Rande s fyzikou

Permanentní problém fyzikálního vzdělávání – zaostávání obsahu a forem výuky tradičních vědomostí za aktuálním vývojem – se již po několik desetiletí snaží řešit různé modernizační a inovační projekty. K nim  lze také zařadit třináctidílný seriál České televize nazvaný „Rande s Fyzikou“, vysílaný v letech 2011 až 2012. Napsal a režíroval jej dramaturg a scénárista Mgr. Radomír Šafr společně s odborníky z Matematicko-fyzikální fakulty UK doc. RNDr. Zdeňkem Drozdem, Ph.D. a RNDr. Martinem Vlachem, Ph.D. Úlohy zvídavé moderátorky Kláry se ujala herečka a profesionální akrobatka Klára Hajdinová. Protože se seriál divákům líbil, vydala Česká televize pod stejným názvem jeho knižní podobu (Šofr, R., Vlach, M., Drozd, Z.: Rande s Fyzikou. V Edici ČT vydala Česká televize, Praha 2015, 1. vyd., 196 s., ISBN 978-80-7404-150-1). Na rozdíl od většiny jiných tvůrců podobných populárně naučných pořadů, vybírajících si obvykle převratné objevy a vynálezy v bouřlivě se rozvíjejících fyzikálních oborech, vybrali si autoři zdánlivě nezajímavý nejstarší obor fyziky – klasickou mechaniku. Její jednotlivé jevy se však dotýkají našeho každodenního života a je tedy užitečná jejich znalost.

Proč právě o fyzice?

Fyzika sehrála klíčovou roli při rozvoji moderních technologií a dnes jsou aplikace jejích objevů základem prakticky celé techniky, kterou denně využíváme, aniž si to uvědomujeme. Je ale dobré si to alespoň občas připomenout a poklonit se práci nejen těch desítek významných badatelů, o nichž se učíme ve škole, ale i práci tisíců neznámých dělníků vědy, bez nichž by toto vše nebylo možné (od vody tekoucí z kohoutků vodovodního potrubí a od světla stolní lampy až po mobilní telefony a internet). Fyzika však má ještě jeden neméně důležitý význam: učí nás pozorovat dění kolem sebe, snažit se mu porozumět, vše pozorované kriticky zhodnotit a uvádět do souvislostí, logicky uvažovat a činit si hodnověrné závěry. To je pro lidskou společnost neméně důležité než ty zmíněné technické aplikace. Když si přineseme z učení se fyzice tyto důležité schopnosti, budeme se moci v životě daleko lépe orientovat, i když třeba samotnou fyziku zdánlivě  „nebudeme potřebovat“. Lidské poznání se posunuje stále více do oblastí nedostupných bezprostřednímu smyslovému vnímání; interpretace řady poznatků klade značné nároky na abstraktní myšlení a matematický aparát. Ačkoliv patří fyzikové ke stejnému „živočišnému druhu“ jako my všichni, zabývají se čím dál tím více problémy, které naprosté většině lidí již dávno nejsou zřetelné. I toto možná, vedle důvodů ryze didaktických včetně vlivu osobnosti vyučujících, vede k situaci, že fyzika jako učební předmět patří na základních a středních školách k nejméně oblíbeným. Pro některé žáky a studenty je vysloveně postrachem – a to je škoda. Ačkoliv nikdo nepochybuje o její důležitosti, stále si mnoho lidí myslí, že fyzika je něco nezáživného, odtažitého a nepochopitelného. Zřejmě za to mohou jejich školní zkušenosti. Pokud však k ní někdo najde cestu, zjistí, že není ani moc těžká.

Seriál zajímavých rande

V televizní i knižní podobě seriálu se Zdeněk, Martin a Klára setkávají na dvanácti pravidelných schůzkách (plus prázdninový bonus navíc), při kterých je výklad základního učiva o mechanice při hodinách fyziky doplněn spoustou zajímavostí, příkladů z praktického života, kvízových otázek, vzorových řešených úloh, internetových odkazů v podobě QR kódů, které zavedou čtenáře na web České televize ke 40 krátkým videím s názornými pokusy. První až dvanácté „rande“ nese názvy Pohyb a rychlost, Zrychlení a volný pád, Newtonovy zákony, Skládání sil, Gravitace okolo nás, Hmotnost a tíha, Tření a valivý odpor, Hybnost a impulz síly, Práce a energie, Mechanický tlak, Pascalův a Archimedův zákon a Jednoduché stroje. K nim přidali Martin a Zdeněk dva prázdninové bonusy. První z nich je věnován několika nepravdám a omylům, které nás již od dob starověku provázejí životem (některé stále opakované chybné představy o síle a pohybu, vzájemném působení těles a třecích silách). Protože to dnes není již tak nepředstavitelné, jako tomu bylo ještě před 25 lety, druhým bonusem je putování za velikány mechaniky po některých evropských zemích, především po Itálii s jejími slavnými městy a univerzitami (Florencie, Vinci, Boloň, Pisa), ale také Prahou v době, kdy byla centrem světového vědění. Koperník, Bruno, Brahe, Kepler, Galilei, Newton, Fibonacci, Clavius, Torricelli, Rhaeticus, Hájek, .... Tyto a další velikány fyziky a matematiky na této cestě poznáme blíže.

Méně obvyklý formát, výtvarný návrh, grafická úprava a téměř nespočítatelné množství barevných fotografií, původních a převzatých obrázků, činí knížku atraktivní i po vnější stránce.

Dobrodružství fyzikálního poznání stále pokračuje a doufejme, že nikdy neskončí. V dnešní době pracuje na světě nesrovnatelně více fyziků, než kolik jich žilo během celých dějin lidské společnosti. Tvořivou silou ve fyzice jsou především mladí lidé – není náhodou, že i v historii většinu největších objevů učinili fyzikové ve stáří od 20 do 30 let. Kniha Rande s Fyzikou je sice koncipována především pro žáky druhého stupně základní školy a pro studenty středních škol, ale určitě ji využijí i učitelé fyziky a technických předmětů a zaujme také širší odbornou veřejnost. Dokonce po knize mohou bez obav sáhnout i čtenáři, kteří si z hodin školní fyziky pamatují jen něco o tom, že se Archimédes rád koupal nebo že magdeburské polokoule jsou čokoládové bonbóny