Recenze

Článků v rubrice: 68

Průvodci světem chemických prvků

K neoblíbeným školním předmětům, bohužel, v posledních desetiletích přibyla další přírodní věda - chemie. Dokládají to, mimo jiné, výsledky řady průzkumů na národní i mezinárodní úrovni. Důvodů je několik. Ačkoliv je chemie svou povahou vědou experimentální, její výuka na základních a středních školách se více méně omezila na velké množství abstraktních pojmů, které se nedají „ohmatat“ a ověřit. Odpovědnost za tuto situaci nesou tvůrci učebních osnov a didaktikové chemie na vysokých školách, připravující nové učitele tohoto kdysi oblíbeného předmětu s jeho neplánovanými „výbuchy“ při chemikářových demonstračních pokusech. Všichni podlehli tlaku přehnané "korektnosti" prosazujícímu požadavky na extrémní zajištění bezpečnosti žáků i učitelů při vyučování chemie tak, že chemické kabinety jsou prázdné a za rizikové je s nevelkou nadsázkou považováno i rozpouštění kuchyňské soli. Vyučovat chemii jen pomocí slovního výkladu je možná pohodlnější, ale neúčinné. Velkou roli také hraje nově pěstované obecné povědomí chemie jako oboru pro společnost veskrze negativního, poškozujícího životní prostředí a nepříznivě ovlivňujícího zdraví současné a budoucí populace. Ani stále snadnější přístup k informacím na síti sítí neposkytuje lepší možnosti informací o vlastnostech a charakteristikách chemických prvků, sloučenin a látek. A proto díky za každou popularizační knížku!

Fotogalerie (2)
Titulní stránka knížky

V poměrně krátkém půlročním časovém odstupu vydalo pražské nakladatelství Dokořán dvě z angličtiny přeložené populárně-naučné publikace o současnosti i minulosti všech dosud objevených chemických prvků; výběrem tématu jsou sice shodné, ale jinak svým obsahem a způsobem zpracování naprosto odlišné.

Zaručeně nejkratší průvodce světem chemických prvků

Z chemických prvků pramení veškeré bohatství lidstva. Jejich objevení a využití vedlo k pokroku, inovacím a prosperitě, ale mnohdy člověku i přírodě také způsobily svojí destruktivní silou nesmírné škody. Americký fyzik Richard Feynman to vyjádřil buddhistickým příslovím: "Každý člověk dostane klíč od nebeské brány. Tentýž klíč však také odemyká bránu pekel." Kniha Důležité prvky/atomy, kvarky a jiné velké drobnosti (Praha 2017, 1. vyd., 58 str., 24 sv. edice Pergamen, náročný překlad Jiřiny Vítů) anglického matematika, ilustrátora, hudebníka a autora několika dalších knih z oblasti literatury faktu Matte Tweeda je bezesporu nejkratším úplným průvodcem po světě atomů chemických prvků - základních stavebních jednotek hmoty. Na několika málo stránkách se postupně seznámíme se všemi prvky a jejich podivuhodnými vlastnostmi vyplývajícími z jejich složení, a s interakcemi tak podivnými, že jsou jimi překvapeni sami vědci. Dočteme se o dějinách alchymie a vzniku moderní chemie, o látkách dobře známých, jako je uhlík, kyslík či voda, ale také o prvcích vzácných a bizarních. Dojde i na celou rodinu subatomárních částic, řídících se svými vlastními pravděpodobnostními zákony, orbitaly, kvarky, fotony, alternativní periodické tabulky prvků, princip chemické vazby, exotermické a endotermické reakce, krystalografii, univerzální interakce, velký třesk, radioaktivitu, kvantovou mechaniku a teorii strun. Čtyři přílohy obsahují periodickou tabulku prvků, přehled konstant a hadronů, funkční skupiny organických sloučenin a příklady atomových orbitalů. V jistém slova smyslu není vyprávění o prvcích ničím jiným než příběhem různých kombinací protonů, neutronů a elektronů, které propůjčují jednotlivým prvkům jejich vlastnosti a povahu: uran je ten mocný a obávaný, zlato vábivé a fascinující, železo pevné a spolehlivé, olovo těžké a znepokojující. Knížka není jen o chemických prvcích jako takových, ale je také o tom, jak lidé dokázali využít vnitřních schopností prvků k utváření našeho ekonomického, kulturního a sociálního bytí. Přes záměrnou snahu o minimální rozsah a zhuštěný výklad si autor najde čas na humor, takže poučení se zároveň stane zábavou.

