Recenze

Článků v rubrice: 74

Rande s fyzikou

Permanentní problém fyzikálního vzdělávání – zaostávání obsahu a forem výuky tradičních vědomostí za aktuálním vývojem – se již po několik desetiletí snaží řešit různé modernizační a inovační projekty. K nim  lze také zařadit třináctidílný seriál České televize nazvaný „Rande s Fyzikou“, vysílaný v letech 2011 až 2012. Napsal a režíroval jej dramaturg a scénárista Mgr. Radomír Šafr společně s odborníky z Matematicko-fyzikální fakulty UK doc. RNDr. Zdeňkem Drozdem, Ph.D. a RNDr. Martinem Vlachem, Ph.D. Úlohy zvídavé moderátorky Kláry se ujala herečka a profesionální akrobatka Klára Hajdinová. Protože se seriál divákům líbil, vydala Česká televize pod stejným názvem jeho knižní podobu (Šofr, R., Vlach, M., Drozd, Z.: Rande s Fyzikou. V Edici ČT vydala Česká televize, Praha 2015, 1. vyd., 196 s., ISBN 978-80-7404-150-1). Na rozdíl od většiny jiných tvůrců podobných populárně naučných pořadů, vybírajících si obvykle převratné objevy a vynálezy v bouřlivě se rozvíjejících fyzikálních oborech, vybrali si autoři zdánlivě nezajímavý nejstarší obor fyziky – klasickou mechaniku. Její jednotlivé jevy se však dotýkají našeho každodenního života a je tedy užitečná jejich znalost.

Fotogalerie (1)
Titulní strana knížky

Proč právě o fyzice?

Fyzika sehrála klíčovou roli při rozvoji moderních technologií a dnes jsou aplikace jejích objevů základem prakticky celé techniky, kterou denně využíváme, aniž si to uvědomujeme. Je ale dobré si to alespoň občas připomenout a poklonit se práci nejen těch desítek významných badatelů, o nichž se učíme ve škole, ale i práci tisíců neznámých dělníků vědy, bez nichž by toto vše nebylo možné (od vody tekoucí z kohoutků vodovodního potrubí a od světla stolní lampy až po mobilní telefony a internet). Fyzika však má ještě jeden neméně důležitý význam: učí nás pozorovat dění kolem sebe, snažit se mu porozumět, vše pozorované kriticky zhodnotit a uvádět do souvislostí, logicky uvažovat a činit si hodnověrné závěry. To je pro lidskou společnost neméně důležité než ty zmíněné technické aplikace. Když si přineseme z učení se fyzice tyto důležité schopnosti, budeme se moci v životě daleko lépe orientovat, i když třeba samotnou fyziku zdánlivě  „nebudeme potřebovat“. Lidské poznání se posunuje stále více do oblastí nedostupných bezprostřednímu smyslovému vnímání; interpretace řady poznatků klade značné nároky na abstraktní myšlení a matematický aparát. Ačkoliv patří fyzikové ke stejnému „živočišnému druhu“ jako my všichni, zabývají se čím dál tím více problémy, které naprosté většině lidí již dávno nejsou zřetelné. I toto možná, vedle důvodů ryze didaktických včetně vlivu osobnosti vyučujících, vede k situaci, že fyzika jako učební předmět patří na základních a středních školách k nejméně oblíbeným. Pro některé žáky a studenty je vysloveně postrachem – a to je škoda. Ačkoliv nikdo nepochybuje o její důležitosti, stále si mnoho lidí myslí, že fyzika je něco nezáživného, odtažitého a nepochopitelného. Zřejmě za to mohou jejich školní zkušenosti. Pokud však k ní někdo najde cestu, zjistí, že není ani moc těžká.

Seriál zajímavých rande

V televizní i knižní podobě seriálu se Zdeněk, Martin a Klára setkávají na dvanácti pravidelných schůzkách (plus prázdninový bonus navíc), při kterých je výklad základního učiva o mechanice při hodinách fyziky doplněn spoustou zajímavostí, příkladů z praktického života, kvízových otázek, vzorových řešených úloh, internetových odkazů v podobě QR kódů, které zavedou čtenáře na web České televize ke 40 krátkým videím s názornými pokusy. První až dvanácté „rande“ nese názvy Pohyb a rychlost, Zrychlení a volný pád, Newtonovy zákony, Skládání sil, Gravitace okolo nás, Hmotnost a tíha, Tření a valivý odpor, Hybnost a impulz síly, Práce a energie, Mechanický tlak, Pascalův a Archimedův zákon a Jednoduché stroje. K nim přidali Martin a Zdeněk dva prázdninové bonusy. První z nich je věnován několika nepravdám a omylům, které nás již od dob starověku provázejí životem (některé stále opakované chybné představy o síle a pohybu, vzájemném působení těles a třecích silách). Protože to dnes není již tak nepředstavitelné, jako tomu bylo ještě před 25 lety, druhým bonusem je putování za velikány mechaniky po některých evropských zemích, především po Itálii s jejími slavnými městy a univerzitami (Florencie, Vinci, Boloň, Pisa), ale také Prahou v době, kdy byla centrem světového vědění. Koperník, Bruno, Brahe, Kepler, Galilei, Newton, Fibonacci, Clavius, Torricelli, Rhaeticus, Hájek, .... Tyto a další velikány fyziky a matematiky na této cestě poznáme blíže.

Méně obvyklý formát, výtvarný návrh, grafická úprava a téměř nespočítatelné množství barevných fotografií, původních a převzatých obrázků, činí knížku atraktivní i po vnější stránce.

Dobrodružství fyzikálního poznání stále pokračuje a doufejme, že nikdy neskončí. V dnešní době pracuje na světě nesrovnatelně více fyziků, než kolik jich žilo během celých dějin lidské společnosti. Tvořivou silou ve fyzice jsou především mladí lidé – není náhodou, že i v historii většinu největších objevů učinili fyzikové ve stáří od 20 do 30 let. Kniha Rande s Fyzikou je sice koncipována především pro žáky druhého stupně základní školy a pro studenty středních škol, ale určitě ji využijí i učitelé fyziky a technických předmětů a zaujme také širší odbornou veřejnost. Dokonce po knize mohou bez obav sáhnout i čtenáři, kteří si z hodin školní fyziky pamatují jen něco o tom, že se Archimédes rád koupal nebo že magdeburské polokoule jsou čokoládové bonbóny

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Praha bojuje se suchem - využije průsaků podzemních vod

Hlavní město Praha začne pro splachování komunikací a zvlhčování vzduchu v letních měsících v centru města využívat průsakovou vodu ze své kolektorové sítě. První čerpací zařízení napojené na podzemní rezervoár na průsakovou vodu vzniklo pod Uhelným trhem.

Největší transport do Temelína za dvacet let

Modernizovat zařízení a přitom o jednotky MWe zvýšit výkon druhého bloku elektrárny Temelín mají zajistit nové separátory vlhkosti v nejaderné části elektrárny. První z nich dorazil do Temelína z Bratislavy 9. května 2020. Přeprava více než stotřicetitunového nákladu přes české území trvala pět dní.

Studentská konference Šimáně 2020

Organizátoři zvou na tradiční studentskou vědeckou konferenci pořádanou Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze s podporou Mladé generace České nukleární společnosti zaměřenou na jaderné inženýrství a související obory, pojmenovanou po profesorovi Čestmírovi Šimáně.

America First – i v termojaderné fúzi!

Spojené státy pojaly ušlechtilý úmysl být první zemí na světě, která postaví termojadernou elektrárnu! Ve světle poněkud rozpačitého přístupu státních institucí USA k termojaderné fúzi v minulosti musí mnohého odvážná myšlenka překvapit. Ovšem v poslední době se blýskalo na lepší časy.

Vylepšování Jaderné elektrárny Temelín

Od 13. března do 11. května 2020 byl první temelínský blok v plánované odstávce pro výměnu paliva. Technici však vždy odstávku využijí také k dalším činnostem - k důkladným kontrolám a modernizacím. Temelín vyrábí elektřinu pro pětinu České republiky už 19 let!

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail