Fúzní omyly….
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Nejdéle sloužící přečerpávací elektrárna v ČR umí najet na plný výkon za tři minuty. Po dobu čtyř hodin pak zvládne dodávat do energetické sítě výkon cca 50 MW. Dne 26. července 2024 se vrátila do provozu po tříměsíční výměně řídicího systému, elektrických ochran a celkové údržbě. Energetici mj. provedli servis i v 582metrovém přivaděči k horní nádrži na Homoli.
Přečerpávací elektrárna ve Štěchovicích je i tři roky před svými osmdesátými narozeninami ve výborné kondici a spolehlivě slouží české energetické soustavě. ČEZ totiž tento významný zdroj pohotovostní energie pro střední Čechy pravidelně modernizuje, přičemž největší rekonstrukce z roku 1996 znamenala v podstatě stavbu nové elektrárny. Nejnověji má štěchovická „přečerpávačka“ za sebou tříměsíční výměnu svého mozku – řídicího systému a elektrických ochran. Energetici využili odstávky i k celkové údržbě běžně nepřístupného více než půlkilometrového tlakového přivaděče k turbíně.
Jak funguje přečerpávačka
Na začátku je povel specialisty z centrálního dispečinku vodních elektráren, který řídí celou energetickou část Vltavské kaskády. V tu chvíli se do obou větví 582metrového přivaděče přečerpávací elektrárny Štěchovice II začne z horní nádrže na kopci Homole valit 27 kubíků vody za vteřinu. Během několika okamžiků roztočí zkrocený živel lopatky Francisovy reverzní turbíny umístěné na dně 45metrové šachty strojovny, hluboko pod hladinou Vltavy. Přes hřídel se energie přenese na generátor a za chvíli už elektřina míří k zákazníkům.
Zatímco klasická štěchovická kaskádní elektrárna letos slaví 80 let provozu, její mladší sestra, nejdéle sloužící česká přečerpávací elektrárna Štěchovice II, je jen o tři roky mladší. Díky kompletní rekonstrukci v roce 1996 však vznikla moderní elektrárna pro 21. století, která z té původní dále využívá horní nádrž a přivaděč. V čase přebytku energie v soustavě čerpá elektrárna vodu do horní nádrže na kopci Homole, a pokud naopak lidé energii potřebují, pouští vodu na turbínu umístěnou o více než 200 metrů níže. Česká energetika využívá obě štěchovické elektrárny ve špičkách dne, kdy je třeba rychle pokrýt prudce stoupající poptávku po elektřině.
„Kromě hlavních cílů modernizace jsme odstávku využili k důkladné údržbě vodních cest, kam se za běžného provozu opraváři nemají šanci dostat. Zkontrolovali tak celý více než půlkilometrový přivaděč od horní nádrže k turbíně, opravili opotřebení na oběžném kole turbíny o průměru 2,2 metru, zkontrolovali tlakovzdušná zařízení a provedli diagnostiku a údržbu elektrického generátoru a transformátorů,“ popisuje štěchovické unikáty Roman Pospíšil, vedoucí provozu vodních elektráren Štěchovice I, II.
Byla jednou z největších na světě, je unikátem i dnes
Štěchovická přečerpávací elektrárna zahájila provoz už v roce 1947, kdy patřila mezi největší takové zdroje na světě. Za ideálních podmínek proteče půlkilometrovým přivaděčem od horní nádrže k soustrojí 27 m3 vody za sekundu, při čerpadlovém režimu je to v opačném směru 21 m3/s. Světovým unikátem jsou Štěchovice i v 21. století – a to díky první české plovoucí fotovoltaice, která je umístěna na hladině horní nádrže na Homoli. Žádná jiná fotovoltaika na zeměkouli nekolísá při svém provozu až o 9 metrů, což je rozdíl hladin při maximu a minimu přečerpávacího cyklu.
Námět pro čtenáře: Projděte si celou elektrárnu Štěchovice prostřednictvím programu Virtuální prohlídka ČEZ - vodní elektrárny Štěchovice (cez.cz)
Víte, že…
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.