Periodické příběhy o zvláštním životě prvků

Také další kniha Periodické příběhy s podtitulem Zvláštní životy prvků se od ostatních populárně-naučných titulů podobného zaměření liší v jedné zásadní věci: nezabývá se jen prvky samotnými, případně historií jejich objevu a využití, ale plasticky ukazuje jejich osudy v lidské společnosti. Jejím autorem je Hugh Aldersey-Williams (po studiu přírodních věd v Cambridge se vedle chemie také zajímal o kulturní historii, výtvarné umění, architekturu a design, což se odráží v řadě jeho knižních titulů ležících na pomezí těchto oborů), z anglického originálu přeložil Stanislav Pavlíček, vydalo nakladatelství Dokořán a Argo (Praha 2016, 1. vyd., 51. svazek edice zip, 304 stran). Dozvíte se nejen, kdo a kdy objevil chrom a k čemu se dá použít, ale i to, jak se pod jeho vlivem proměňoval americký automobilový průmysl či jak změnil vnímání sexuality v moderní společnosti. Rovněž se dočtete, že proslulé pařížské „zinkové bary“ ze zinku nejspíše vůbec nebyly, proč je platina dražší než zlato, ačkoliv je jí na světě mnohem více, proč jsou dva chemické prvky pojmenovány po zcela neznámých lidech, zatímco na skutečné velikány chemie se nedostalo, kdo objevil vůbec nejvíce prvků, i to, proč vlastně zemřel francouzský císař Napoleon a také, že jedním z nejpodivnějších koníčků geniálního Mendělejeva byla jeho záliba ve výrobě kufrů, kterých měl v různém stádiu rozpracovanosti plný byt, nebo se naučíte po alchymistickém způsobu uvařit z moči fosfor.

Napříč čtyřiceti kapitolami o jednotlivých prvcích se autor snaží seskupit je jinak, než je tomu v „obyčejné“ periodické tabulce. K tomuto účelu si zvolil pět hlavních kulturních témat. V části „Moc“ se zamýšlí nad prvky sloužícími k hromadění bohatství - které vždy záviselo na vlastnictví těchto prvků (římská říše byla vystavěna na bronzu, španělská na zlatě, britská na železe a uhlí, rovnováha velmocí ve 20. století na uranu a plutoniu) a prvky jsou tak konečném důsledku využívány k ovládání jiných lidí či zemí. V oddílu „Oheň“ mluví o těch prvcích, u nichž je klíčem k pochopení světlo vznikající jejich hořením či proces jejich koroze. Kulturní význam prvků je nejvíce patrný na těch, které řemeslníci využívají jako suroviny. Část „Řemeslo“ vysvětluje, proč považujeme olovo za znepokojující, cín za levný a stříbro za prvek zářící panenskou nevinností. Oddíl „Krása“ ukazuje, jak lidstvo manipulovalo s prvky nejen kvůli jejich praktickému využití, ale pro pouhou radost z pohledu na ně. V závěrečné části „Země“ se podíváme do Švédska, abychom se dozvěděli, proč v příběhu o prvcích tak často figuruje tato severská země, a jaké mohou být vztahy mezi prvky a konkrétními lokalitami. Periodické příběhy jsou knihou nejen o chemii - je v ní stejný podíl historie, biografie a mytologie, a k tomu pořádná porce ekonomie, geografie, geologie, astronomie i náboženství. Odborníci i laici si přijdou na své!

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak pomocí kosmického záření měřit vlhkost půdy

Věřili byste, že neutrony vzniklé díky kosmickým paprskům z vesmíru pomáhají vědcům ve více než 25 zemích měřit vodu v půdě a pomáhají zemědělcům šetřit vodu a přizpůsobit se tak změně klimatu? Pomocí senzoru neutronů kosmického záření sledují vědci rychle ...

Radši nahý než bez internetu

Naše závislost na zařízeních připojených k internetu je v dnešní době tak velká, že ztráta chytrého telefonu nebo tabletu nás může stresovat více než mnoho jiných traumatických situací. Mít své zařízení neustále při ruce a mít jistotu kvalitního připojení ...

Odhad celkového objemu živé hmoty na Zemi

Od počátku lidské civilizace se objem živé hmoty na Zemi zmenšil o polovinu. To je jeden ze zarážejících údajů z dosud nejobsáhlejšího globálního výzkumu hmotnosti živých organizmů. Ron Milo a jeho tým z izraelského Weizmann Institute of Science definovali ...

První světová válka, elektrotechnika a američtí vynálezci

Po celý rok si letos připomínáme události z roku 1918. Byl to poslední rok tzv. Velké války, která se bohužel nestala válkou poslední. Ještě před kapitulací německé a rakousko-uherské armády (11. 11. 1918) se rozpadlo Rakousko-Uhersko a my si nyní můžeme připomínat 100.

Čeští studenti poslali experimenty do třicetikilometrové výšky

V sobotu 1. prosince byl na Slovensku vypuštěn stratosférický balón, který na své palubě nesl čtyři vědecké experimenty. Ty navrhli a připravili nadaní studenti základních a středních škol z Česka a Slovenska.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail