Praktické informace

Článků v rubrice: 80

Jak ovlivňuje počasí člověka?

Známe to všichni. V období dlouhých zimních dnů pociťujeme určitou sklíčenost, úzkost, tíseň a oddělení od světa. Před bouřkou jsme naopak napjatí a dusno nechává naše nervy stále pevně nataženy. V parných letních dnech slunce přivádí tělo až k malátnosti při vedrech. Stále častěji a stále více lidí si tak pokládá otázku, proč máme vlastně tyto pocity? A můžeme se rozmarům počasí vůbec nějak bránit?

Zní to jako banalita, ale člověk je stále vystaven působení počasí. Již dávno před naším letopočtem bylo popsáno ve starém eposu o Gilgamešovi hned sedm druhů zlých větrů v podobě démonů, kteří způsobují horečnatá onemocnění. Později Hippokrates, který přikládal původ chorob nerovnováze vnitřních kapalin člověka, zdůrazňoval, že správný lékař musí nejprve poznat počasí ve své zemi a až poté se může stát skutečným doktorem. V 18. století s nástupem matematických a statistických postupů došli badatelé k prvním vědecky podloženým souvislostem mezi teplotními periodami a různými nemocemi (např. malárií).
V posledních padesáti letech bylo publikováno nespočet studií na téma: „Počasí a lidské zdraví“. Základní otázka, zda se také počasí významnou měrou podílí na vzniku lidských neduhů, však dodnes nebyla ještě zcela zodpovězena. Dle dosavadních výsledků je ale jeho vliv nesporný.
Účinkem počasí na lidský organismus se zabývá vědní obor zvaný bioklimatologie. Za zakladatele tohoto oboru je považován Němec Volker Fraus. Tato vědní disciplína má za cíl zkoumat možné příčiny chorob a potíží způsobených vnějšími klimatickými činiteli. (viz.: http://www.cifa-icef.org )
S přibývajícím věkem se citlivost vůči vrtochům slunce, deště a větru výrazně zvyšuje. I způsob, jakým se ke svému tělu chová, jej může lehce přivést do kdejaké nesnáze. Kupříkladu časté holdování alkoholu způsobuje rozšíření cév a tím následně snížení krevního tlaku, což může zapříčinit kolaps organismu v parných letních dnech i u mladého, jinak zcela zdravého člověka. Onemocněním nervového či hormonálního původu, jejichž podnětem jsou z velké části také právě časté výkyvy počasí, lze předcházet zejména udržováním dobré fyzické kondice a správnou životosprávou.
Na organismus ale mimo jiné působí rovněž psychologické činitele. Dobrou náladu nenavodí pouze sluce na obloze ale také slunce na obrazovce. Když televizní rosnička předpoví po dnech chmurné a zatažené oblohy vyjasnění a zvýšení teplot, nejednomu je hned lépe. Ovšem pouze do doby než zjistí, že realita světa se ne vždy shoduje s realitou virtuální. Zvlášť, když je nutno brát ohled nejen na počasí, ale především na diváka jako míry sledovanosti pro výši reklamních poplatků.

Michal Šimíček
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Vylepšování Jaderné elektrárny Temelín

Od 13. března do 11. května 2020 byl první temelínský blok v plánované odstávce pro výměnu paliva. Technici však vždy odstávku využijí také k dalším činnostem - k důkladným kontrolám a modernizacím. Temelín vyrábí elektřinu pro pětinu České republiky už 19 let!

Jak funguje produkce radionuklidů pro medicínu v době koronakrize

Nemocnice na celém světě řeší nejen COVID-19, ale i běžný provoz (i když mnohde v omezené míře). Moderní medicínu si neumíme představit bez nukleární medicíny a jejích pomocníků - radionuklidů. Produkce radionuklidů pro medicínu tedy musí pokračovat i v době pandemické krize.

Hledání hmotnosti neutrina

Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Zadrátovaný ITER

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail