Recenze

Článků v rubrice: 71

Filmový dokument Let There Be Light

Internetovým světem se toulá velké množství videí o termojaderné fúzi natočených z nejrůznějších úhlů. Jejich délka nepřesahuje pět minut. Z tohoto pohledu osmdesátiminutový Let there be light (LTBL) kanadského dokumentaristy Mila Aung-Thwina je skutečné unikum. Když se dozvíte, že Mila před natáčením o existenci fúze sice věděl, ale o nějakém tokamaku ITER neměl tušení, pak vám nezbude než smeknout. Pochopitelně se v takovém dokumentu musí vyskytnout nepřesnosti, ale zde na celkové vyznění nemají zásadní vliv. Mila si z celé plejády fúzních pokusných zařízení vybral čtyři: tokamak ITER, stelarátor Wendelstein 7-X, zařízení T4 společnosti General Fusion a zařízení Fusion Focus společnosti LPPF. Zatímco jsou první dvě zařízení financovaná vládami (ITER dokonce sedmi), další dvě společnosti hledají investory doslova kde se dá. Kanadskou General Fusion zachránila dokonce Malajsie. Mila tak v jednom dokumentu předložil divákům dva diametrálně různé způsoby financování výzkumu řízené termojaderné fúze. Všimněte si prosím, že Mila nevěnoval ani bajt inerciální fúzi.

Fotogalerie (1)
Plakát k filmu (zdroj ITER Organization)

Následuje všechno, jen ne nudný popis historie čtyř fúzních zařízení a jejich úlohy ve výzkumu řízené fúze, často s filosofickým přesahem. Mila nevynechal žádnou významnou osobnost fúzní historie: A. Eddington, H. Bethe, O. A. Lavrentěv, A. D. Sacharov, R. Richter, L. Spitzer, M. S. Gorbačov, J. P. Velichov, R. Reagan. Zásadní chyby jsem nenašel (jen několik nepřesností u Lavrentěva a Richtera). Tzv. obnovitelné zdroje energie odbyl film větou: „…momentálně je zřejmé, že nedokážou naplnit očekávání světa...“

Mila měl štěstí, že mu čas přihrál významné milníky obou státních fúzních zařízení. U tokamaku okamžik, kdy Rada ITER kriticky hodnotila situaci ve výstavbě, a u stelarátoru W7-X jeho slavnostní spuštění.

ITER a jeho krize

Gigantický cíl, gigantická stavba, gigantické problémy. LTBL je první dokument, který problémy stavby tokamaku ITER zřetelně pojmenoval. Již dříve jste se mohli dočíst o zpoždění a předražení, ale která stavba se s podobnými záležitostmi nepotýká? Vzpomeňme Národní zapalovací zařízení ­– laserový systém NIF v Livermoru, supravodivý stelarátor Wendelsteinh W7-X v Max Planck Institute. To všechno jsou roky zpoždění a miliardy překračující plánovaná čísla. Dodržení rozpočtu či časového plánu jsou spíše výjimkou (tokamak JET). ITER Organization dovolila štábu LTBL natáčet zasedání Rady ITER on line, kde po ostrých a adresných slovech vedoucího STAC (Science and Technology Advisory Committee) Olega Filatova padlo rozhodnutí nalézt nového generálního ředitele. Po dvou Japoncích nastoupil Evropan Bernard Bigot, ovšem rozdílnost kultur představuje nepřekonatelnou překážku. Rozjetý obří tanker neotočíte na místě, ale věřme, že se to Bigotovi časem podaří. „Když vím, že to bude pracovat po tisíce a tisíce let, klidně si 20 let počkám. Já s tím problém nemám,“ prohlásil Bigot na tiskové konferenci ke svému jmenování. Už sama časová osa stavby tokamaku ITER daleko přesahuje volební období ministrů financí respektive premiérů. Mark Henderson, vědecký poradce LTBL, upozorňuje na barcelonskou katedrálu Sagrada Familia, která se staví od roku 1892 a možná bude dokončena až po ITER. Ne náhodou znamená ITER latinsky "cesta". Cesta spojující generace.

Sabina Griffith, mluvčí ITER Organization, hodnotí tvrdými slovy možné důsledky neúspěchu projektu: „Bylo by to nejdražší selhání v historii vědy a znamenalo by to zřejmě konec fúze nebo zastavení jejího výzkumu na mnoho let! ITER je stavba za nemalé veřejné peníze a její každodenní stav musí být veřejnosti maximálně otevřený. Na druhou stranu musí veřejnost vědět, že se jedná o nejsložitější zařízení, o které se lidská společnost pokouší. Složitější než rozluštění DNA, komplikovanější než procházka po Měsíci. Nesmírnou náročnost samotné technologie umocňuje komplikovaná logistika, kdy všichni partneři chtějí znát všechny použité postupy.“ Supravodiče pro cívky toroidálního pole vyrábí šest států – ne šest továren, ale šest různých kultur, šest různých zvyklostí, které musí fungovat v jednom celku osmnácti cívek indukujících základní dokonalé hladké magnetické pole tokamaku. Osmnácti. Jak se v LTBL raduje Allesandro Bonito Oliva z jediného dokončeného prototypu cívky!

