CzechRad a Žhavá místa
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
Kdo se delší dobu pohybuje na internetu a zabývá se důkladněji určitým problémem, zjistí zajímavou věc. I když se nějakému tématu věnují tisíce autorů, některé webové stránky mají výsadní postavení – směřují k nim odkazy z velkého množství jiných stránek.
V oblasti fyziky patří k těmto exkluzivním zdrojům informací stránka s názvem HYPERPHYSICS. Najdeme ji na několika různých adresách, například http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/hframe.html . V porovnání s řadou jiných stránek podob-ného zaměření má HYPERPHYSICS velmi přehlednou strukturu ve formě rozvětvených diagramů. Úvodní stránka je členěna na 10 kapitol: mechaniku, termiku, fyziku pevných látek, akustiku, elektřinu a magnetismus, optiku, teorii relativity, kvantovou fyziku, jadernou fyziku a astrofyziku. Kliknutím na vybranou kapitolu ze zobrazí další diagram, který kapitolu podrobně člení na jednotlivá témata. Stačí tedy tři kliknutí a jsme většinou u cíle.
Jednotlivé pojmy jsou vysvětlovány stručně a výstižně. V případě potřeby je text doplněn jednoduchými náčrty, schématy a grafy. Nechybí pochopitelně ani nezbytné vzorečky, ale skutečně jen nezbytné. Hyperphysics nemá v úmyslu návštěvníka zavalit fakty, ale především ukázat souvislosti mezi jednotlivými pojmy a jevy, včetně některých technických aplikací. Proto je v pravé části obrazovky neustále k dispozici slovníček pojmů a také samotný text je „prošpikován“ odkazy na další stránky. Navigace je jednoduchá, bez efektních blikajících tlačítek a reklamních banerů, takže se můžeme plně soustředit na obsah.
Potřebujeme například zjistit, jak funguje elektromotor? Na úvodní stránce zvolíme „Electricity and Magnetism“, poté „Applications“ a v poslední nabídce s přehledem aplikací vybereme „Electric Motor“. Pak máme na výběr motor na stejnosměrný proud (DC), nebo na proud střídavý (AC). Stručné charakteristiky s odkazy na další podrobnosti jsou doplněny schématickými náčrtky.
Kromě základních stránek však HYPERPHYSICS obsahuje „Index“ s odkazy na mnoho desítek pojmů. Upřímně řečeno, přehlednost tohoto „Indexu“ je nevelká, vyhledání pojmu podle abecedy nebo podle tématu dá někdy mnohem víc práce než systematické procházení stránek. V řadě kapitol jsou on-line kalkulačky pro výpočty různých veličin a ukázkové příklady, tabulky apod. A pokud by se snad objevily nějaké mezery v matematických znalostech, není nic ztraceno. Hned na úvodní stránce je nenápadný odkaz na obdobně řešenou encyklopedii matematiky HYPERMATH.
Jednou jsme v hodině fyziky debatovali, jestli mohou alternativní zdroje energie plně nahradit klasické tepelné nebo jaderné elektrárny. Fyzikální zákony říkají, že nikoliv – problémem alternativních zdrojů je velmi malá hustota energie, např. solární nebo větrné. Abych studentům aspoň částečně otázku hustoty energie přiblížil, chtěl jsem se zmínit o Poyntingově vektoru. Ve své knihovně jsem o něm bohužel nenašel žádné podrobnosti, pomoc nabídla až webová stránka HYPERPHYSICS. Stačilo zvolit „Electricity and Magnetism“, pak „EM Waves“ a kapitolka o hustotě energie se zjevila i s hledaným Poyntingovým vektorem.
Mám tedy k této stránce přímo osobní vztah, rád jí využívám – a doporučuji.
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.