Recenze

Článků v rubrice: 71

Příběhy látek vytvářejících náš svět

Nakladatelství Dokořán a Argo vydala pod titulem „Podivuhodné příběhy látek, které vytvářejí náš svět“ novou publikaci profesora nauky o materiálech na University King's College London, Marka Andrew Miodovnika (Praha 2016, edice Aliter, 1. vyd., 256 str.). Z anglického originálu Neobyčejné materiály přeložil A. Drobek.

Fotogalerie (1)
Titulní stránka knihy

Dvě cesty za materiály

K materiálovému inženýrství můžeme, právě tak jako ke každé jiné vědní oblasti, přistupovat dvěma způsoby. Buď se rozhodneme pro specializaci, nebo pro encyklopedický přístup. V prvním případě si vybereme velmi úzkou oblast specifických vlastností určitých materiálů, kterým se potom budeme věnovat a pronikat stále hlouběji do dané problematiky, až se z nás stanou špičkoví odborníci na jeden jediný problém. Ten je tak úzký a speciální, že si o něm můžeme zasvěceně povídat pouze s několika odborníky. Všem ostatním obvykle může náš problém připadat nicotný a bezvýznamný. Proto se s nadsázkou říká, že špičkový odborník ví všechno o ničem.

O materiály se však můžeme zajímat i jinak. Jak budeme svůj zájem rozšiřovat, budeme mít stále méně času na detaily. A když se nás někdo zeptá na konkrétní problém, poskytneme mu jen povrchní a obecnou odpověď. O lidech s příliš širokými zájmy se proto v žertu říká, že nevědí nic, ale zato o všem.

Krátce o autorovi

A právě tuto druhou cestu zvolil autor knihy „Podivuhodné příběhy látek, které vytvářejí náš svět“. Materiálovou vědu začal studovat na univerzitě v Oxfordu, poté působil v americké Sandia National Laboratories, University College Dublin a King's College London. Kromě úzce zaměřené odborné práce v oblasti metalurgického výzkumu slitin pro konstrukci tryskových motorů na Oxfordské univerzitě, se v průběhu doby přesunul k aktivní popularizaci vědy – přednášení, publikování článků v časopisech, vystoupením v televizi a rozhlase. Vychází přitom ze svého dávného zájmu o to, z čeho jsou věci složené, co vydrží a z čeho by se daly vyrobit.

Svět materiálů

I když nás materiály všude a stále obklopují, víme o nich překvapivě málo. Na první pohled málokdy rozeznáme jejich charakteristické rysy. Prozatím poslední autorova kniha je proto určena především všem, kdo si přejí lépe porozumět materiálnímu světu, a kteří chtějí zjistit, odkud se tyto látky vzaly, jak fungují a co o nás vypovídají. Literatura o materiálech je neobyčejně rozsáhlá. Zahrnuje množství knih nejrůznějšího zaměření a původu. Obecně pojaté příběhy materiálů, historie objevů, budoucí perspektivy, dobrodružství lidského důvtipu, nečekaných náhod a setkání i dosud nevyřešená tajemství představují svébytný druh literatury faktu, který není v naší původní odborné i překladové literatuře příliš zastoupen. Pojetím, obsahem a netradičním způsobem zpracování se toto dílo britského autora blíží původní práci Materiály a člověk prof. RNDr. Miroslava Raaba, CSc., vydané pražským Encyklopedickým domem v roce 1999.

Materiály, komunikace a informace

Lidskou civilizaci odedávna podpírají tři sloupy: materiály, komunikace a informace. Dohromady tvoří stavbu propojenou tak těsně, že oslabení jednoho z nich se vzápětí projeví zakolísáním obou zbývajících.

Jak zásadní význam materiálům přisuzujeme, vypovídají názvy raných civilizačních fází – doba kamenná, doba bronzová, doba železná… Dvacáté století se často označuje za dobu křemíkovou, neboť přelomové objevy materiálové vědy daly světu mimo jiné křemíkový čip a vyvolaly informační revoluci.

Život člověka vždy byl a je s materiálovou problematikou bytostně spojen. Doslova platí, že materiály jsou věrným obrazem lidské identity, víceúrovňovým vyjádřením našich potřeb a tužeb.

Příběh materiálů v deseti kapitolách

Za výchozí bod vyprávění podivuhodných příběhů látek si autor zvolil fotografii na střeše svého rodinného domu. Poté vybral deset materiálů, které snímek zachycuje, čemuž odpovídá i deset kapitol: 1. Ocel. Kov nad zlato, 2. Beton. Základ civilizace, 3. Čokoláda. Sex na jazyku, 4. Aerogel. Zázračná pěna, 5. Sklo. Křehké jako křemen, 6. Plast. Nenahraditelná náhražka, 7. Grafit. Nejsilnější na světě, 8. Papír. Nejlepší přítel člověka, 9. Porcelán. Klenot Dálného východu, 10. Implantáty. Elixír věčného mládí.

Jednotlivé kapitoly představují nejen různé materiály, ale rovněž jejich různé hodnocení – historický pohled, dramatický, kulturní, technologické rysy… Některá hlediska jsou poněkud osobnější, jiná vědečtější. Kniha v žádném případě není kompletní analýzou materiálů a jejich dopadu na naši kulturu, učebnicí ani dílem encyklopedickým, ale nabízí zběžný přehled, jak materiály ovlivňují náš život, a to i v těch nejobyčejnějších úkonech a každodenních činnostech.

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Proč si koupit elektrokolo?

Elektrokola zažívají poslední dobou obrovský boom. Oblibu získává tento dopravní prostředek doplněný o elektrický pohon zaslouženě. Na e-kolech snadněji a pohodlněji zdoláte náročnější terény a z jízdy se tak můžete radovat, ať je vaším cílem obchodní ...

Učit se, učit se, učit se – před 100 lety a po americku

V článku První světová válka, elektrotechnika a američtí vynálezci (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/2283-prvni-svetova-valka-elektrotechnika-a-americti-vynalezci) jsme si prohlíželi stránky starého (již dávno zaniklého) amerického měsíčníku The Electrical Experimenter z roku 1918.

Novinky o kosmu na letošní podzim

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře a vzdělávací spolek KOSMOS-NEWS upozorňují na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.

Bezdrátové dobíjení elektrovozidel

Elektrovozidla mají řadu předností před benzínovými, ale každodenní dobíjení mezi ně nepatří. Dobrou zprávou je to, že takovýto způsob dobíjení už nebude nutný, protože všechna auta budou moci přejít na bezdrátové dobíjení (wireless charging).

Lidé mají k vědě respekt, někdy se jí až bojí

Věda je zajímavou oblastí lidského konání - na tom se shodnou čtyři z pěti lidí. Zároveň skoro desetinu populace děsí, co všechno se dá za pomoci vědy dokázat. Obecně lidé přiznávají, že toho o vědě vědí málo a nedovedou si ji představit v běžném životě.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail