce a ostatní zájemce o kosmonautiku zde máme aktuální přednášky a programy pořádané Českou kosmickou kanceláří a vzdělávacím spolkem Kosmos-News. Nabízejí mateřským, základním i středním školám, ale i organizátorům dalších vzdělávacích ...

Úloha jaderné energie při obnově ekonomiky po pandemii

Agentura pro jadernou energii při OECD (OECD-NEA) vypracovala zprávu, která zkoumá úlohu jaderné energie v souvislosti s obnovou ekonomiky po COVID-19. Obsahuje čtyři hlavní témata: budování odolnosti elektrických sítí, tvorba pracovních příležitostí, ...

Solární nabíječky pro elektromobily

Nabíjení elektromobilů přinese v budoucnosti zvýšené nároky na kapacitu energetických sítí. K řešení problémů s tím spojených by mohly přispět solární nabíječky. Jejich rozvoj zatím táhnou především technologické firmy v USA.

Větrné turbíny vyplouvají na moře

Výkon větrných elektráren umístěných v mořích celého světa přesáhl ke konci loňského roku 650 GW, což odpovídá přibližně dvěma třetinám instalovaného elektrárenského výkonu Evropské unie. Naprostá většina elektřiny z větru pochází z turbín ukotvených ve dně mělkých pobřežních vod.

Jiný plyn, jiné plazma

Čínská domácí agentura dodala první část systému vstřikování plynů do vakuové komory tokamaku ITER. Jedná se o spoustu trubek a trubiček, které dopravují z Budovy tritiového hospodářství do Budovy tokamaku všechny potřebné plyny.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail