Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Třípól doporučuje: na internetu si čerstvě můžete zakoupit za baťovských 99 Kč elektronickou knihu o fyzice. To by nebylo nic divného a asi by to ani moc zájemců nenalákalo - ale ony to jsou písně na jednoduché či známé nápěvy! To už stojí za trochu zvědavosti. A což teprve když zjistíte, že to jsou vlastně báječné mnemotechnické pomůcky na zapamatování různých vzorečků a pouček! To vás teprve bude fyzika bavit! Tak neváhejte, koukněte sem: http://eknihyjedou.cz/pisne_lidu_fyzikalniho a honem si ji kupte.
Písně lidu fyzikálního mají dokonce své ISBN 978-80-7644-775-2 a doporučení Jednoty Českých matematiků a fyziků (JČMF), neboť u každé písničky je navíc ještě stručný srozumitelný a vtipný výklad pro středoškoláky. Poslyšme samotného autora, Doc. RNDr. Jana Obdržálka, CSc., jak ho napadlo sestavit texty a pomocí známých písniček usnadnit středoškolákům studium fyziky:
"Ono to asi začalo už na JSŠ (tehdejší jedenáctiletá střední škola, nyní „gympl“), kdy jsem si různé poučky rýmoval pro lepší zapamatování. Nakonec i později se mi hodilo vědět, že „tato křivka, hyperbola, vyniká nad ostatní, neb má rozdíl průvodičů v každém bodě konstantní“, a taky „aby měly asymptoty vůči osám správný sklon, plus mínus bé iks se musí rovnat á krát ypsilon“. U nás doma, na rodném Matfyzu (rozuměj MFF UK) je sice matematika pro nás fyziky ze všeho nejvíc společným jazykem, kterým se dají věci říct stručně, jasně a srozumitelně, a jde tam vždycky spíš o nalezení a pochopení nějakých společných struktur než o „pamatováka“, ale tu a tam přišel i takový trik pro zapamatování vhod. Později jsem si coby učitel k Matfyzu přibral gymnázium, a to nejprve Wilhelma Piecka, pak Korunní, Zborovskou a nakonec Christiana Dopplera (ne že bych byl tak přelétavý. Bylo to jako s legendárním Mukačevem v mnoha státech: gymnázium bylo stále stejné, jen vystřídalo 4 názvy a 2 adresy...). Učil jsem tam přes deset roků fyziku a jeden rok také hudební výchovu. A tak mne napadlo…
U nápěvů jsem se řídil radou jednoho úspěšného kabaretiéra
Ten kdysi mému otci prozradil, že k úspěchu písničky vždycky pomůže, když je trošičku „kradená“: lidi ji mají raději, protože je jim jaksi povědomá, a taky se nemusejí moc nového učit. Vzal jsem to z gruntu: verše jsem tepal na písně národní či staré řemeslnické, a když už jsem psal melodie vlastní, hleděl jsem, aby byly zpěvákům trochu povědomé, byť třeba jenom svou rytmickou strukturou. (Asi to tu a tam sami vycítíte.)
Co ve sbírce písní najdete
První (celkem nefyzikální) a poslední píseň jen slibují, co se všecko na té které škole naučíte (č. 1 - střední škola, č. 27 - vysoká škola). Zde jen rámují ostatní písně, jak ty s nejrůznějšími moudry, tak i ty plné vzorečků: základní fyzikální jednotky soustavy SI (č. 2), hlavní fyzikální veličiny a jejich jednotky pro ZŠ (č. 3) i SŠ (č. 4), trocha mechaniky (č. 5 až 11), statika (č. 12) i dynamika (č. 13), čočky (č. 14), spektrum (č. 15), entropie (č. 19), ba i výklad nerozlišitelnosti kvantových částic na SŠ úrovni (č. 20) a speciální relativita s plným zněním Lorentzovy transformace (č. 21). I pro VŠ se tu něco najde: z elektromagnetismu (č. 22, 25), ba i vzorce pro kvantový oscilátor (č. 24). Každý si přijde na své.
Takže pilně zpívejte, ať to rychle pochopíte a můžete dostat ode mne zápočet. V nejhorším aspoň z té hudební výchovy.
Zde pro navnadění ukázky tří písniček:
Knížku si můžete koupit v elektronické podobě zde http://eknihyjedou.cz/pisne_lidu_fyzikalniho
ale pracuje se i na budoucím tištěném vydání.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.