René Descartes si v 17. století buňku, resp. organizmus, představoval jako mechanický stroj, kde do sebe zapadají jednotlivá ozubená kolečka a systém páček a převodů je poháněn malinkými motorky. Tato podoba zůstala naštěstí jen historickým milníkem v poznávání živé přírody.
V jarních a letních měsících mají v meteorologickém zpravodajství své pravidelné místo informace o pylové situaci. Není tomu tak pro botanickou osvětu ani pro pilné zahrádkáře, uši nastraží všichni alergici. Každému nemusí rozkvetlá lípa vykouzlit zrovna úsměv na tváři. Kde však vězí příčina tolika alergií a co na to dnešní věda?
Jistě znáte své rodiče i prarodiče. Zjistit, kdo byl vaším přímým předkem před dvěma nebo třemi sty lety, je už – pokud nejste zrovna šlechtického rodu – hodně těžké, nemluvě o době ještě vzdálenější. Přesto však moderní výzkum možná vystopoval společného předka nás všech.
Diagnostické metody v medicíně postupují neuvěřitelným tempem kupředu. Velké množství dědičných chorob nebo náchylností k nemocem lze dnes vcelku rychle a jednoduše zjistit molekulárním vyšetřením. Lékaři se stále více obracejí na laboratoře, které se snaží rozluštit informaci nesenou DNA. Jak ovšem dokáží přečíst vlákno DNA doslova molekulu po molekule?
Zavalité a fazolovité nebo spíše protáhlé a uzounké. Tak i takhle můžou vypadat elektrárny. Ovšem nehledejte je na konci města či za lesem. Neoplývají ani svou monstrózností. Budete-li je chtít spatřit, je třeba se podívat mikroskopem až do nitra buněk.
Každý z nás je nucen čas od času navštívit lékaře. Jeho prvním krokem je určení správné diagnózy. Chřipka nebo angína se rozezná docela rychle, ale příznaky některých infekcí se mohou překrývat a lékař nemá času nazbyt. Při zodpovědném rozhodování velmi účinně pomáhá moderní laboratorní diagnostika schopná rozeznat konkrétního původce choroby, popř. její genetický předpoklad. Výzkum v laboratoři připomíná někdy téměř detektivní práci.
Dne 14. 2. 2020, tedy ještě před uzavřením škol kvůli koronavirové epidemii, se uskutečnila mezinárodní fyzikální soutěž pro týmy středoškoláků Fyziklání 2020, kterou pořádá skupina vysokoškolských studentů FYKOS (Fyzikální korespondenční seminář).
Tento týden v New Yorku začíná test experimentální terapie současné pandemické nemoci Covid-19, způsobené novým koronavirem. Tento typ terapie je znám již více než 100 let, byl použit v roce 1918 při pandemii tzv. španělské chřipky. Tehdy nebyly k dispozici žádná antivirotika ani očkování.
Je období řádícího koronaviru způsobujícího nemoc Covid-19. Podpořme dobrou věc, nic nás to nestojí. V této vypjaté situaci lze na internetu najít spoustu informací. Některé jsou ověřené, jiné typické “fakenews”. A to je problém. Proto se tým stojící za webem rouskyvsem.
Byly doby, kdy byly vzducholodě považovány za budoucnost létání. Pak upadly v zapomnění, aby se nyní vrátily jako „zelenější“ způsob dopravy. Britská firma Varialift Airships plánuje stavět vzducholodě poháněné sluncem, které by se měly používat v mezinárodní přepravě nákladů.
V boji proti koronaviru je potřeba velkého množství ochranných roušek a zdravotnických masek. Odborníci vyzývají: „Noste všichni masku, abyste se vyhnuli infekci!“. Rostoucí poptávka způsobila vážný nedostatek masek. Ochranné roušky v lékárnách byly brzy vykoupené, což mezi lidmi vyvolávalo paniku.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
