Recenze

Článků v rubrice: 71

Fyzika za první republiky

Při zpětném pohledu do historie fyziky zjistíme, že na rozdíl od většiny malých evropských národů má právě u nás tato exaktní věda bohatou tradici sahající daleko do minulosti, až k přelomu 16. a 17. století. Ještě ve druhé polovině 19. století byl vývoj fyziky u nás vázán především na katedry pražské univerzity a polytechniky. Podmínky pro výuku fyziky a fyzikální výzkum se výrazně změnily po vzniku Československé republiky v roce 1918: vedle Univerzity Karlovy (okolo 10 tisíc posluchačů) byla síť vysokých škol rozšířena o českou Masarykovu univerzitu v Brně a Univerzitu J. A. Komenského v Bratislavě. Výuka fyziky přešla z filozofických fakult na nově založené fakulty přírodovědecké, vznikly první mimouniverzitní vědecké instituce pro specializovaný výzkum (např. Vojenský technický a letecký ústav, Masarykova akademie práce, Radiologický ústav ministerstva veřejných prací nebo Fyzikální ústav Škodových závodů), navazující na převratné fyzikální objevy a nástup kvantové a relativistické fyziky přelomu 19. a 20. století.

Fotogalerie (1)
Titulní stránka knížky

Dnes si může každý zájemce o školství a vědu v období první čs. republiky vyhledat na internetu mnoho faktických informací o vývoji fyziky, působení a lidských osudech jednotlivých postav. Protože ani „papírové“ knihy nezanikly, mohou pomoci v celkové orientaci a hlubším zamyšlení nad tématem základního a aplikovaného fyzikálního výzkumu. To je i případ nové knížky pojednávající o dvacetiletém období (1918-1938) existence tzv. první republiky.

Záslužný vydavatelský čin

Nakladatelství Academia vydalo počátkem letošního roku publikaci „Fyzika za první republiky“ (Praha 2017, 1. vyd., 309 stran, edice První republika: svazek 6, ISBN 978-80-200-2641-5), další dílo prof. Krause, tentokráte ve spolupráci s doc. Ing. Štefanem Zajacem, CSc. (nar. 1940). Její první část "Fyzika z první Československé republiky" popisuje v pěti kapitolách zaměření výzkumu na meziválečných fyzikálních pracovištích na našem území (Vysoké školy a vědecké instituce, Jednota československých matematiků a fyziků, Jak byl vývoj české fyziky ovlivněn rentgenovým zářením, Československo - země radia, České vědecké instituce za druhé světové války). Rozšířená biografická hesla uvádí sedmdesát českých, slovenských a německých vědeckých osobností, které zde tehdy působily, i s jejich příspěvkem k rozvoji fyzikálních věd. Patří k nim také pět univerzitních profesorů, o které přírodní vědy připravila jejich násilná smrt na nacistických popravištích a v koncentračních táborech: profesorové fyziky František Záviška (UK), Václav Dolejšek (UK) a Josef Sahánek (MU), krystalograf František Ulrych (UK) a fyzikální chemik Antonín Šimek (MU). Druhá část obsahuje ve čtyřech kapitolách přehled úspěchů dosažených na českých a německých vysokých školách od založení pražské univerzity v roce 1348 až do roku 1918 (Autoři prvních spisů s fyzikální tématikou, Talenty podporované církevními řády, Fyzikové z časů rakouského císařství, Fyzika v letech 1848-1918). Zde si připomeňme významné letošní výročí - 350 let od úmrtí profesora lékařské fakulty pražské univerzity Jana Marka Marci (1595-1677), který je považován na prvního českého fyzika a autora prvního u nás vydaného českého fyzikální pojednání "O úměrnosti pohybu neboli pravidla rázu".

Svým obsahem a zpracováním textu, doplněného několika desítkami barevných a černobílých vyobrazení, patří publikace do základního fondu původních prací z historie fyziky. Smysl jejich vydávání vystihuje citát Vladislava Vančury, který autor použil jako motto: "Každý společenský organismus a také každá doba, do níž vstupujeme, má svůj historický rozměr, příčiny a souvislosti, které tkví svými kořeny ve velmi hluboké minulosti."

Díla prof. Ivo Krause

Pokud si v duchu nebo při pohledu do knihovny utřídíme do řady všechna dosud vydaná populárně naučná knižní díla profesora fyziky pevných látek, strukturní krystalografie a difrakční analýzy na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze prof. RNDr. Ivo Krause, DrSc., Dr. h. c., FEng. (nar. 1936), uvědomíme si, že již nyní se podařilo autorovi vytvořit jedinečný obraz historie fyziky nejen v českých zemích, ale i v Evropě. Řada počíná pětisvazkovou „Fyzikou v kulturních dějinách Evropy“ („Starověk a středověk“, „Od Leonarda ke Goethovi“, „Století elektřiny“, „Romantici a Klasikové“, „Atomový věk“), pokračuje přes chronologicky uspořádané soubory esejí z historie evropské vědy a techniky („Dějiny evropských objevů a vynálezů: od Homéra k Einsteinovi“) a svědectví o životních osudech významných osobností, které působily v českých zemích od doby Karla IV. až do konce 20. století („Dějiny technických věd a vynálezů v českých zemích“, tři svazky z oblíbené edice „Galileo“" Nakladatelství Academia („Fyzika od Thaléta k Newtonovi: kapitoly z dějin fyziky“, „Fyzikové ve službách průmyslové revoluce“, „Století fyzikálních objevů: objevy, které změnily fyzikální obraz světa“), k publikaci „Čestní doktoři na české technice v Praze/Osobnosti světové vědy a techniky“ až k pověstným třešničkám na dortu tvořeným útlou prací „Příběhy učených žen“ a naopak rozsáhlou knihou „Ženy v dějinách matematiky, fyziky a astronomie“, koncipovanou jako soubor příběhů o ženách, kterým se exaktní vědy staly od dob starého Řecka až do současnosti ušlechtilou zálibou i životním posláním.

Třípól doporučuje nejen Fyziku za první republiky, ale i všechna další díla prof. Krause.

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Už zase našli Atlantidu!

Před 2 400 lety popsal filozof Plato mocný stát disponující nevídanou technologií, neslýchaným množstvím vozů, slonů a býků a nepředstavitelným bohatstvím. Nazval ji Atlantida a nechal ji v přírodní katastrofě zmizet v moři.

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail