Praktické informace

Článků v rubrice: 80

Jsem švorc, potřebuju si najít práci

Snad každý student se někdy dostal do situace, kdy mu došlo, že je na čase si najít brigádu. Tento okamžik většinou nastává, když rodiče zakroutí hlavou a s klidem dospěláka vám oznámí, že další zvyšování kapesného nebude.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Foto: Miroslav Kučera

Dřívější systém brigád se od současného v mnohém odlišoval. "Studentské brigády před revolucí byly do značné míry institucionalizované. Ježdění na chmel anebo na brambory mělo vždy spíše podobu školního výletu, ne nepodobného například lyžařskému výcviku," říká psycholožka Martina Ouhrabková. "Vývoj vztahu k práci je u dnešních studentů akcelerovanější. Studentské brigády tak, jak je známe ze starých českých filmů, svou hromadností přinášely trochu jiný efekt. V současnosti si studenti hledají práci individuálně. Musejí si brigádu nejen najít a zvolit, ale také kalkulovat s tím, co získají a co budou muset obětovat. Celkově vidím současný trend pozitivně, mladí lidé mají možnost volit si práci dospěle a emancipovaně," dodává psycholožka.

Každý někdy rozdával letáky

Známé roznášení letáků, práce ve skladu, prodej zboží, uklízení, práce na propagačních akcích, v Mc Donald's anebo přepisování dat do počítače. Tak vypadá nejčastěji start do světa práce u dnešních náctiletých. Studenti často začínají pracovat už v šestnácti letech, a protože jsou nekvalifikovaní, nezbývá jim než vybírat z nabídky manuálních prací. Po prvních zkušenostech se ale rychle zorientují. Při dalších pracovních příležitostech se pak již řídí nejen tím, kolik dostanou za svou práci zaplaceno, ale kalkulují také, zda-li mohou prací získat nějakou novou zkušenost anebo se zdokonalit v oboru, který je zajímá.
Podle psycholožky Ouhrabkové se studenti naučí pomocí brigád nejen vydělávat peníze, ale také nést zodpovědnost za to, jak s vydělanými prostředky nakládat. Platí zde pravidlo, že pokud studenti ví, odkud peníze pocházejí a jak těžko byly vydělané, zacházejí s nimi jinak a své investice si lépe rozmýšlejí. "To, že syn nebo dcera začne brigádně pracovat, někdy dokonce uklidní napjaté vztahy v rodině," uvádí Mgr. Ouhrabková. "Rodiče pozitivně nahlížejí na snahu dítěte částečně se osamostatnit, nést zodpovědnost za své výdaje a naučit se znát hodnotu peněz. Někdy se však rodiče začnou obávat, že se jejich dítě kvůli práci zhorší ve škole," dodává psycholožka.

 

Musím do práce, školu už nestíhám!

Případy, kdy se student přihlásí na náročnou brigádu, která ho nadměrně zatěžuje a vyčerpává, sice nejsou pravidlem, ale na druhé straně ani výjimkou. Takový student je pak nejen unavený, takže se nestíhá připravovat do školy, ale ztrácí také kontakt se svými spolužáky a kamarády. Nezúčastňuje se společných aktivit, protože na ně nemá čas, většinu svého volna totiž tráví v práci. Tyto případy se objevují často například u chlapců se zájmem o počítače. Takoví studenti mají velkou šanci, že začnou vydělávat poměrně hodně peněz, protože na trhu práce stále trvá velký zájem o programátory, správce počítačových sítí a počítačové techniky. Stává se, že práci úplně propadnou, po nocích "sedí u počítače" a škola je přestane zajímat. Začnou chodit pozdě a někdy přestanou do školy chodit úplně.
Víkendové brigády v kavárnách, klubech či firmách, kde studenti ukládají data do počítačů anebo uklízejí, ale i ostatní brigády, jsou pro studenty téměř vždy přínosné. Studenti většinou vědí, že brigáda pro ně není existenční nutností a vědí také, kolik práce mohou zvládnout a kdy přestat. Práce v některých oborech dokonce mohou být přínosné i při přijímacích zkouškách na vysokou školu.

 

Práce je zajímavější než škola

Zatímco práce mnoha středoškoláků ještě nemívá přímou spojitost s budoucí kariérou těchto studentů, u vysokoškoláků tomu bývá téměř vždy úplně naopak. Vysokoškoláci si brigády pečlivě volí, a snaží se vybrat si práci související s oborem, který studují. Jejich výběr často souvisí s přípravou budoucí kariéry. "Z tohoto důvodu se u vysokoškoláků nesetkáváme tak často s manuální prací, a to i přesto, že fyzická práce může být výhodnější v tom, že si studenti lidově řečeno nezatěžují hlavu," říká psycholožka.
Někdy se mezi vysokoškoláky hovoří o začarovaném kruhu. Zaměstnavatelé raději zaměstnají mladého člověka s dokončenou vysokou školou, který má již praxi v oboru získanou během studia, než někoho, kdo vysokou školu sice dostudoval rychleji, ale potřebnou praxi nemá. Zkušenosti se zkrátka cení, a v některých oborech je téměř nevyhnutelné při škole pracovat.
"Prací na částečný či dokonce celý úvazek se ale studium jednoznačně rozmělňuje a prodlužuje. To někdy nemusí být na škodu, protože školní škamna tak opouští vyzrálejší jedinci. Někdy však může naopak práce při škole vést k tomu, že student školu nedokončí," podotýká Martina Ouhrabková.
Ve srovnání se středoškoláky, u studentů na vysoké škole je práce mnohem častěji existenční otázkou. V takovém případě student musí přijmout jakoukoli práci, která pak ovšem může mít negativní následky.

 

Hledám práci

Nejvíce studentů uvádí, že se o brigádách nejčastěji dozvídají od přátel, spolužáků a známých. Dalším důležitým zdrojem informací je internet. Všechny pracovní servery mají kolonku "brigády", a některé jsou dokonce zaměřené právě na studentskou práci. Ve velkých městech existují studentské agentury, které práci zprostředkují. Mnoho studentů využívá i inzeráty v denících anebo specializovaných inzertních novinách, jako je například Annonce. "Dobrou" brigádu ale můžete najít i na nástěnkách ve škole.
Agentury na internetu nabízejí krátko i dlouhodobé brigády. U nabídky práce je vždy uvedeno místo jejích konání, kolik dní v týdnu a jak dlouho bude celkově trvat, kdy je možné nastoupit a jakou mzdu na hodinu je zaměstnavatel ochoten zaplatit. Bývá zde uvedena také informace, zda je práce vhodná pro chlapce či dívky. Platové ohodnocení, se kterým se můžete u prací v internetových agenturách nejčastěji setkat, je 45 až 60 korun za hodinu a jedná se velmi často o manuální práce jako je úklid, doplňování a balení zboží v supermarketech či pomoc při stavbách. V krajských městech jsou průměrné mzdy nižší než v Praze. Nejlépe dostanete zaplaceno například za vyplňování dotazníků, přepisování dat do počítače anebo jednorázové stěhování.
A ještě jedna rada na závěr - budete-li hledat práci a ještě vám nebylo osmnáct, upozorněte na to v agentuře, kde budete práci shánět. Většina brigád je totiž až od 18 let. Takže, jestli jste ještě nezačali s hledáním práce, ponořte se do internetu, nástěnek a nabídek agentur a hodně štěstí!

 

Tereza Krobová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Energosádrovec

Na příčky, podhledy, římsy pro osvětlení, jako zvuková izolace, nebo podklad pro plovoucí podlahu – sádrokartonové desky slouží ve stavebnictví už přes sto let.

Může americium nahradit plutonium v kosmických misích?

O tom, že kosmické mise (satelity, měsíční a marsovská vozítka, sondy letící na hranice Sluneční soustavy a dál) pohání jaderné a radionuklidové zdroje, jsme psali již několikrát.

Zátěžový test dobíječek elektromobilů

Premiérový český test souběžného dobíjení šesti elektromobilů na třech stanicích a současně málo vídané doplňování baterií 12 e-aut jedné značky v místě a čase.

Oblíbená Soutěž „Vím proč“ startuje pošesté

Na tři minuty se stát Newtonem, Einsteinem nebo Curie-Sklodowskou, natočit zajímavý fyzikální pokus a vyhrát 200 000 korun pro svou školu.

Plovoucí fotovoltaické elektrárny – řešení pro země s nedostatkem půdy

Kromě nestálosti a nepředvídanosti výroby jsou zřejmě největší nevýhodou solárních elektráren velké zábory zemědělské půdy. Tuto nevýhodu se stále více zemí snaží řešit umisťováním fotovoltaických panelů na střechy továrních hal, obchodních center, úřadů i obytných domů.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail