Svoboda internetu není samozřejmostí

Podle údajů předložených týmem Atlas VPN mělo v roce 2023 svobodný přístup k internetu pouze 17 % uživatelů internetu (ze 70 sledovaných zemí). Podmínky pro lidská práva online se zhoršují již 13. rokem, přičemž nejvyšší zhoršení nastalo v Íránu, následovaném Filipínami, Běloruskem, Kostarikou a Nikaraguou.

Souhrn:

• 36 % uživatelů internetu na celém světě nemá svobodný přístup k internetu, 35 % je má jen částečně svobodný přístup.
• Pouze 17 % celosvětové internetové populace využívá internet bez výrazných omezení.
• Čína má nejnižší úroveň svobody internetu již devátý rok po sobě.
• Island je již pátý rok v řadě nejlepším prostředím pro svobodu internetu.
• Webové stránky zobrazující obsah chráněný mezinárodními zákony o lidských právech byly letos zablokovány v rekordních 41 zemích.
• 16 národních vlád, včetně Íránu a Súdánu, zcela omezilo přístup k internetu, což je praxe nejčastěji používaná během protestů a povstání.

První část zprávy se zabývá podílem celosvětové populace podle stavu jejich online svobody. Druhá část zprávy podává přehled forem internetové cenzury, kterou vlády nejčastěji využívají.

Pouze 17 % světových uživatelů internetu má svobodu

Podle údajů prezentovaných týmem Atlas VPN má na základě dat Freedom House pouze 17 % uživatelů internetu přístup ke skutečně svobodnému internetu. Obecně platí, že podmínky pro lidská práva online se zhoršují již 13. rokem, přičemž nejvyšší poklesy nastaly v Íránu, následovaném Filipínami, Běloruskem, Kostarikou a Nikaraguou.

Nejvíce trpí uživatelé internetu v Číně, kteří již devátý rok v řadě čelí nejpřísnějšímu omezení obsahu a vládní cenzuře. Naproti tomu islandští uživatelé si užívají největší online svobody na světě již pátý rok po sobě.

Podle zjištění nemá 36 % uživatelů internetu na celém světě svobodný přístup k internetu. Vyznačuje se to vysokými infrastrukturními, ekonomickými a politickými překážkami přístupu - např. omezení obsahu, včetně filtrování a blokování webových stránek; stejně jako porušování práva na svobodu projevu s využitím právních a mimoprávních důsledků. V nejextrémnějších případech jsou lidé fyzicky trestáni nebo zabiti za své komentáře na internetu – překvapivě existují zprávy o takových případech ve 41 zemích.

Jinde je internet částečně svobodný (pro 35 % uživatelů). Země jako Maďarsko a Kolumbie jsou dobrými příklady této kategorie. Oba se mohou pochlubit otevřeným přístupem k internetu, ale také čelí hrozbám (kybernetické útoky na média) nebo politice, která brání fungování opozičních skupin, novinářů a nevládních organizací.

Pouze 17 % celosvětové internetové populace využívá internet bez výrazných omezení. Výzkumníci pozorovali, že v Německu, Estonsku, Kanadě, Spojeném království, Argentině, Spojených státech a na Tchaj-wanu, abychom jmenovali alespoň některé, se neuplatňují téměř žádné kritické kontroly internetu.

Webové stránky blokované vládami dosahují rekordního maxima

Výzkumníci zjistili, že konvenční formy cenzury jsou mezi represivními vládami stále oblíbenější, zejména v případech, kdy nástroje moderování poháněné umělou inteligencí nedokážou držet krok s náhlým návalem kritiky a nesouhlasu.

Nejčastější formou takové kontroly internetu je nucené odstraňování obsahu, které se používá ve 45 zemích. Projevy, které se soustředí na politická, sociální nebo náboženská témata, jsou zvláště cílené, přestože jsou chráněny podle mezinárodních standardů lidských práv. Rekordní počet 41 národních vlád zablokoval webové stránky, které hostí podobný obsah. Například běloruská vláda, která napomáhala vojenské agresi Moskvy, zablokovala více než 9 000 webových stránek, včetně několika nezávislých zpravodajských webů spravovaných běloruskými novináři pracujícími v exilu.

Regulace sociálních sítí

Zpráva také uvádí, že 22 vlád přijalo opatření k regulaci nebo úplnému zákazu obsahu na platformách sociálních médií, aby umlčely nesouhlas. Jeden z příkladů byl pozorován během celonárodních protestů po celém Íránu v září 2022. Írán občas omezil internetové připojení a zablokoval WhatsApp a Instagram, jediné mezinárodní platformy sociálních médií dostupné v zemi. Kromě toho 19 zemí také zakázalo nástroje VPN (virtuální privátní sítě), aby se zabránilo obcházení takové cenzury.

Během období pokrytého studií omezilo připojení k internetu 16 zemí. Jedním z nich byl Súdán, kde úřady po vojenském převratu v roce 2021 omezily přístup k internetu, odřízly komunikační trasy pro opozici a skryly důkazy o porušování lidských práv.

Arzenál a taktika pro ovlivnění voleb

Před volbami i během nich používá řada politických lídrů různé digitální nástroje pro řízení informačního prostoru a ovlivnění hlasování ve svůj prospěch. Dokumentované příklady:

Blokování webstránek - před volbami v Kambodži v červenci 2023 blokovaly autority přístup na webstránky nezávislých zpravodajských médií jako součást širší snahy kontrolovat on-line média.

Odstranění obsahu - představitelé Turecka nařídili zpravodajcům odstranit nežádoucí články o politické straně, která ohlásila podporu presidentu Erdoganovi v květnových volbách 2023. Meta a X byly požádány, aby omezily informace o volbách.

Dezinformační kampaně - před volbami v Thajsku v květnu 2023 byla snaha diskreditovat na sociálních sítích opoziční strany spojena s armádou, která zaměstnávala tisíce lidí, aby manipulovali on-line vyjádření a informace.

Technické útoky - Nezávislá media v Kazachstánu čelila řetězci vážných kybernetických útoků před presidentskými volbami v listopadu 2022. Byl znemožněn přístup k informacím o hlasování.

Nové represívní zákony - před volbami v Zimbabwe v srpnu 2023 nový zákon známý jako "vlastenecký zákon" široce kriminalizoval projevy, které poškozují suverenitu země nebo národní zájmy.

Zatýkání za on-line projevy - během parlamentních voleb "jedné strany" na Kubě v březnu 2023 bylo vyhrožováno vězením novináři webstránky Cubanet. Byl držen v domácím vězení, aby nemohl referovat o volbách.

Obvyklé cenzorní postupy

Konvenční cenzorské metody použité ve sledovaném období vládami napříč demokratickým spektrem:

Rekordní počet národních vlád (41) blokuje webstránky, které hostí politický, sociální nebo náboženský obsah.

Vzhledem k tomu, že se každodenní život stále více digitalizuje, vzniká příležitost pro vlády, které se snaží kontrolovat, co mohou jejich lidé slyšet, říkat a vidět online. Občanská společnost a tvůrci politik se musí spojit ve snaze proti úpadku svobody internetu a k ochraně digitálního soukromí.

Zdroje:  https://atlasvpn.com/blog/only-17-of-the-world%E2%80%99s-internet-users-are-free 

The Repressive Power of Artificial Intelligence | Freedom House