Recenze

Článků v rubrice: 75

Jak ovlivňuje pohyb Slunce, Měsíce a Země náš život

Ačkoliv lidi po celá tisíciletí fascinovala a okouzlovala nejen noční, ale i denní obloha, v dnešní uspěchané době se málokdo zastaví, aby se pokochal krásami, které se nám při pohledu vzhůru nabízejí. I když většina dnešních lidí o principech, kterými se pohyb Slunce, Měsíce a Země řídí, neví téměř nic, jsme na jeho rytmu naprosto existenčně závislí. Naši neznalost chce trochu napravit útlá (64 stran) a bohatě ilustrovaná (136 obrázků) knížka „Slunce, Měsíc a Země“, kterou napsal britský spisovatel a vědec na volné noze Robin Heath. Tento autor řady knih o archeoastronomii a architektuře prehistorických sídlišť sice vystudoval elektroinženýrství, ale záhy se přeorientoval na astronomii a astrologii, které také vyučuje na Oxfordské letní škole. Překlad Jana Švábenického vydalo nakladatelství Dokořán (Praha 2005, 1. vyd.) v ediční řadě Pergamen, ve které již téměř deset let systematicky mapuje pro českého čtenáře lidské poznání na pomezí vědy a tajemna, graficky atraktivně zpracované ochutnávky velkých témat, které se nebrání ani spekulaci či mystice.

Fotogalerie (1)
Titulní strana knihy

Systematická pozorování Slunce a Měsíce jsou zahalena mlhou dávnověku, kdy se věřilo, že smysl a význam veškerému lidskému usilování dodává především noční obloha. Zářezy na kostech starých asi 40 tisíc let znázorňují lunární cykly, a jejich sledováním (například úplňků, zatmění a konjunkcí planet), odvozovali starověcí astronomové základy kosmologie (vědního oboru zabývajícího se studiem původu, struktury a vývoje vesmíru, snažícího se odpovědět na takové otázky, jak a kdy se zrodil vesmír, jaký je jeho celkový tvar, z čeho se skládá a jaký bude jeho konec). A to jak číselně, tak i geometricky.

Jak nahoře, tak dole

Pro naše předky byli nebe a Země, lidé a bohové, zvířata a rostliny nedílnou součástí jednoho celku a vzájemně na sebe působili. Slunce, Měsíc a hvězdy poskytovaly světlo a teplo, nezbytný předpoklad pro prospívání živých tvorů. Jejich pravidelné pohyby a proměny vedly k tomu, že je lidé začali využívat v běžném každodenním životě k měření času a námořní navigaci – jako hodiny, kalendář či kompas.

Delfské přísloví „Jak nahoře, tak dole“ naznačuje, že se kosmické vzory odrážejí v pozemském životě a jsou tedy zdrojem informací pro lidský život. Ideálním příkladem tohoto přístupu je Velká pyramida v Gíze (2480 př. n. l.), orientovaná přesně podle světových stran, se šachtami zaměřenými na hvězdy, se základnou a výškou odpovídající „kvadratuře kruhu“ Země a Měsíce. Staří Sumerové sledovali hvězdné cykly již v období okolo roku 2200 př. n. l. a později zavedli 24hodinový den a kruh o 360 stupních. Tyto starodávné znalosti převzali kolem roku 600 př. n. l. staří Řekové (Eratosthenes, Eudoxos, Hipparchos, Meton), poté Římané a po zániku jejich říše (kolem roku 500) pochodeň poznání převzali Arabové. V období počátků renesance se většina nashromážděných vědomostí vrátila zpět do Evropy (Koperník, Galileo, Newton). Od té doby se začala rozvíjet moderní astronomie. Základem jejích znalosti je získávání pozorování kvantitativního charakteru a vysvětlování zjištěných jevů pomocí matematických a fyzikálních zákonů. Řadí se mezi základní přírodní vědy a tvoří součást školní výuky.

Průvodce světem jednoduchosti a krásy vesmíru

Ve stále vzrůstajících snahách objevovat, porozumět a řídit na světě úplně vše, se naše současná věda a kultura odchýlila od cesty jednoduchosti a krásy. Jedna taková se ukrývá v cyklech Slunce a Měsíce pozorovaných ze Země – je tak racionální, jednoduchá a elegantní, že k jejímu výkladu není třeba žádného vědeckého prostředníka. Ve 28 krátkých kapitolách doplněných diagramy a dalšími nápaditými vyobrazeními nás autor zavádí do problematiky vzájemných pohybů těchto tří vesmírných těles tak, jak je můžeme pozorovat ze Země. Podrobněji se pak věnuje pohybu Měsíce kolem Země a seznámení s jeho důsledky, tak důležitými pro veškerý život. Dozvíme se, proč dochází k zatměním Slunce a Měsíce, která z nich jsou četnější a jak složité je zatmění předvídat. Čtenáři se také mohou pokusit sestavit kalendář, který by měl zohledňovat jak sluneční rok, tak i měsíční fáze, měl by mít jednoduché dělení do týdnů, měsíců a ročních období a vyjadřovat aktuální fázi a polohu Měsíce, přílivu, odlivu a zatmění. Závěrem lze nahlédnout do magie čísel skrytých v plánech megalitických kamenných kruhů, které v prehistorických dobách sloužily zřejmě také jako kamenné kalendáře.

K porozumění této určitě pozoruhodné publikace stačí čtenáři znalost základních početních úkonů, kalkulačka a obecné vědomosti zvídavého teenagera.

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Energosádrovec

Na příčky, podhledy, římsy pro osvětlení, jako zvuková izolace, nebo podklad pro plovoucí podlahu – sádrokartonové desky slouží ve stavebnictví už přes sto let.

Může americium nahradit plutonium v kosmických misích?

O tom, že kosmické mise (satelity, měsíční a marsovská vozítka, sondy letící na hranice Sluneční soustavy a dál) pohání jaderné a radionuklidové zdroje, jsme psali již několikrát.

Zátěžový test dobíječek elektromobilů

Premiérový český test souběžného dobíjení šesti elektromobilů na třech stanicích a současně málo vídané doplňování baterií 12 e-aut jedné značky v místě a čase.

Oblíbená Soutěž „Vím proč“ startuje pošesté

Na tři minuty se stát Newtonem, Einsteinem nebo Curie-Sklodowskou, natočit zajímavý fyzikální pokus a vyhrát 200 000 korun pro svou školu.

Plovoucí fotovoltaické elektrárny – řešení pro země s nedostatkem půdy

Kromě nestálosti a nepředvídanosti výroby jsou zřejmě největší nevýhodou solárních elektráren velké zábory zemědělské půdy. Tuto nevýhodu se stále více zemí snaží řešit umisťováním fotovoltaických panelů na střechy továrních hal, obchodních center, úřadů i obytných domů.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail