Počítače a internet

Článků v rubrice: 74

Evropská agentura pro globální navigační systém

Evropská agentura pro globální navigační satelitní systém (GSA) byla založena v roce 2004 jako oficiální agentura Evropské unie (EU). Sídlo agentury je v Praze a působí zde od roku 2012. V letošním roce si GSA připomenula 15. výročí svého vzniku.

Fotogalerie (1)
Evropská agentura pro globální navigační systém sídlí v Praze Holešovicích, Janovského 2 (foto Makrlík, zdroj GSA)

GSA je jedinou agenturou EU, která poskytuje v globálním měřítku kosmické služby. Odpovídá za provoz evropských programů satelitní navigace Galileo a EGNOS a za poskytování jejich služeb. Z pozice oficiální regulační agentury Evropské unie dohlíží GSA rovněž na plnění veřejného zájmu ve vztahu k evropským programům GNSS (Globální družicový polohový systém, Global Navigation Satellite System). Posláním GSA je zajistit co nejvyšší návratnost investic EU do GNSS ve formě přínosů pro uživatele a ekonomického růstu a konkurenceschopnosti.

GSA ve zkratce:

  • Agentura byla založena v roce 2004 a v roce 2012 přemístila své sídlo do Prahy.
  • Jedná se o jedinou agenturu Evropské unie, která má sídlo v České republice.
  • V GSA pracuje téměř 200 lidí z 21 evropských zemí.
  • Je to jediná agentura EU zabývající se činnostmi ve vesmíru.

Galileo

Galileo je evropský globální navigační satelitní systém (GNSS), který celosvětově poskytuje vysoce přesné civilní služby. Je navržen tak, aby byl kompatibilní a v případě některých služeb také interoperabilní (spolupráceschopný) s jinými mezinárodními satelitními navigačními systémy.

Po svém dokončení se bude satelitní systém Galileo skládat ze souboru 30 satelitů obíhajících Zemi ve vzdálenosti 23 222 km po oběžných drahách orientovaných ve třech odlišných rovinách. Využití standardu se dvěma frekvencemi umožní zvýšit přesnost časového signálu vysílaného systémem Galileo, a určit tak polohu s přesností až na jeden metr. Naposledy byly družice systému Galileo vyneseny na oběžnou dráhu 25. července 2018 z Guyanského kosmického centra (PCS) – evropského kosmického střediska ve Francouzské Guyaně v Jižní Americe. Agentura GSA již podruhé zodpovídala za časnou fázi orbitálního letu (EOP), což je náročný proces, při němž se satelity oddělují od nosné rakety Ariane 5.

Galileo je kompatibilní se systémem GPS

Rozšíří celkový počet navigačních satelitů, dále posune hranice navigačních technologií a zvýší kvalitu i spolehlivost navigačních signálů pro uživatele z celého světa. V současné době je již na oběžné dráze rozmístěno 26 satelitů, z nichž 22 již bylo uvedeno do provozu. Systém je kompletně financován Evropskou unií.

Systém Galileo brzy dosáhne plné provozní schopnosti a vstoupí tak do fáze vyžadující nový systém řízení, který zaručí splnění měřitelných standardů týkajících se řízení provozu družicových služeb. S ohledem na tuto změnu přijaly Evropský parlament a Rada nové nařízení o kosmickém programu EU, kterým se jakožto nástupce GSA zřizuje Agentura EU pro kosmický program (EUSPA).

Více informací naleznete zde: https://www.gsa.europa.eu/european-gnss/galileo/galileo-european-global-satellite-based-navigation-system

Nejčastější dotazy týkající se systému Galileo: https://www.youtube.com/playlist?list=PLoW55g8cihhJqtDb8atwd4VsmYwyj2cXg

Jaké služby bude Galileo poskytovat?

