Rubriky

Článků v rubrice: 20

Kdo sjede z cesty a zastaví se, umírá

René Descartes si v 17. století buňku, resp. organizmus, představoval jako mechanický stroj, kde do sebe zapadají jednotlivá ozubená kolečka a systém páček a převodů je poháněn malinkými motorky. Tato podoba zůstala naštěstí jen historickým milníkem v poznávání živé přírody.

Hadí kousnutí a senná rýma

V jarních a letních měsících mají v meteorologickém zpravodajství své pravidelné místo informace o pylové situaci. Není tomu tak pro botanickou osvětu ani pro pilné zahrádkáře, uši nastraží všichni alergici. Každému nemusí rozkvetlá lípa vykouzlit zrovna úsměv na tváři. Kde však vězí příčina tolika alergií a co na to dnešní věda?

Pramáti z Afriky

Jistě znáte své rodiče i prarodiče. Zjistit, kdo byl vaším přímým předkem před dvěma nebo třemi sty lety, je už – pokud nejste zrovna šlechtického rodu – hodně těžké, nemluvě o době ještě vzdálenější. Přesto však moderní výzkum možná vystopoval společného předka nás všech.

Přečtěte si DNA

Diagnostické metody v medicíně postupují neuvěřitelným tempem kupředu. Velké množství dědičných chorob nebo náchylností k nemocem lze dnes vcelku rychle a jednoduše zjistit molekulárním vyšetřením. Lékaři se stále více obracejí na laboratoře, které se snaží rozluštit informaci nesenou DNA. Jak ovšem dokáží přečíst vlákno DNA doslova molekulu po molekule?

Nejmenší elektrárny

Zavalité a fazolovité nebo spíše protáhlé a uzounké. Tak i takhle můžou vypadat elektrárny. Ovšem nehledejte je na konci města či za lesem. Neoplývají ani svou monstrózností. Budete-li je chtít spatřit, je třeba se podívat mikroskopem až do nitra buněk.

Kapilarita a lepivá DNA

Každý z nás je nucen čas od času navštívit lékaře. Jeho prvním krokem je určení správné diagnózy. Chřipka nebo angína se rozezná docela rychle, ale příznaky některých infekcí se mohou překrývat a lékař nemá času nazbyt. Při zodpovědném rozhodování velmi účinně pomáhá moderní laboratorní diagnostika schopná rozeznat konkrétního původce choroby, popř. její genetický předpoklad. Výzkum v laboratoři připomíná někdy téměř detektivní práci.

1 2 3 4 ...

Nejnovější články

Alfred Werner a milník v dějinách chemie

K letošnímu stému výročí úmrtí zakladatele komplexní chemie Alfreda Wernera přinášíme jeho životopis i zajímavosti o vzniku nového vědního oboru anorganické chemie.

Profesoři laserové fúze - Bruecker a Siegel

O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel.

Den otevřených dveří na MatFyz

dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.

Vakuum jako na měsíci

Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery.

Kvůli milované vědě se nestačil ani oženit

Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail