"Kokain není návykový, drahoušku, musím to vědět, beru ho už roky." Tento lehkovážný výrok z úst americké divadelní a filmové herečky, která byla postrachem holywoodských manažerů a londýnských režisérů svými finančními nároky, pitím, braním drog, hádkami a nestoudným chováním, Tallulah „Dahling“ Bankheadové, byl pro zástupy milovníků kokainu dlouhou dobu nezpochybnitelnou zárukou bezpečí. Od velkolepé premiéry kokainu během krásné Belle Epoque počátkem 19. století se toho v jeho užívání změnilo jen málo. Kontroverznímu tématu historie užívání kokainu se věnuje i publikace „Kokain – Životopis“ (Praha 2014, 8. svazek edice „Muchomůrky bílé“, 1. vyd., 208 str.), kterou z anglického originálu (2013) přeložil Michal Smolka a vydalo nakladatelství VOLVOX GLOBATOR.
Fotogalerie (2)
Izolovat rostlinné sloučeniny známé jako alkaloidy, které se zdály mít nekonečné možnosti lékařského a obchodního využití, se vědci začali pokoušet již v 19. století. V roce 1803 byl z opia extrahován morfin, v roce 1829 byly izolovány chinin a kofein, v roce 1833 nikotin. Bylo jen otázkou času, kdy bude z listů kokainovníku pravého (koky) izolován kokain.
Zrodila se nová droga
Řešením tohoto problému pověřil významný německý chemik Friedrich Wöhler, profesor na Universitě v Göttingenu, svého nadaného doktoranda Alberta Niemanna v roce 1859. Tomu trvalo dva roky, než ze 14 kg koky úspěšně izoloval alkaloid. Svůj produkt pojmenoval podobně, jako byly pojmenovány nikotin, morfin a další alkaloidy, tedy koka-in neboli kokain. A zrodila se nová droga. V současné době je jí 150 let.
Protože kokain působí spíše mírně, trvalo lékařům jistý čas, než přistoupili na myšlenku jeho psychické i fyzické škodlivosti na zdraví a schopnost vytvořit návyk na jeho užívání. Na rozdíl od heroinu jsou někteří lidé schopní užívat kokain rekreačně, aniž by to mělo na jejich život negativní dopad. Většinou se však stávají beznadějně závislými. „Bílá dáma“ (Dama Blanca) dobývá svět, střídavě oslavována i démonizována či vítaná jako všelék. Nebo viněna za selhání společnosti. Dnes jde o oblíbený stimulans na evropských a amerických večírcích mezi vynervovanými bankéři, politiky, vrcholovými manažery a dalšími workoholiky, investigativními novináři, muzikanty, divadelními a filmovými herci a herečkami, ale i pachateli násilné trestné činnosti.
Historie kokainu podrobně
Publikace „Kokain – Životopis“ vypráví podrobnou historii kokainu od chvíle nalezení mýtických „stromů života“ v jihoamerické říši Inků přes užívání koky, postupy izolace a výrobu drogy, drogovou legislativu až po mapování cest kokainu po celém světě včetně nelítostných bojů mezi kartely o ovládnutí tohoto kvetoucí obchodu a po současný stav konzumace kokainu, nové trhy a vize.
Celé, často tragické a občas i humorné, vyprávění doplňují životní příběhy známých uživatelů kokainu, jako byli Sigmund Freud, Stevie Nicksová, William Halster, Billie Carletonová, Peter Bourne, Richard Pryor, Whitney Houston, Len Bias, Kate Mossová, Amy Winehouseová a řada dalších světově známých celebrit z lékařského, filmového, muzikantského či sportovního prostředí, a to především ve Velké Británii a USA. Některé postavy z této knihy mají jistý odpudivý půvab, životní příběhy jiných vyprávějí tragédie drogové závislosti spojené se slávou a bohatstvím.
Autoři nemoralizují ani neomlouvají
Poněkud nesourodou autorskou dvojici – mladá absolventka Harwardu Natalie Naishová a starší zkušený spisovatel Jeremy Scott – spojuje místo jejich života, Londýn. Autoři nemoralizují, ani neomlouvají, ale přinášejí vzrušující příběh globálního fenoménu. Kokain nepochybně škodí zdraví, ale je nějak horší než alkohol a tabák? Například v roce 2011 bylo ve Velké Británii hlášeno 112 úmrtí spojených s kokainem, 393 úmrtí způsobených antidepresivy a 207 úmrtí způsobených paracetamolem. Proč jsme mu také nevyhlásili válku? Pro úplnost: počet úmrtí způsobených alkoholem se v UK pohybuje okolo 8 000 tisíc ročně a kouření se svými 100 000 mrtvými za rok se těmto počtům zcela vymyká.
Závěrem autoři uvádějí, že jedna věc je zřejmá – globální drogová politika nefunguje. Již od pravěku hledá lidstvo látky, které by mu zprostředkovávaly alternativní a příjemnější skutečnost jako protiklad tvrdé realitě reálného života. Neměli by tedy mít jednotlivci svobodu zvolit si jed, který jim nejlépe vyhovuje?
Klasickým přístupem k řízení projektů je rozdělení rizik do tří samostatných kategorií. První zahrnuje známá rizika, druhá neznámá rizika a třetí nepoznatelná rizika, často označovaná jako „neznámá neznámá“. Tento přístup klasifikace rizik se používá ve většině velkých projektů.
Každý rok se v českých domácnostech a firmách spotřebují miliony tonerových kazet do laserových tiskáren. Především kvůli nízké ceně dávají lidé přednost takzvaným kompatibilním tonerům do laserových tiskáren od neznámých výrobců.
Dopřát dětem ze školy Spring Dales Public School v tibetské vesnici Mulbekh, aby se učily pravidelně také vědy, to bylo cílem projektu Česká věda do Malého Tibetu. V létě bude dokončena nová budova s třídami-laboratořemi pro výuku fyziky, chemie, biologie a informačních technologií.
Obrovské přírodní požáry letos pustošily Arktidu - velké oblasti severského lesa od Sibiře, přes Aljašku a severní Kanadu, až po Grónsko a Skandinávii. Uvolnily v roce 2019 více CO2 než v kterýkoliv jiný rok v posledních dvaceti letech, kdy bylo zahájeno jejich satelitní sledování.
Drony všeho druhu jsou čím dál populárnější, až to leckde začalo vadit. Někde mohou být drony opravdu nebezpečné – například na letištích – jinde mohou nezvaně nahlížet svými kamerkami do soukromí lidí třeba opalujících se na balkonech v rouše Evině či Adamově.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
