Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Podobně jako kdysi starodávné klipry budou své plachty zvedat a stahovat námořní plavidla i v budoucnosti. I když modernějším způsobem. Budou totiž navíc vybavena solárními panely a plout boudou třeba na vzduchovém polštáři.
Dnešní typické nákladní lodě se příliš neliší od svých předchůdců před sto lety: jsou to často špinaví netvoři spalující ropu, ale díky své velikosti zajišťují efektivní přepravu zboží. Odvětví námořní dopravy je obrovské, a stejně tak i s ním spojený objem emise uhlíku. Ten je dokonce vyšší, než u letecké dopravy.
V souvislosti s vrtkavostí ceny ropy, změnami klimatu a znečištěním, začíná na novou situaci reagovat i lodní průmysl. Pod tlakem veřejnosti přijala International Maritime Organization rozhodnutí, že námořní lodě musí do roku 2030 zvýšit účinnost využití paliva a snížit emise uhlíku a dalších znečišťujících látek o 25 až 30 %. Robert Dane z australské společnosti Solar Sailor se sídlem v Sydney se domnívá, že nákladní loď na přepravu rudy by mohla ušetřit až 20 % dopravních nákladů díky používání velkých solárních panelů, které by nejen dobíjely baterie, ale sloužily by i k záchytu větru a tím k pohonu lodi.
Podobný přístup volí i japonská společnost Eco Marine se sídlem ve Fukuoce. Toto řešení je použitelné pro velké lodě o nosnosti desítek tisíc tun. Britská firma B9 Energy Group se zaměřuje na menší lodě. Ty by se měly stát moderními trojstěžníky, vybavenými navíc motorem Rolls Royce s alternativním palivem – zemním plynem nebo biopalivem. Plachty by se mohly svinout či rozvinout pouhým stisknutím tlačítka a nevyžadovaly by tak početnou posádku ke své obsluze.
Jiné firmy se snaží snížit spotřebu paliva netechnickým způsobem, například snížením rychlosti plavby. V roce 2008 se cena ropy vyšplhala na 145 dolarů za barel a námořní společnost Maersk proto snížila spotřebu paliva o 30 % prostě tím, že zpomalila plavbu z 25 uzlů (46 km/h) na 12 uzlů. Při nižší rychlosti se omezuje tření a zvyšuje energetická účinnost. Je to podobné jako u jízdy automobilem, kdy se při rychlosti 90 km/h spotřebuje méně paliva, než při vyšších rychlostech.
Jiný způsob šetření paliva zkouší nizozemská společnost DK Group, jejíž systém vypouští z otvoru v trupu lodi vzduch, který vytváří pod plavidlem bublinkový polštář. Tímto způsobem lze snížit spotřebu paliva o přibližně 10 %.
Mořští živočichové, například vilejšové a mušle, kteří se přilepí na trup lodi, výrazně zvyšují tření a mohou zvýšit spotřebu paliva až o 40 %. Nizozemská firma Akzo Nobel proto vyvinula speciální polymerový nátěr, který ztěžuje živočichům možnost se na trup lodi přilepit.
Podle: Jesse Emspak: Green energy sets sail. New Scientist, 2011, č. 2843, s. 20-21.
Weby:
http://solarsailor.com
http://www.ecomarinepower.com
http://www.b9energy.com
http://www.akzonobel.com
| Příklady porovnání produkce emisí oxidu uhličitého námořní dopravou s některými státy |
|
|---|---|
| Země | Emise CO2 v milionech tun |
| Čína | 6 877 |
| USA | 5 195 |
| Německo | 750 |
| Námořní přeprava | 592 |
| Spojené království | 466 |
| Letecká doprava | 423 |
Zdrojové odkazy k obrázkům:
Tanker se solárními plachtami
http://dvice.com/archives/2008/11/giant-cargo-shi.php
Menší dopravní loď přeměněná firmou B9 Energy Group na trojstěžnovou plachetnici
http://www.b9energy.com/B9Shipping/tabid/4036/language/en-US/Default.aspx
Tanker s plachtami
http://sideshowtimemachine.blogspot.cz/2010/05/ozone-friendly-cargo-ship.html
Tanker se solárními plachtami společnosti Eco Marine
http://financialpress.com/2012/11/07/energysail-promises-wind-solar-combo-for-cleaner-shipping
Vilejši na trupu lodi
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0025326X11000166
Čištění lodních šroubů od vilejšů
http://www.dsdni.gov.uk/index/urcdg-urban_regeneration/nomadic/dsdin_nomadic_gallery.htm
Z projektu japonská společnost Eco Marine
http://www.ecomarinepower.com/en/home
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.