Po úplném spuštění systému (v roce 2020) bude Galileo poskytovat tyto služby:

  • Otevřená služba (OS) - otevřená a bezplatná služba Galileo pro služby určování polohy a času
  • Veřejná regulovaná služba (PRS) - služba chráněná šifrováním poskytující další pokročilé funkce zajišťující větší odolnost a dostupnost. Tato služba bude primárně zaměřena na potřeby veřejného sektoru.
  • Služba s vysokou přesností (HAS) - služba doplňující OS poskytováním dalšího navigačního signálu a služeb s přidanou hodnotou v jiném frekvenčním pásmu. Signál HAS může být šifrován za účelem řízení přístupu ke službám Galileo HAS.
  • Vyhledávací a záchranná služba (SAR) - jedná se o evropský příspěvek k mezinárodnímu systému COSPAS-SARSAT pro satelitní vyhledávání a detekci nouzových signálů. Tato služba poskytovaná systémem Galileo již nyní zkracuje čas potřebný k přivolání pomoci z přibližně 4 hodin na pouhých 10 minut. Do roku 2020 začne tato služba také poskytovat novou a jedinečnou funkci a bude uživatelům zasílat zprávu potvrzující úspěšné doručení přijetí tísňové zprávy, která je bude informovat, že pomoc, kterou potřebují, je na cestě.
  • Více informací naleznete zde: http://www.gsa.europa.eu/galileo/services

#AccuracyMatters (na přesnosti záleží)

Od prvotního spuštění služeb Galileo v prosinci 2016 již všechna zařízení na trhu obsahují čipovou sadu podporující systém Galileo a dokážou jej využít k určování polohy a k navigaci. Služby systému Galileo jsou poskytovány bezplatně včetně otevřené služby (OS), veřejné regulované služby (PRS) a vyhledávací a záchranné služby (SAR).

Systém Galileo nyní podporuje celá řada aplikací a zařízení od tabletů až po nositelnou elektroniku a palubní zařízení od letadel až po osobní vozidla. V současné době nabízí podporu systému Galileo 95 % výrobců čipů pro satelitní navigaci určených pro chytré telefony. Podle údajů zveřejněných v poslední zprávě GSA o situaci na trhu globálních navigačních satelitních systémů (GNSS) se očekává, že dodávky čipů schopných přijímat signál GNSS budou i v příštím desetiletí nadále růst, přičemž do roku 2029 se očekává nárůst z 1,8 miliardy jednotek vyrobených v roce 2019 na celkem 2,7 miliardy jednotek. Většina těchto jednotek bude určena pro přijímače s cenou nižší než 5 eur, přičemž 90 % přijímačů v tomto cenovém segmentu se používá v chytrých telefonech a nositelné elektronice.

V září 2019 dosáhl počet používaných chytrých telefonů podporujících systém Galileo dle odhadů jednu miliardu. S cílem udržet krok s rostoucím zájmem o systém Galileo a také s velkým počtem nových zařízeních podporujících Galileo, která na trh přicházejí, spustila GSA vylepšenou verzi svého populárního webu UseGalileo.eu: http://www.usegalileo.eu/EN/

V roce 2018 zahájila GSA celoevropskou kampaň #AccuracyMatters zaměřující se na širokou veřejnost, která zvyšuje povědomí o tom, že v současnosti využívá výhod zvýšené přesnosti systému Galileo při určování polohy i času více než miliarda chytrých telefonů. Videa zábavnou formou ukazují všem, kdo na svém chytrém telefonu používají údaje o poloze, situace, kdy „na přesnosti záleží“.

Příběhy AccuracyMatters jsou ke zhlédnutí zde: https://www.youtube.com/channel/UCZ_7zhkNrIyOzOGNomRZm1A

#MyGalileoApp

V lednu 2019 spustila GSA soutěž MyGalileoApp. Cílem soutěže bylo vyvinout a komerčně spustit inovativní mobilní aplikaci, která bude využívat výhod zvýšené přesnosti a dostupnosti poskytovaných evropským navigačním systémem. V první fázi soutěže obdržela GSA od mladých vývojářů a podnikatelů z 35 zemí neuvěřitelných 148 nápadů. Po přísném posouzení jednotlivých soutěžních příspěvků a dvou fázích vývoje postoupilo do finále 10 nejlepších kandidátů, kteří představili své nápady porotě GSA a investorům z celé Evropy a ucházeli se o ceny v celkové hodnotě 180 000 eur. Slavnostní finále a vyhlášení vítězů soutěže My Galileo App proběhlo 7. listopadu 2019 v pražském sídle GSA. Vítězem se stal projekt ARGEO, aplikace pro mobily založená na geolokaci, rozšířené realitě (augmented reality) a blockchain (speciální druh distribuované decentralizované databáze uchovávající neustále se rozšiřující počet záznamů, které jsou chráněny proti neoprávněnému zásahu jak z vnější strany, tak i ze strany samotných uzlů sítě). Umožňuje uživatelům zjistit ceny, kupóny, nákupní karty v ulici, či městě, kudy procházíte.

