Recenze

Článků v rubrice: 78

Tři roky - tři knížky

Současné hrůzné zdražování plynu a elektřiny má celou řadu příčin. Nezanedbatelnou roli hraje nekritické zbožňování obnovitelných zdrojů energie (OZE). Když pomineme zcela nesmyslný název „obnovitelný“, neboť energii nelze obnovit, ale pouze a jenom přeměnit v jiný druh, tak OZE jsou zkrátka spíše "občasné zdroje energie". Slunce nesvítí stále, vítr nefouká bez přestávky. Nahrazovat těmito zdroji spalování fosilních surovin, bohatého zdroje toxických či skleníkových plynů, má smysl, ale určitě je hříchem zastavovat jaderné elektrárny, které jsou více „obnovitelným“ zdrojem energie než OZE závislé na počasí a denní a roční době. Dnes mluvíme o elektrárnách založených na štěpení atomových jader. Blíží se doba, kdy elektřinu do sítě bude dodávat fúzní jaderná elektrárna. Skutečný obnovitelný zdroj!

Fotogalerie (3)
Křest knížky Fusion – the Energy of the Universe. Kmotrem byl český kosmonaut Vladimír Remek (foto Milan Řípa)

O tom, proč na fúzní elektrárnu dosud čekáme, kolují vtipy. Na tak úžasný zdroj energie stojí za to si počkat: surovinově nevyčerpatelný, palivo není radioaktivní, odpad rovněž ne a sekundární radioaktivitou se vyznačuje pouze konstrukční materiál, a to v nesrovnatelně menší míře než odpad  současných jaderných elektráren. Navíc jen u paliva první etapy, kde výsledkem fúzní reakce jsou i neutrony. Pochopitelně jde o bezuhlíkatý zdroj. A především: jakákoli nehoda typu Černobyl je principálně vyloučena. Oproti desítkám tun paliva v štěpném reaktoru je ve fúzním reaktoru paliva několik gramů. Malá odchylka od standardního průběhu fúzní reakce vede pouze k jejímu bezpečnému zastavení.

Chcete se o zajímavé a významné oblasti fyziky a techniky dozvědět více? Že chcete vědět dokonce všechno? Máte skvělou příležitost. Dlouholetému popularizátorovi termojaderné fúze Milanu Řípovi vyšly během tří let tři knihy, probírající fúzi doslova ze všech stran a dimenzí. 

Víc než jen tři knížky 

Vydat během tří let tři knihy není jen tak. Všimněte si, že píšu vydat a ne napsat. U knížek o řízené termojaderné fúzi je obtížnější nalézt vydavatele, než knihu napsat. Možná přeháním, ale určitě nejsem daleko od pravdy. Milanu Řípovi, našemu pilnému přispěvovateli do rubriky Jaderná fyzika a energetika, se to podařilo. 

Garry McCormack a Peter Scott: Fusion – the Energy of the Universe 

V roce 2019 vyšel péčí nakladatelství Academia překlad knížky pánů Garry McCormacka a Petera Scotta Fusion – the Energy of the Universe – přesněji řečeno jejího druhého, podstatně rozšířeného vydání. Vydání první uvolnila Mladá Fronta v roce 2006. Stejně jako ve vydání prvním obsahuje text rámečky, které náročnějšímu čtenáři přiblíží fyziku termojaderné fúze nejen podrobnějším vyprávěním, ale i řadou vzorečků. Co se obsahu týče, originál pochopitelně nevynechává pokrok od stavu v roce 2006 na staveništi mezinárodního tokamaku ITER, ani aktualizaci všech kapitol zabývajících se současným stavem fúzního výzkumu. Zcela nová je kapitola o velkých laserových systémech: NIF, LMJ, OMEGA, FIREX a HIPER. Bohužel nakladatel nedovolil zařadit dodatky Minulost a budoucnost fúze v datech, Řízená termojaderná fúze v Sovětském svazu a totéž v Česku. To si musí zvídavý čtenář opatřit překlad prvního vydání, které vyšlo v roce 2006 v Mladé frontě. Je ještě jiná možnost: Středisko společných činností AV ČR vydalo obě kapitoly v edici Věda kolem nás: Historie výzkumu řízené termojaderné fúze a Historie výzkumu řízené termojaderné fúze v ČR. Na překladu zejména prvního vydání se vedle Milana Řípy podílel i Jan Mlynář. 

Řízená termojaderná fúze - minulost, současnost a budoucnost 

Podzim roku 2020 přivítal dosud nejrozsáhlejší fúzní popularizaci v Česku, to je knihu Řízená termojaderná fúze - minulost, současnost a budoucnost, 500 stránek a 180 obrázků. Kapitolu ITER – mozaika tvoří ojedinělý soubor článků, které autor publikoval na stránkách Třípólu. (Mimochodem do dnešní doby jich je už 155.) Tři témata mají v rozsáhlém objemu knihy světovou premiéru. V té době jako první na světě věnovala knížka pozornost výzkumu fúze za soukromé peníze. Star Builders Arthura Turrella rezervovala prosoukromníkyhodně místa, ale vyšla až v roce 2021. Potěší, že se v hodnocení jednotlivých fúzních podnikatelů shodne s Milanem Řípou. Řada soukromníků totiž v podstatě "netuší", co výzkum fúze obnáší. Najdou se však mezi nimi smysluplné myšlenky, zejména u zařízení vycházejících z prověřeného tokamaku. Druhé téma, které nebylo dosud nikde zpracované, je návrh Maxe Steenbecka, jehož modifikace betatronu zvaná wirbelrohr – indukční trubice – iniciovala v Moskvě a v Londýně výzkum toroidálního pinče. Kniha samotná vznikla rozšířením překladu autobiografie Olega Alexandroviče Lavrentěva, který stál na počátku výzkumu řízené fúze v Sovětském svazu. 

Ronald Richter 

Lavrentěv se celý život zabýval elektrostatickým, resp. elektromagnetickým udržením fúzního plazmatu. I Ronald Richter věnoval celou svoji profesionální karieru výzkumu termojaderného plazmatu. Třetím originálním tématem knihy Milana Řípy je úžasné zjištění, že to byl Ronald Richter, který se jako první člověk na světě pokoušel zapálit termojadernou fúzi v plazmatu – a bylo to v Československu, v roce 1936, v západočeském městě Sokolov. Stejně jako se Lavrentěv jednomu tématu věnoval celý život, pokoušel se zažehnout termojadernou fúzi v elektrickém oblouku Ronald Richter, jehož osud zpracoval Milan Řípa ve své nejnovější knize Ronald Richter vydané péčí Muzea Sokolov v roce 2021. Autor dospěl k překvapivému závěru, že díky Richterovi bylo právě předválečné Československo místem, kde se v roce 1936 konaly první pokusy zapálit termojadernou fúzi v plazmatu. Sokolov byl během války vystřídán Berlínem a po válce zejména ostrovem Huemul v Argentině. Tam Ronald Richter postavil první ústav pro výzkum termojaderné fúze na světě. Tisková konference, kde prezident Juan Peron oznámil úspěšnou realizaci fúzního experimentu, stála u konce fuzní laboratoře a kariéry Ronalda Richtera, a současně u začátku pověsti Ronalda Richtera coby podvodníka. Řípova knížka vychází z posledních zjištění Jamese Mahaffeyho a Paula J. Hahna a v Česku poprvé rehabilituje Ronalda Richtra tvrzením: „Omyl není podvod!“ 

Křty knih 

Nejdelší pouť autora po ochotných nakladatelstvích byla u poslední ze všech tří jmenovaných publikací. Vedení prvního osloveného, Ústavu fyziky plazmatu, autora vyprovodilo slovy, že publikovat by znamenalo zostudit Akademii věd ČR (?). Satisfakcí autorovi byl velkolepý křest knihy v zimní zahradě Sokolovského zámku. Starostka města Sokolova, ředitel Muzea Sokolov, prokurista Synthomeru – chemičky, kde Ronald Richter začínal, křtili knihu společně. Na křtu Řípovy první knížky, překladu anglického originálu, bylo přítomno více než 180 hostů – více se jich do digitária hvězdárny v Brně nevešlo. Kmotrem byl 87. kosmonaut na světě, první nesovětský a neamerický – nikdo jiný než Vladimír Remek. Nejméně účastníků zaznamenal křest nejrozsáhlejší publikace – pouhých pět věrných dorazilo na bytový křest Řízená termojaderná fúze - minulost, současnost a budoucnost! Byla to daň koronavirovým restrikcím v roce 2020. 

Vtip nevtip

Nakonec jeden ze v úvodu zmíněných vtipů o fúzi: „Fúze bude fungovat za 20 let ode dneška, od zítřka, od pozítří, zkrátka kdykoli si vzpomenete, tak od té doby 20 let." Ovšem smůla je, že jsou to slova prof. Homiho Bhabhy, která pronesl na závěr II. mezinárodní konference „Atomy pro mír“ a která zkomolila zlomyslná media. Homi Bhabha totiž řekl ve skutečnosti něco jiného: "Za 20 let bude známa metoda jak zkrotit fúzi". Ne fúze, ale metoda! Tato metoda je známa od roku 1968, od slov Homiho Bhabhy pronesených v roce 1955 tedy uplynulo 13 let. Ne dlouhých dvacet, ale pouhých třináct let. V roce 1968 fúzi „zapálil“ sovětský tokamak! 

Spíše než vtipu vzpomeňme slov velkého Lva Arcimoviče: „Fúze bude, až ji lidé budou potřebovat!“ Ta doba klepe na dveře. A nebo… už je tady! Takže rychle si opatřete některou, nejlépe všechny, recenzované knížky, abyste byli „v obraze“.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Zahájena světová kampaň na měření větru LiDARem pro veřejné využití

Jedinečná kombinace důvěryhodných meteorologických modelů výskytu a síly větru, numerických předpovědí počasí a skutečných měření umožní nejpřesnější předpovědi ...

Velký bratr vás sleduje

Pokud brouzdáte po internetu, jste stále atakováni reklamami. Někteří inzerenti na vás ale číhají i nepozorováni. Nabídky v reálném čase (RTB) jsou procesem, při kterém ...

Top 10 podivných věcí, které byly hacknuty

Protože technologie zabírají stále významnější část našeho života, jsou také stále bližší (a častější) nejrůznější počítačové hrozby.

Jihočeský jaderný park

Jihočeský kraj, ČEZ a ÚJV Řež zakládají Jihočeský jaderný park. Projekt má urychlit přípravu a zavádění malých modulárních reaktorů v České republice.

Výměna rotoru jednoho ze dvou největších českých generátorů

Zařízení, které produkuje přibližně 10 % české spotřeby elektřiny, prochází kontrolami a modernizací. Technici do generátoru prvního bloku JE Temelín na konci května instalovali záložní rotor generátoru.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail