Od čtenářů

Článků v rubrice: 14

Jak na viry

ZJISTIT, ZDA V ORGANISMU NEBUJÍ NÁDOROVÉ ONEMOCNĚNÍ NEBO TŘEBA MONONUKLEÓZA, POMÁHAJÍ SPECIÁLNÍ DIAGNOSTICKÉ SOUPRAVY. TAKOVÉ VYRÁBÍ A VYVÍJÍ I ČESKÁ FIRMA VIDIA.

Herpetické viry se podílí na infekční mononukleóze nebo chronickém únavovém syndromu, souvisí s některými nádorovými onemocněními nebo mohou aktivovat AIDS. Pokud jsou však objeveny v organismu včas, lze předejít vážným nebo fatálním následkům onemocnění. K tomu, aby se zjistilo, jak na tom člověk je, slouží diagnostické soupravy. Z českých firem se na jejich výrobu zaměřila například společnost Vidia se sídlem ve Vestci. Ta je vyrábí a zároveň ve vlastním oddělení výzkumu a vývoje hledá nové diagnostické metody. Ty by mohly být přínosem i mimo oblast herpetických virů.
Vidia vznikla v roce 1991, kdy se z Ústavu sér a očkovacích látek (ÚSOL) rozhodl odejít Jaroslav Roubal. Tehdy mu ÚSOL jeho výrobní program na sety, pomocí kterých by stanovovaly protilátky proti herpetickým virům a na kterých pracoval několik let, zamítl. Rozhodl se proto i s několika dlouholetými spolupracovníky založit vlastní firmu a přivést výsledky výzkumu do praxe. Začátky nebyly jednoduché, ale nová firma dostala za výhodný pronájem možnost usídlit se v technologickém centru Mikrobiologického ústavu Akademie věd. To ji pomohlo, aby se mohla dále vyvíjet a o rok později přijít s první diagnostickou soupravou.
Dnes ročně dodá zhruba dva tisíce diagnostických setů různým laboratořím a nemocnicím. Praktičtí lékaři odeberou dalších zhruba osm set souprav. Stále populárnější je mezi nimi podle Michaela Polákové, dceři Roubala, která se svými kolegy firmu po svém zemřelém otci převzala v roce 2002, speciální kit s názvem Okult. Prokazuje krev ve stolici a slouží jako preventivní screening rizika rakoviny tlustého střeva či zažívacího traktu.
„Konkurovat se snažíme zejména kombinací výhodných cen souprav spolu s rychlou dodávkou,“ vysvětluje Poláková. Jeden set stojí v rozmezí tří až šesti tisíc korun, použít ho lze i 180krát. Vzhledem k tomu, že Vidia už je dnes ve vlastních prostorech - postavila si provozovnu, ve které se soustředí laboratoře, kontrolní místnosti, sklady, expedice – může vyrábět na sklad. Díky tomu je schopna svižně reagovat na poptávku.
Do výzkumu a vývoje firma investuje ročně zhruba čtyři miliony korun. „Není to sice moc, ale snažíme se napojit na různé výzkumné projekty a tak další prostředky získáváme díky ním,“ konstatuje Poláková. A dodává, že kdyby odběratelé vždy spláceli, jak mají, mohlo by taky být rázem více peněz na výzkum. V některých případech se totiž stává, že firma musí na zaplacení odebraných souprav čekat i dva roky.
V současnosti Vidia vyvíjí dvě nové unikátní diagnostické soupravy. Jedna směřuje do oblasti kardiologie a onkologie. Stanovuje protilátky proti vimentinu, proteinu, který diagnostikuje prudký nárůst tkáně. Mohla by sloužit k monitorování stavu pacientů po transplantacích nebo ke sledování nádorového bujení. Druhá se zaměřuje na stanovení protilátek proti neurotubulinu. Tento protein se ve větší míře vyplavuje do mozkomíšního moku v případě poškození nervového systému, například při traumatech nebo infekcích, což by pomohlo diagnostikovat stav pacientů například s neuroboreliózou. Obě soupravy jsou již k dispozici pro výzkumné účely a odebírají si je klinická pracoviště, se kterými firma na výzkumu spolupracuje.
Kromě toho si Vidia založilo v roce 1995 dceřinnou společnost Vidia – DIAGNOSTIKA, kterou vlastní na půl s další firmou EXBIO. Ta vyrábí především monoklonální protilátky pro diagnostiku. Spolupráce těchto tří subjektů umožňuje řešit dohromady některé problémy, které se mohou vyskytnout jak při použití diagnostických setů, tak při jejich výrobě.
VIDIA – DIAGNOSTIKA je nestátní zdravotnické zařízení, které se specializovalo zejména na oblast virologické diagnostiky. Postupem času se jeho spektrum rozšířilo i o diagnostiku infekčních nemocí, způsobovaných některými dalšími mikrobiálními agens. Provádí se zde testy pomocí klasických metod, ale sledují se i nové trendy a ve spolupráci

Monika Ginterová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail