V posledním díle našeho miniseriálu o měření pomocí počítače si ukážeme, jak změřit rozměry malých, ale i velkých těles. Jako příklad nám poslouží tuha z mikrotužky. Pokud bychom chtěli změřit její tloušťku, potřebovali bychom mikrometr, nebo alespoň posuvné měřidlo. Můžeme na to však jít nepřímo – pokud si tuhu vyfotíme a na fotografii bude nějaké těleso o známém rozměru, můžeme tloušťku tuhy zjistit pomocí Trackeru.
Fotogalerie (3)
Pomocí zoomu jsme pro větší přesnost metr přiblížili a označili vzdálenost 1 cm. Pak už stačí jen kliknout na Create ‑> Measuring tools ‑> Tape measure. Na zvětšené fotografii označíme dva body na tělese, jejichž vzdálenost chceme zjistit. Pro co nejvyšší přesnost doporučujeme menší rozměry fotografovat v režimu makro, měřené těleso by mělo zaplnit co největší část fotografie.
Přesnost takového měření je ovlivněna kvalitou fotografie a přesným označením kalibrovaného a měřeného tělesa. Důležité je také mít měřené těleso ve stejné vzdálenosti od objektivu – pokud by se tato vzdálenost lišila, byla by samozřejmě vypočtená hodnota vlivem perspektivy zkreslená.
Přednosti Trackeru se projeví zejména při vyhodnocování rychloběžného videa – klasický digitální fotoaparát snímá video s frekvencí 30 snímků za sekundu. Rychloběžné fotoaparáty pracují s vyššími frekvencemi.
Po načtení videa do Trackeru klikneme na Create ‑> RGB region a do místa, kde chceme zjistit intenzitu osvětlení, umístíme „měřidlo“ – kruhovou oblast, jejíž obsah můžeme měnit. Aby vykreslení bylo co nejcitlivější, doporučujeme měřit na nepřesvětlených místech. Graf, popisující rozsvícení žárovky znázorňuje obr. 3. Je na něm jasně vidět, že žárovka pravidelně bliká, a také že úplné nažhavení vlákna trvá zhruba 3 periody (0,06 s).
O měření rychlosti pomocí Trackeru 3pól již psal:
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/pocitace-a-internet/1106-vyuziti-pocitace-pri-fyzikalnim-mereni
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/pocitace-a-internet/1105-pokrocile-moznosti-programu-tracker
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/klasicka-energetika-a-fyzika/651-jak-rychle-sviha-kord
O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel.
dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.
Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery.
Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena.
Čtyři z deseti počítačů řídících automatické systémy chytrých budov byly v prvním pololetí tohoto roku vystaveny nějakému druhu kybernetického útoku. Toto zjištění přináší společnost Kaspersky ve svém přehledu hrozeb zacílených na chytré budovy.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
