Čemu v dějinách doopravdy věřit?

„Lež prostředkem a lež cílem; i to jsou dějiny,“ napsal Karel Čapek. A G. K. Chesterton napsal: „Víra je to, co nelze dokázat, a věda to, co bude zítra vyvráceno.“ Oba citáty se váží k nově vydané netradičně pojaté publikaci „Bylo nebylo“, jejíž překlad z německého originálu „Ist das wirklich wahr?“ vydala s podtitulem „Čemu v dějinách doopravdy věřit“ společnost Tarsago Česká republika (Praha 2014, 1. vydání, 320 stran, 313. publikace řady Reader´s Digest, ISBN 978-80-7406-280-3).

Historická pravda a historická lež

Historie lidstva nabízí ohromné množství překvapivých, podivuhodných, nečekaných událostí, zápletek a faktů, jimž se člověk zdráhá uvěřit: Přesto se staly. Platí to jak pro velké dějiny, tak pro méně podstatné historické perličky.

Kromě toho je tu ještě druhá, přesně opačná perspektiva. Mnohdy by člověk dal ruku do ohně za to, že se něco určitým způsobem určitě stalo, a nakonec zjistí, že skutečnost byla od této zavedené představy na hony vzdálená! Dějiny nám takových příkladů poskytují celou řadu. Z domnělých historických skutečností se vyklubou pouhé smyšlenky, třebaže někdy vytrvale omílané kolem dokola. Mnohdy patří do kategorie příběhů, o kterých kdysi Giordano Bruno řekl, že „není-li to pravda, je to velmi dobře vymyšleno“.

Na tři stovky příběhů

Zda „to“ tak v dějinách bylo či nebylo, se čtenář v knize dozví formou více než 300 poučných, zajímavých a čtivých sond do světových dějin v celé jejich šíři – od pravěku přes starověk, středověk a novověk dokonce až po žhavou současnost. Setká se s proslulými i méně známými osobnostmi, napínavými událostmi a zápletkami a pozoruhodnými skutečnostmi, navštíví významná, ale i pozapomenutá jeviště historických událostí.

Kniha „Bylo nebylo“ nabízí dějiny obsahově bohatou a přitom humornou formou, kromě jiného i díky četným nekonvenčním ilustracím, které byly vytvořeny speciálně pro tuto publikaci a již samy o sobě čtenáře pobaví.

Pozoruhodné je nejen časové rozpětí, ale i geografický záběr knihy. Je v ní totiž zastoupeno všech pět kontinentů, zajímavé dějiny se nevyhýbaly žádnému z nich. Údiv nad tím, co všechno se opravdu stalo, ještě umocňuje řada historických „jistot“, které jsou však pouhými mýty a smyšlenkami. K přehlednosti a tematickému rozčlenění obsahu přispívají stručná shrnutí, jež u každé ze sedmi kapitol formulují ústřední okruh otázek a současně v kostce prezentují nejdůležitější události a pozadí dané historické epochy.

Co myslíte, stalo se či nestalo?

Počátky dějin: Pravěk a rané civilizace

• První Suezský průplav budovali Egypťané už před 2600 lety
• Číňané vynalezli trakař pro raněné
• Král Xerxes nechal zbičovat moře

Antika: O Řecích a Římanech

• Ve vojsku Alexandra Velikého měli počítače „kilometrů“
• Julius Caesar je vynálezcem pěší zóny.
• Římské mince byly předchůdcem eura

Středověk: Lidé a mocnosti

• Existovaly předpisy pro výšku hradební zdi
• Letopočty podle křesťanského kalendáře nikdy nesouhlasily
• Vynálezce brýlí neexistoval

Svět v rozpuku: Raný novověk

• Sultán Sulejman napomohl zrození reformace
• Jakub I. zahájil první nekuřáckou kampaň
• V Londýně se roku 1693 objevil první ženský časopis

Změny a revoluce: 18. a 19. století

• Mrtvola admirála Nelsona byla naložena v rumu
• V Prusku bylo tělesné cvičení protistátní činností
• V Bílém domě se dosud narodilo jediné dítě

Moderní doba: 20. století

• Olympijskou pochodeň jsme podědili po nacistech
• Rozluštěný kód vedl ke vstupu USA do války
• Leninova závěť byla zveřejněna až 32 let po jeho smrti

Pohled do budoucnosti: 21. století

• Znak @ se používal už ve středověku
• Vědci usoudili, že v současnosti se nacházíme uprostřed doby ledové
• Bruselští byrokrati nechtěli dovolit křivé okurky

(Poznámka: Všechny výše uvedené skutečnosti jsou pravdivé)