EGNOS

Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (European Geostationary Navigation Overlay Service – EGNOS) je regionální evropský systém s družicovým rozšířením (SBAS), jehož smyslem je vylepšit fungování globálních navigačních satelitních systémů jako jsou GPS nebo Galileo. Byl spuštěn, aby zajistil bezpečnost životně důležitých navigačních služeb v letecké, námořní i pozemní dopravě ve většině Evropy. Systém EGNOS sbírá údaje o přesnosti aktuálního signálu systému GPS (v brzké době systému Galileo) a poskytuje uživatelům korekce nezbytné k získání přesných informací o poloze a zároveň uživatele informuje o momentální spolehlivosti systému. Tyto informace jsou uživatelům předávány pomocí družic systému EGNOS.

Služby systému EGNOS jsou pro běžné aplikace k dispozici od října 2009. Pro aplikace, jež jsou z hlediska bezpečnosti lidského života kritické, byl v březnu 2011 spuštěn signál Safety-of-Life, který splňuje standardy Mezinárodní organizace pro civilní letectví. 9. října byl z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu vynesen systém GEO3 pro EGNOS (na družici E5WB). EGNOS GEO3 bude sloužit k rozšíření signálů ze systémů Galileo a GPS.

Více informací naleznete zde: https://www.gsa.europa.eu/egnos/what-egnos

#FlyEGNOS

V současné době využívá systém EGNOS k navádění při přistání více než 350 evropských letišť. Agentura GSA nedávno spustila kampaň #FlyEGNOS s cílem zvýšit povědomí široké veřejnosti o přínosech systému EGNOS pro leteckou dopravu, k nimž patří mimo jiné bezpečnější přistávání, snížení emisí a hluku či předcházení zpoždění za zhoršeného počasí. Video – příběh systému EGNOS: https://youtu.be/ynSPL4A0ZmE

Letiště využívající systém EGNOS: http://flyegnos.gsa.space

Další informace o situaci na trhu GNSS najdete v nejnovější zprávě agentury GSA: https://www.gsa.europa.eu/market/market-report

Druhé vydání nedávno publikované zprávy agentury GSA o uživatelských technologiích systému GNSS včetně informací o vývoji GNSS a jeho hlavních trendech najdete na internetové stránce https://www.gsa.europa.eu/system/files/reports/gnss_user_tech_report_2018.pdf

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Zapojte se do projektu Česká věda do Malého Tibetu – čas máte do konce ledna

Dopřát dětem ze školy Spring Dales Public School v tibetské vesnici Mulbekh, aby se učily pravidelně také vědy, to bylo cílem projektu Česká věda do Malého Tibetu. V létě bude dokončena nová budova s třídami-laboratořemi pro výuku fyziky, chemie, biologie a informačních technologií.

Arktida v plamenech

Obrovské přírodní požáry letos pustošily Arktidu - velké oblasti severského lesa od Sibiře, přes Aljašku a severní Kanadu, až po Grónsko a Skandinávii. Uvolnily v roce 2019 více CO2 než v kterýkoliv jiný rok v posledních dvaceti letech, kdy bylo zahájeno jejich satelitní sledování.

Ochrana před civilními drony

Drony všeho druhu jsou čím dál populárnější, až to leckde začalo vadit. Někde mohou být drony opravdu nebezpečné – například na letištích – jinde mohou nezvaně nahlížet svými kamerkami do soukromí lidí třeba opalujících se na balkonech v rouše Evině či Adamově.

Fyzikální soutěž Fyziklání 2020

Pozor, pozor, týmová soutěž pro fyzikální nadšence! Pokud jste středoškoláci a baví Vás fyzika či matematika, neváhejte složit až pětičlenný tým a přijít 14. 2. 2020 do Prahy zasoutěžit si a změřit síly se soupeři z celé Evropy!

Trh s bateriemi je závislý na několika zemích

Drtivá většina surovin na výrobu lithiových baterií pochází jen z několika zemí světa. Trh s akumulátory je tak závislý na dodávkách z Konga, Číny, Austrálie, Chile a Argentiny. Ceny vzácných kovů může ohrozit politická situace v těchto státech.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail