Jak ovlivňuje počasí člověka?

Známe to všichni. V období dlouhých zimních dnů pociťujeme určitou sklíčenost, úzkost, tíseň a oddělení od světa. Před bouřkou jsme naopak napjatí a dusno nechává naše nervy stále pevně nataženy. V parných letních dnech slunce přivádí tělo až k malátnosti při vedrech. Stále častěji a stále více lidí si tak pokládá otázku, proč máme vlastně tyto pocity? A můžeme se rozmarům počasí vůbec nějak bránit?

Zní to jako banalita, ale člověk je stále vystaven působení počasí. Již dávno před naším letopočtem bylo popsáno ve starém eposu o Gilgamešovi hned sedm druhů zlých větrů v podobě démonů, kteří způsobují horečnatá onemocnění. Později Hippokrates, který přikládal původ chorob nerovnováze vnitřních kapalin člověka, zdůrazňoval, že správný lékař musí nejprve poznat počasí ve své zemi a až poté se může stát skutečným doktorem. V 18. století s nástupem matematických a statistických postupů došli badatelé k prvním vědecky podloženým souvislostem mezi teplotními periodami a různými nemocemi (např. malárií).
V posledních padesáti letech bylo publikováno nespočet studií na téma: „Počasí a lidské zdraví“. Základní otázka, zda se také počasí významnou měrou podílí na vzniku lidských neduhů, však dodnes nebyla ještě zcela zodpovězena. Dle dosavadních výsledků je ale jeho vliv nesporný.
Účinkem počasí na lidský organismus se zabývá vědní obor zvaný bioklimatologie. Za zakladatele tohoto oboru je považován Němec Volker Fraus. Tato vědní disciplína má za cíl zkoumat možné příčiny chorob a potíží způsobených vnějšími klimatickými činiteli. (viz.: http://www.cifa-icef.org )
S přibývajícím věkem se citlivost vůči vrtochům slunce, deště a větru výrazně zvyšuje. I způsob, jakým se ke svému tělu chová, jej může lehce přivést do kdejaké nesnáze. Kupříkladu časté holdování alkoholu způsobuje rozšíření cév a tím následně snížení krevního tlaku, což může zapříčinit kolaps organismu v parných letních dnech i u mladého, jinak zcela zdravého člověka. Onemocněním nervového či hormonálního původu, jejichž podnětem jsou z velké části také právě časté výkyvy počasí, lze předcházet zejména udržováním dobré fyzické kondice a správnou životosprávou.
Na organismus ale mimo jiné působí rovněž psychologické činitele. Dobrou náladu nenavodí pouze sluce na obloze ale také slunce na obrazovce. Když televizní rosnička předpoví po dnech chmurné a zatažené oblohy vyjasnění a zvýšení teplot, nejednomu je hned lépe. Ovšem pouze do doby než zjistí, že realita světa se ne vždy shoduje s realitou virtuální. Zvlášť, když je nutno brát ohled nejen na počasí, ale především na diváka jako míry sledovanosti pro výši reklamních poplatků.