Recenze

Článků v rubrice: 76

Moderní toxikologie v rozšířeném vydání

Zájem čtenářů odborné literatury vyvolal další aktualizované a rozšířené vydání ojedinělé publikace věnované moderní toxikologii. Knihu „Toxikologie. Interakce škodlivých látek s živými organismy, jejich mechanismy, projevy a důsledky.“ autora doc. Linharta, vydala v roce 2014 VŠCHT Praha (ISBN 978-70-7080-877-1).

Fotogalerie (2)
Titulní stránka knihy

Toxikologie je v obecném povědomí stále vnímána jen jako věda o jedech. A všechny jedy jsou šmahem chápány jako něco, co člověka pomalu nebo rychle zabíjí či alespoň poškozuje. Důsledkem vniknutí jedů do organismu je otrava, při které dochází k porušování dynamické, homeostatické rovnováhy fyziologických dějů a k poškození některých orgánů, což může mít za následek i smrt (zánik organismu).

„Všechny sloučeniny jsou jedy. Neexistuje sloučenina, která by jedem nebyla. Rozdíl mezi lékem a jedem tvoří dávka.“(Paracelsus)

Problematika interakcí škodlivých látek s živými organismy je však mnohavrstevnatá, jak věděl už Paracelsus. Dílo doc. Ing. Igora Linharta, CSc., se převážně zabývá chemickou stránkou působení jedů na organismy. V centru pozornosti stojí biotransformace cizorodých látek a interakce výsledků jejich metabolismu s biologicky důležitými molekulami, jako jsou proteiny a DNA. Tyto chemické přeměny látek autor vysvětluje v širším kontextu obecné toxikologie a doplňuje o vybrané kapitoly z toxikologie speciální tak, aby poskytly čtenářům pokud možno ucelený pohled na toxikologii jako bytostně interdisciplinární obor. Starší generace čtenářů, odchovaná ještě publikacemi průmyslové toxikologie anorganických a organických látek prof. Ing. MUDr. Josefa V. Marholda, CSc. (Výzkumný ústav organických syntéz Pardubice), vydanými ve druhé polovině minulého století, bude asi při prvním seznámení s novým pojetím této vědní disciplíny poněkud zaskočena.

Obsah knihy

Na obsahu a uspořádání celého 412 stánkového textu je znát autorovo mnohaleté vědecko-pedagogické působení v Ústavu organické chemie VŠCHT. Po stručném „děkovném“ úvodu následuje 12 více méně samostatných kapitol: 1. Co je toxikologie, 2. Jak jedy působí, 3. Osud cizorodých látek v živém organismu, 4. Chemické přeměny cizorodých látek v živém organismu: Biotransformační enzymy a reakce, 5. Metody měření expozice, 6. Biologické monitorování, 7. Metody zjišťování a predikce toxicity látek, 8. Interpretace a využití toxikologických dat k analýze rizika škodlivých účinků, 9. Orgánová toxicita, 10. Neurotoxicita, 11. Mutagenita a karcinogenita a 12. Jedy v chemických laboratořích. Za každou kapitolou je zařazen přehled použité a další doporučené časopisecké i knižní literatury většinou zahraniční provenience (pečlivý čtenář zde najde často jméno autora knihy mezi členy publikujících týmů).

Přidaná kapitola pro praxi

Oproti předchozímu vydání je přidaná kapitola adresována především laboratorním chemikům, protože právě oni přicházejí každodenně do styku s toxickými látkami. Pojednává se v ní o toxicitě některých běžných chemických činidel a rozpouštědel a o rizicích pro práci a životní prostředí, se kterými je či může být práce v chemických laboratořích spojena. Přehnaně rizika nezveličuje, ani je nebagatelizuje, ale snaží se o praktický racionální přístup. Z reálného přístupu pak vychází kritika některých alibistických tendencí charakteristických například pro současnou výuku chemie na školách (stačí si prohlédnout „vymetené“ školní chemické kabinety). Chemie se díky vymizení vděčných žákovských a demonstračních pokusů dostala mezi málo oblíbené vyučovací předměty.

Toxikologie je mezioborová

Protože toxikologie obsahuje cosi, co od nepaměti podněcuje lidskou představivost, cosi z tajemství života a smrti, skýtá zejména uplatnění těm lidem, kteří se rádi pohybují na rozhraní tradičních vědních disciplín a zkoumají rozmanité interakce živé a neživé přírody. Při zkoumání povahy toxických látek využívá analytické a fyzikální chemie (zejména k detekci toxických látek sofistikovanými fyzikálně-chemickými instrumentálními metodami a metodami biochemickými), při studiu mechanismu toxického účinku se opírá o poznatky z biologie, patofyziologie, histologie, genetiky, farmakologie a imunofarmakologie. Při zjišťování výskytu v životním prostředí navazuje na poznatky z biologie, ekologie, botaniky, zemědělství a veterinární medicíny. Protože také pomáhá při prevenci a léčení otrav, úzce spolupracuje s klinickými lékařskými obory. Člení se na toxikologii obecnou, analytickou, experimentální, farmaceutickou (vedlejší účinky léčiv), klinickou (prevence, diagnóza a léčení otrav), predikční (určování toxických vlastností látek bez použití pokusných zvířat), soudní (kriminalistickou), speciální, životního prostředí, veterinární, vojenskou a průmyslovou.

Ze všeho uvedeného vyplývá, že publikace je určena nejen pracovníkům v oblasti toxikologického i farmakologického výzkumu či chemické bezpečnosti v praxi a pokročilejším studentům chemických, biochemických a farmaceutických oborů, ale opravdu širokému okruhu odborné veřejnosti. Zaujmout může i toxikologií „nepolíbené“ čtenáře – i díky interesantní knižní obálce Mgr. Husníkové. Jednoznačně dobrý tip.

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Evropské univerzity se spojují pro výchovu kvantových odborníků

Desítky evropských univerzit včetně ČVUT se prostřednictvím Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) spojily v rámci evropského projektu QTEdu Open Master spadajícího do evropského projektu Quantum Flagship.

Jak pozná mobil ze signálů GPS mou polohu?

Systém GPS (údajně "Gde Proboha 'Sem?") umožní vašemu přijímači aby našel svou polohu na Zemi ze signálů vysílaných družicemi systému.

Earth 300 bude první superjachtou s jaderným pohonem na světě

Projekt Earth300 je nejen první superjachtou s jaderným pohonem na světě, ale má se stát extrémní technologickou platformou pro vědu, průzkum a inovace na moři.

Skrytý svět pod nohama Brňanů

Hluboko pod ulicemi Brna leží na dvě desítky kilometrů důmyslných staveb, díky nimž do tisíců brněnských domů proudí voda či elektřina. Síť podzemních kolektorů moravské metropole se ...

Města budoucnosti, která fungují již dnes

Už dnes využívá mnoho měst technologie a inovace, které zlepšují život občanům. Mohli bychom je označit za města budoucnosti - určitě by si obyvatelé i jiných měst přáli, aby se jim žilo lépe a snadněji.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail