René Descartes si v 17. století buňku, resp. organizmus, představoval jako mechanický stroj, kde do sebe zapadají jednotlivá ozubená kolečka a systém páček a převodů je poháněn malinkými motorky. Tato podoba zůstala naštěstí jen historickým milníkem v poznávání živé přírody.
V jarních a letních měsících mají v meteorologickém zpravodajství své pravidelné místo informace o pylové situaci. Není tomu tak pro botanickou osvětu ani pro pilné zahrádkáře, uši nastraží všichni alergici. Každému nemusí rozkvetlá lípa vykouzlit zrovna úsměv na tváři. Kde však vězí příčina tolika alergií a co na to dnešní věda?
Jistě znáte své rodiče i prarodiče. Zjistit, kdo byl vaším přímým předkem před dvěma nebo třemi sty lety, je už – pokud nejste zrovna šlechtického rodu – hodně těžké, nemluvě o době ještě vzdálenější. Přesto však moderní výzkum možná vystopoval společného předka nás všech.
Diagnostické metody v medicíně postupují neuvěřitelným tempem kupředu. Velké množství dědičných chorob nebo náchylností k nemocem lze dnes vcelku rychle a jednoduše zjistit molekulárním vyšetřením. Lékaři se stále více obracejí na laboratoře, které se snaží rozluštit informaci nesenou DNA. Jak ovšem dokáží přečíst vlákno DNA doslova molekulu po molekule?
Zavalité a fazolovité nebo spíše protáhlé a uzounké. Tak i takhle můžou vypadat elektrárny. Ovšem nehledejte je na konci města či za lesem. Neoplývají ani svou monstrózností. Budete-li je chtít spatřit, je třeba se podívat mikroskopem až do nitra buněk.
Každý z nás je nucen čas od času navštívit lékaře. Jeho prvním krokem je určení správné diagnózy. Chřipka nebo angína se rozezná docela rychle, ale příznaky některých infekcí se mohou překrývat a lékař nemá času nazbyt. Při zodpovědném rozhodování velmi účinně pomáhá moderní laboratorní diagnostika schopná rozeznat konkrétního původce choroby, popř. její genetický předpoklad. Výzkum v laboratoři připomíná někdy téměř detektivní práci.
Víte, že je Měsíc rozpraskaný? Nová analýza jeho povrchu a počítačové simulace odhalují, že je mnohem rozpukanější, než by si kdo myslel. Měsíc se vytvořil před 4,3 miliardami let, a po celou dobu jizvily jeho tvář dopady asteroidů.
Věřili byste, že se v každém okamžiku nachází ve výšce 10 km nad zemí více než půl milionu lidí? Ano, tak hustá je letecká doprava. Odhaduje se, že se stává největším zdrojem emisí CO2. Lidé se cestování letadly už nevzdají, mimo jiné i kvůli stále levnějším letenkám.
Odborníci společnosti Kaspersky Lab odhalili na konci roku 2018 technicky velmi vyspělou kyberšpionážní skupinu, která je aktivní už od roku 2013 a odborníci ji nazvali TajMahal. Dostupná data nepoukazují na žádnou známou hackerskou skupinu, na kterou by byla napojená.
Transfúze krve zachraňuje životy. Ale její nabídka se ne vždy rovná její potřebě. Transfúze jsou v současné době závislé na velkém počtu dárců a složité organizaci sběru a skladování darované krve.
Představte si neviditelného spojence zemědělců a pěstitelů, díky kterému jejich rostliny získají z půdy více živin. Nejedná se přitom o žádné chemické hnojivo, ale o organismy, které rostlinám pomáhají už miliony let. Jsou to houby a procesu se říká mykorhiza.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
