Školy čelí hackerským útokům, řešení nabízí služba ThreatGuard
Kybernetická kriminalita se v posledních letech stále častěji zaměřuje na školská zařízení. Přestože základní a střední školy disponují desítkami počítačů ...
Světová spotřeba energie a tepla roste a díky plánům na snižování emisí CO2 se do výroby zapojuje stále více obnovitelných zdrojů energie (OZE). Jejich rytmus výroby je ale značně nepravidelný, takže už dnes ohrožují stabilitu přenosových sítí. Jedním z řešení, jak sítě stabilizovat a s energií rozumně hospodařit, je použití různých metod ukládání energie. Pokročilým technologiím akumulace se intenzivně věnuje i Skupina ÚJV, některé z nich nedávno vložila do originálního konceptu tzv. bezemisní teplárny. Pilotní zařízení tohoto typu by v Řeži mělo vzniknout do 10 let.
Ukládání energie do tepla
Demonstrační jednotka v Řeži bude komplexem zařízení, který bude využívat cca 2 MW elektřiny z fotovoltaických panelů instalovaných na plochých střechách budov v areálu ÚJV Řež. Takto získaná bezemisní elektřina bude přímo vyvedena do distribuční sítě, nebo bude, v čase přebytku elektřiny v síti, akumulována do tepelného zásobníku. Specialisté v Řeži řeší vhodnost různých materiálů pro akumulaci tepla. Nejvíce perspektivní se jeví ukládání tepla do skupenské změny slitiny hliníku a křemíku AlSi12. Elektřina se v tomto případě transformuje na teplo v odporových topných tyčích, umístěných přímo v zásobníku. V něm je umístěn také tepelný výměník, který umožní teplo ze zásobníku čerpat. Pro zpětnou přeměnu tepelné energie na elektrickou využije systém místo klasického parního oběhu oběh s oxidem uhličitým v tzv. superkritickém stavu (s CO2 při tlaku ≥ 7,4 MPa a teplotě nad 31 °C). Tento typ oběhu má oproti běžným parním turbínovým systémům výhodu zásadně menších rozměrů (tj. nižší investiční náklady a rychlý start turbíny) a velký rozsah provozních výkonů. Zbytkové teplo z tohoto oběhu se potom částečně využije k zásobování areálu ÚJV Řež teplem.
Pilotní jednotka v Řeži bude mít elektrickou účinnost okolo 35 %
Pro komerční uplatnění ve větším měřítku systém předpokládá elektrickou účinnost 43 % – 45 %. V rámci testování kompletního energetického mixu řežského virtuálního energetického ostrova se bude alternativně vyrábět i „zelený“ vodík (získaný z energie z obnovitelných zdrojů), ze kterého se zpětně získá elektrolýzou elektřina nebo metanizovaný plyn. Stabilizaci celého systému zajistí záložní elektrochemický akumulátor.
Alena Rosáková

Schéma infrastruktury bezemisní teplárny (zdroj: Skupina ÚJV, Řež)
Kybernetická kriminalita se v posledních letech stále častěji zaměřuje na školská zařízení. Přestože základní a střední školy disponují desítkami počítačů ...
Nobelovu cenu za chemii za rok 2025 získali Susumu Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, Richard Robson z Melbournské univerzity v Austrálii a Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley.
Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.
Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...
Provozovatelem nejvýkonnější české sítě veřejného dobíjení je energetická Skupina ČEZ. Pro všechny majitele elektroaut i všech, kdo o nich uvažují, připravila virtuální ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.