Nový generální

Závěr zasedání Rady ITER v roce 2014 byl ve filmu prezentován jednoznačně: „Zjistili jsme chybějící akceschopnou kulturu projektového řízení uvnitř organizace ITER. Nenašli jsme atmosféru odpovědnosti či potřebného nadšení. Zaměstnanci projektu ITER nesmějí otevřeně diskutovat o dodržování harmonogramu. Rozhodovací proces je špatně definován a špatně implementován. Komunikace v rámci projektu vázne. Nadměrná byrokracie všechno zpomaluje a vytvořila těžko překonatelné překážky pro jakoukoli potřebnou změnu. Závěr: Začněte hledat nového generálního ředitele.“

V roce 2015 se vedení ITER Organization ujal třetí generální ředitel Bernard Bigot.

Let There Be Light zkoumá fenomén ITER ze všech možných úhlů: jako vědecký triumf a technologickou výzvu, ale také jako nákladné podnikatelské a organizační monstrum, ve kterém se každá zúčastněná země snaží chránit své vlastní zájmy.

Stelarátor a kancléřka

U stelarátoru Wendelstain W7-X zdokumentoval režisér Mila zapálení prvního plazmatu. Toho se ujala sama kancléřka Angela Merkelová. Sibylle Gunterová, ředitelka W7-X: „Až paní kancléřko zmáčknete tlačítko, začne odpočet do prvního výboje v heliovém plazmatu, Takže! Zmačkněte tlačítko!

Stejně jako ITER je Wendelstein W7-X plodem perestrojky. Kancléřka Merkelová zdůraznila, že stavbu stelarátoru umožnilo až sjednocení Německa. Obrazovka se rozzářila prvním plazmatem a záblesk komentuje dialog mimo kameru. Kancléřka zleva: „Nemůžete to prodloužit? Jen 10 sekund!? Možná zvětšit magnetické pole?“ nezapřela svoji původní profesi fyzičky. Zprava kontrovala ředitelka stelarátoru Gunterová: „Omlouvám se, paní kancléřko. Musíme postupovat krok za krokem. Nemůžeme naše zařízení zničit hned napoprvé!

Animace se povedla

„Oslí můstek“ od tokamaku ke stelarátoru je Milovým mistrovským dílem. Lyman Spitzer inspirován Ronaldem Richterem sjíždí zasněžené svahy sjezdovky Aspenu a ta se mění ve šroubovicový tunel vakuové komory stelarátoru!

S povděkem jsem kvitoval roztomilou kreslenou pasáž o O. A. Lavrentěvovi, seržantovi Rudé armády, který inspiroval A. D. Sacharova ke konstrukci tokamaku, dnes nejúspěšnějšího zařízení na výzkum fúze. Zaplať bůh za kresleného Lavrentěva; i když si autor mohl odpustit pochmurnou náladu zasněženého Sachalinu evokující studený komunismus. Ozbrojená stráž při sepisování Sachalinské zprávy nestála Lavrentěvovi u stolu, ale přede dveřmi jeho kanceláře. V každém případě se osvědčil neotřelý nápad nahradit chybějící autentické záběry animační fantazií.

JET chybí a Wendelstein přebývá

To, že Mila popsal otevřeně problémy vedení ITER organization, ho nezbavilo povinnosti zmínit se o celosvětové tokamakové základně, která prakticky bez výjimky pracuje pro ITER. Nejmenovat největší fungující tokamak, evropský JET, je chyba. Divák se právem domnívá, že na světě  bude pouze jediný tokamak, a to ITER. Bylo to právě mohutné komunitní tokamakové zázemí, které našlo řešení nedávné krize.

Hodně bajtů je věnováno stelarátoru, jmenovitě německému Wendelsteinu. Zatímco na světě lze fungující stelarátory spočítat na prstech jedné ruky, každá země, která se zabývá fúzí, má svůj tokamak. Irán jich má dokonce pět a kupříkladu Česká republika dva a třetí připravuje. Nikde jsem ve filmu neslyšel, že Wendelstein, který slavnostně spouští německá kancléřka, je generačně zhruba na úrovni tokamaku JET, jenž funguje už od roku 1985! Takže dobrých 30 let před ním. Nic proti úžasnému zařízení, kterým W7- X bezesporu je. Vždyť výstavbu podobného supravodivého stelarátoru vzdal i takový ekonomický hegemon, jakým jsou Spojené státy!

Ať žije Kanada!

Není divu, že kanadský režisér Mila věnoval hodně bajtů kanadské společností General Fusion, respektive jejímu řediteli Michelu Labergeovi. Kanada je mezi vyspělými státy výjimkou, nevlastní žádné velké fúzní zařízení financované státem. Pokud chtěl režisér alespoň chvíli zůstat doma, nezbylo mu nic jiného, než vzít zavděk soukromníkem, což se mu podařilo, protože General Fusion jako reprezentant problémů i výhod „soukromé“ fúze není špatná volba. Divákům doplní do té doby neúplný obrázek výzkumu řízené fúze. Společnost funguje více než 16 roků a je otevřená vědeckému světu. Laberge má na složitost svého experimentu kuriózní názor: „Co nekoupíš v Baumaxu, nepatří do reaktoru!“ Současný stav charakterizuje přiléhavě: „Trvá to trochu déle, než bychom chtěli…. Nálada je dobrá, jsme ve fázi přípravy na trochu delší běh než na rychlý úspěch!“

Fúze v garáži

Rozpaky budí druhý představitel soukromé fúze Eric Lerner se svým zařízením Focus Fusion. Srovnání jeho laboratoře v garáži se 180 hektary staveniště tokamaku ITER sousedem Tomem působí poněkud humorně. Na druhou stranu, divák si udělá představu o šířce spektra fúzních laboratoří. Osobně bych místo Focus Fusion volil některou soukromou společnost vycházející z použití nejmodernějších vysokoteplotních supravodičů a kulových tokamaků. (MITEI, Fusion Applied Systems či Fusion Energy). Ale proti gustu… Nicméně si dovolím citovat Erica Lernera, který vzpomíná na dětství, kdy ho zaujal obrázek vlaku plného uhlí dlouhého milion kilometrů, který shoří na Slunci za jednu sekundu!

CENY A OCENĚNÍ

 

Dokument byl od premiéry na South By The Southwest Film festival (SXSW) v texaském Austinu v březnu 2017 uveden na řadě festivalů v Severní Americe i v Evropě. Na filmovém festivalu Big Sky v Montaně získal cenu za uměleckou vizi „Feature Competition Artistic Vision“. Nechyběl ani na festivalu dokumentárních filmů – Hot Docs Festival v kanadském Torontu. V Kodani si odbyl evropský debut na festivalu CPH:DOX začátkem roku 2017.

Když v roce 2018 navštívil festival o lidských právech Jeden svět v České republice, hledal jsem spojitost termojaderné fúze s lidskými právy a domníval jse, že jí je A. D. Sacharov, držitel Ceny míru, kterou obdržel právě za obranu lidských práv, jenž se v dokumentu mihne. Jaký omyl - festival Jeden svět má kategorii zaměřenou na životní prostředí, klimatické změny a udržitelnost.

Když vyposlechnete závěrečnou diskuzi Marka Hendersona, vedoucího Divize mikrovlnného ohřevu v tokamaku ITER, zde odborného poradce filmu LTBL, se stavebními dělníky a jejich předáka, kteří absolutně netuší, co vlastně staví, musíte opouštět kinosál nadšeni!

Michel Laberge nazval staveniště ITER Babylónskou věží. Má pravdu, až na to, že na Babylonské věži zmatení jazyků zabránilo pokračování ve stavbě pyšné věže, zatímco na ITER se naopak přes různé jazyky lidé domluvili a hodlají „věž“ postavit do konce!

Alternativní? Něco chybí...

Když se podíváte na alternativní energetické koncepty, slyšeli jste někdy o fúzi? Větrníky, soláry, energie přílivu, biomasa, cokoli, ale fúze nikdy. Je třeba postavit ITER, aby se tam objevila i fúze!

Dokument má šanci probudit veřejnost z letargie. Když se ovšem nebude promítat jen na festivalech. Mila popsal projekt ITER jako velké tajemství za 16 miliard. Paradoxně, když fúze začínala a nikdo z odborníků netušil, jak gigantické překážky čekají, byl mediální zájem - dnes, když lze považovat bariéry za více méně zdolané, média „spí“. Stavba trvá příliš dlouho a tak je načasování Let There Be Ligt skvělé.

Nicméně bych doporučil před filmem úvodní přednášku na téma Řízená termojaderná fúze pro každého.

Režie a scénář : Mila Aung-Twin, Kanada

Pomocná režie: Van Royko

Odborný poradce: Mark Henderson, ITER

Soundtrack: Grass Roots – Let´s live for today

Výroba: Eye Steel Film

Milan Řípa
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Chtěl bych být operátorem jaderného reaktoru

Ještě nemají dokončenou školu, ale mají velkou šanci stát se operátory na jedné z našich dvou jaderných elektráren. Vhodný psychologický profil, ale i znalosti a motivace devíti vysokoškolských studentů oslovily náboráře Skupiny ČEZ. Ti studenty zařadili do stipendijního programu.

Startuje ČEZ Inovační maraton

Třicítka studentů bude začátkem listopadu 24 hodin plnit úkoly související s ekologií a ochranou životního prostředí. Vítězové 5. ročníku ČEZ Inovačního maratonu si rozdělí odměnu 50 000 Kč. Ještě je čas se přihlásit!

Seminář Chemie na ČVUT – výuka i špičková věda

Nové léky využitelné v boji s rakovinou, přepracování použitého jaderného paliva, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail