Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Kdo se delší dobu pohybuje na internetu a zabývá se důkladněji určitým problémem, zjistí zajímavou věc. I když se nějakému tématu věnují tisíce autorů, některé webové stránky mají výsadní postavení – směřují k nim odkazy z velkého množství jiných stránek.
V oblasti fyziky patří k těmto exkluzivním zdrojům informací stránka s názvem HYPERPHYSICS. Najdeme ji na několika různých adresách, například http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/hframe.html . V porovnání s řadou jiných stránek podob-ného zaměření má HYPERPHYSICS velmi přehlednou strukturu ve formě rozvětvených diagramů. Úvodní stránka je členěna na 10 kapitol: mechaniku, termiku, fyziku pevných látek, akustiku, elektřinu a magnetismus, optiku, teorii relativity, kvantovou fyziku, jadernou fyziku a astrofyziku. Kliknutím na vybranou kapitolu ze zobrazí další diagram, který kapitolu podrobně člení na jednotlivá témata. Stačí tedy tři kliknutí a jsme většinou u cíle.
Jednotlivé pojmy jsou vysvětlovány stručně a výstižně. V případě potřeby je text doplněn jednoduchými náčrty, schématy a grafy. Nechybí pochopitelně ani nezbytné vzorečky, ale skutečně jen nezbytné. Hyperphysics nemá v úmyslu návštěvníka zavalit fakty, ale především ukázat souvislosti mezi jednotlivými pojmy a jevy, včetně některých technických aplikací. Proto je v pravé části obrazovky neustále k dispozici slovníček pojmů a také samotný text je „prošpikován“ odkazy na další stránky. Navigace je jednoduchá, bez efektních blikajících tlačítek a reklamních banerů, takže se můžeme plně soustředit na obsah.
Potřebujeme například zjistit, jak funguje elektromotor? Na úvodní stránce zvolíme „Electricity and Magnetism“, poté „Applications“ a v poslední nabídce s přehledem aplikací vybereme „Electric Motor“. Pak máme na výběr motor na stejnosměrný proud (DC), nebo na proud střídavý (AC). Stručné charakteristiky s odkazy na další podrobnosti jsou doplněny schématickými náčrtky.
Kromě základních stránek však HYPERPHYSICS obsahuje „Index“ s odkazy na mnoho desítek pojmů. Upřímně řečeno, přehlednost tohoto „Indexu“ je nevelká, vyhledání pojmu podle abecedy nebo podle tématu dá někdy mnohem víc práce než systematické procházení stránek. V řadě kapitol jsou on-line kalkulačky pro výpočty různých veličin a ukázkové příklady, tabulky apod. A pokud by se snad objevily nějaké mezery v matematických znalostech, není nic ztraceno. Hned na úvodní stránce je nenápadný odkaz na obdobně řešenou encyklopedii matematiky HYPERMATH.
Jednou jsme v hodině fyziky debatovali, jestli mohou alternativní zdroje energie plně nahradit klasické tepelné nebo jaderné elektrárny. Fyzikální zákony říkají, že nikoliv – problémem alternativních zdrojů je velmi malá hustota energie, např. solární nebo větrné. Abych studentům aspoň částečně otázku hustoty energie přiblížil, chtěl jsem se zmínit o Poyntingově vektoru. Ve své knihovně jsem o něm bohužel nenašel žádné podrobnosti, pomoc nabídla až webová stránka HYPERPHYSICS. Stačilo zvolit „Electricity and Magnetism“, pak „EM Waves“ a kapitolka o hustotě energie se zjevila i s hledaným Poyntingovým vektorem.
Mám tedy k této stránce přímo osobní vztah, rád jí využívám – a doporučuji.
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.