Počítače a internet

Článků v rubrice: 115

HYPERPhysics

Kdo se delší dobu pohybuje na internetu a zabývá se důkladněji určitým problémem, zjistí zajímavou věc. I když se nějakému tématu věnují tisíce autorů, některé webové stránky mají výsadní postavení – směřují k nim odkazy z velkého množství jiných stránek.

Fotogalerie (3)
Ilustrační foto

V oblasti fyziky patří k těmto exkluzivním zdrojům informací stránka s názvem HYPERPHYSICS. Najdeme ji na několika různých adresách, například http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/hframe.html . V porovnání s řadou jiných stránek podob-ného zaměření má HYPERPHYSICS velmi přehlednou strukturu ve formě rozvětvených diagramů. Úvodní stránka je členěna na 10 kapitol: mechaniku, termiku, fyziku pevných látek, akustiku, elektřinu a magnetismus, optiku, teorii relativity, kvantovou fyziku, jadernou fyziku a astrofyziku. Kliknutím na vybranou kapitolu ze zobrazí další diagram, který kapitolu podrobně člení na jednotlivá témata. Stačí tedy tři kliknutí a jsme většinou u cíle.
Jednotlivé pojmy jsou vysvětlovány stručně a výstižně. V případě potřeby je text doplněn jednoduchými náčrty, schématy a grafy. Nechybí pochopitelně ani nezbytné vzorečky, ale skutečně jen nezbytné. Hyperphysics nemá v úmyslu návštěvníka zavalit fakty, ale především ukázat souvislosti mezi jednotlivými pojmy a jevy, včetně některých technických aplikací. Proto je v pravé části obrazovky neustále k dispozici slovníček pojmů a také samotný text je „prošpikován“ odkazy na další stránky. Navigace je jednoduchá, bez efektních blikajících tlačítek a reklamních banerů, takže se můžeme plně soustředit na obsah.
Potřebujeme například zjistit, jak funguje elektromotor? Na úvodní stránce zvolíme „Electricity and Magnetism“, poté „Applications“ a v poslední nabídce s přehledem aplikací vybereme „Electric Motor“. Pak máme na výběr motor na stejnosměrný proud (DC), nebo na proud střídavý (AC). Stručné charakteristiky s odkazy na další podrobnosti jsou doplněny schématickými náčrtky.
Kromě základních stránek však HYPERPHYSICS obsahuje „Index“ s odkazy na mnoho desítek pojmů. Upřímně řečeno, přehlednost tohoto „Indexu“ je nevelká, vyhledání pojmu podle abecedy nebo podle tématu dá někdy mnohem víc práce než systematické procházení stránek. V řadě kapitol jsou on-line kalkulačky pro výpočty různých veličin a ukázkové příklady, tabulky apod. A pokud by se snad objevily nějaké mezery v matematických znalostech, není nic ztraceno. Hned na úvodní stránce je nenápadný odkaz na obdobně řešenou encyklopedii matematiky HYPERMATH.
Jednou jsme v hodině fyziky debatovali, jestli mohou alternativní zdroje energie plně nahradit klasické tepelné nebo jaderné elektrárny. Fyzikální zákony říkají, že nikoliv – problémem alternativních zdrojů je velmi malá hustota energie, např. solární nebo větrné. Abych studentům aspoň částečně otázku hustoty energie přiblížil, chtěl jsem se zmínit o Poyntingově vektoru. Ve své knihovně jsem o něm bohužel nenašel žádné podrobnosti, pomoc nabídla až webová stránka HYPERPHYSICS. Stačilo zvolit „Electricity and Magnetism“, pak „EM Waves“ a kapitolka o hustotě energie se zjevila i s hledaným Poyntingovým vektorem.
Mám tedy k této stránce přímo osobní vztah, rád jí využívám – a doporučuji.

JaK
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Reoxygenace Baltského moře

Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.

Data z mizejícího ledovce

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.

Druhý pokus na ITERu na výbornou

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.

Malé a velké reaktory

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.

Malinké želvušky přežijí i ve vesmíru

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail