Které sedadlo ve vlaku je nejbezpečnější?

V noci 12. května vykolejil u Filadelfie regionální vlak č. 188 směřující z Washingtonu do New Yorku. Lokomotiva se ihned oddělila, šest vagónů se převrátilo a zdemolovalo tak, že záchranáři museli cestující vyprošťovat hydraulickým náčiním. Z 238 pasažérů jich sedm zemřelo a přes 200 bylo zraněno. Toto nedávné neštěstí znovu oživilo úvahy, zda se pasažér může při cestování vlakem preventivně ochránit nebo snížit pravděpodobnost úrazu. V automobilové dopravě se z dlouhodobých statistik usuzuje, že bezpečnější je sedět vzadu, nejnebezpečnější je prý sedadlo vedle řidiče. Jak je to ve vlaku?

U automobilu bereme v úvahu srážku – většinou čelní, ale možná je i boční nebo zezadu. U vlaku je však devětkrát pravděpodobnější vykolejení, než srážka. Americká Federal Railroad Administration (FRA) udělala statistiku za roky 2005 až 2014 a napočítala 13 200 vykolejení a jen 1 450 kolizí. Nejčastější příčinou bylo prasklina koleje, nebo vadný svár. Nejčastěji vykolejila přední část vlaku.

Kam si tedy sednout

Ze statistiky vyplynulo, že nejbezpečnější byl první nebo druhý vagón od středu vlaku směrem dozadu. Bezpečnější jsou sedadla do uličky, než u oken, kde mohou cestující spíše přijít do kontaktu s roztříštěným sklem, nebo být vyhozeni ven. Bezpečnostní experti také doporučují sedět zády ke směru jízdy, protože tělo pak nemůže být při prudkém zabrzdění nebo srážce odhozeno vpřed. Není vhodné také sedět bokem (některé naše regionální vlaky taková sedadla mají v zádveří), protože lidská páteř je náchylnější k porušení a zranění při bočním výkyvu (prudké zabrzdění nebo rozjetí) než při výkyvu vpřed a vzad. Má-li vlak jídelní vůz, není bezpečné v něm trávit příliš dlouhou dobu (nejen pro vaši peněženku). V případě kolize zde mohou být nebezpečné uvolněné stoly.

Zásady bezpečnosti ve vlaku

První zásadou je vědět, kde je únikový východ a jak se otvírá. Nikdy si cestou nezouvejte boty, abyste v případě krizové situace byli připraveni dostat se co nejrychleji ven a pomoci i ostatním. Všímejte si známek hrozícího nebezpečí – ke srážce sice může dojít nečekaně, ale vykolejení mohou předcházet varovné jevy jako je náhlé brzdění, silné houpání, otřesy, zvuk nárazu, věci mohou začít létat vzduchem apod. Okamžitě si přetáhněte přes hlavu nějaký tlustý oděv, skloňte hlavu na kolena a oběma rukama si ji přikryjte. Zůstaňte v této poloze, dokud se vlak nezastaví. Pokud k útěku není možné použít východ, vykopněte okno (pozor na střepy a zkroucené kovy). V případě elektrického vlaku (nebo v metru), pokud nehrozí nebezpečí požáru, raději nevystupujte a počkejte na záchranáře. Mohli byste být zasaženi elektrickým proudem z koleje (metro) nebo z padlé troleje. Pokud hrozí požár, snažte se přeskočit kovové části, a pokud jste v šikmém tunelu, utíkejte dolů nebo proti směru větru (průvanu).

Vlaky patří k nejbezpečnějším dopravním prostředkům. V USA ve srovnání s více než 32 700 úmrtím na dálnicích došlo za rok 2013 v železniční dopravě k 891 smrtelnému úrazu. Přitom většinu smrtelných úrazů utrpěli neopatrní chodci přecházející přes trať, nikoliv pasažéři!

Pro úplnost srovnejme „bezpečnost“ různých dopravních prostředků. Jako různá hlediska budeme brát počet úmrtí přepočítaný na délku cesty, na počet cest, na dobu strávenou v dopravním prostředku.

Statistika počtu úmrtí při různých způsobech přepravy

Zdroj: Modern Railways, 20 00 (DETR Surwey), data z let 1990 až 2000

První sloupec ukazuje počet obětí na miliardu kilometrů cesty (vztaženo na jednoho cestujícího). Můžeme z něj vyčíst, že na tisíc kilometrů cesty je nejlepší zvolit letadlo, protože šance, že cestou umřeme, je 1:20 000 000 (jedna ku dvaceti milionům), zatímco stejná cesta na motorce by nás stála život s pravděpodobností přibližně 1:9 182. Na základě této statistiky se letadlo dlouhodobě považuje za nejbezpečnější dopravní prostředek. Pokud cestujeme velmi často, podívejme se na druhý sloupec statistiky – hodiny strávené ve vlaku jsou nepatrně bezpečnější, než stejný čas strávený v letadle.

Zdroje

Jak přežít cokoli a kdekoli, Chris McNab, Grada Publishing, 2010