Matematika pro všední den

Někdy pro stromy nevidíme les. Obrovská čísla přesahují naše chápání. Je těžké si představit milion, o miliardě vůbec nemluvě. Omezit věci co do rozměrů, učinit skutečnějšími a bezprostřednějšími pomáhá jejich převedení na srozumitelná čísla. V roce 1990 se poprvé objevil návrh na symbolické zobrazení stavu světa, o dva roky později prezentovaný na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru: celá lidská populace je zmenšena tak, že tvoří jedinou globální vesnici o 100 lidech, jejichž skupiny podle různých hledisek však zůstávají v poměru podle reálného světa. Jak by taková vesnice vypadala? Žilo by v ní 60 lidí z Asie, 14 Afričanů, 13 lidí z obou Amerik, 12 Evropanů a 1 Australan či Novozélanďan. Bělochů by bylo 30. Pouhých 5 lidí by vlastnilo 32 % veškerého majetku a všech pět by bylo ze Spojených států. Z celé stovky všech vesničanů by 80 mělo podprůměrnou životní úroveň, 34 by neumělo číst, 50 by trpělo podvýživou, jen 7 by vlastnilo počítač a jen jeden by měl vysokoškolské vzdělání. Divná vesnice, že?

Touto „vizualizací” aktuálního problému složení a z něho vyplývajících potřeb současného lidstva, končí první vydání překladu (Jaroslav Drahoš) nové knihy „Sto důležitých věcí, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte)”, které pro české čtenáře s podtitulem „Matematika všedního dne” připravilo nakladatelství Dokořán (Praha 2013, 304 str.)

O autorovi

Autorem knihy je britský matematik a profesor na univerzitě v Cambridge John D. Barrov, dobře známý všem našim ctitelům populárněvědecké literatury. Již v 90. letech vyšla v češtině jeho výjimečná kniha „Teorie všeho”. Otázkám vztahu matematiky, fyziky a kosmologie se věnoval i v dalších (rovněž do češtiny přeložených) publikacích „Vesmír plný umění“, „Pí na nebesích”, „Konstanty přírody” a „Kniha o nekonečnu”. Rolí obrazového znázornění vědy se zabývá publikace „Vesmírná galerie”, která stojí tematicky na pomezí mezi historií vědy a uměním.

O knize

Nová kniha „Sto důležitých věcí” představuje naopak hravou část autorovy tvorby a dokládá jeho zálibu v nečekaných závěrech a paradoxech spojujících vědecké (a zejména matematické) uvažování s každodenním životem. Rovněž ukazuje, jak jednoduché myšlenky mohou vrhnout nové světlo i na věci, které by se nám jinak mohly zdát všedně nudné, a obvykle je proto prostě míjíme bez povšimnutí. Matematika je zajímavá a důležitá, protože nám může o okolním světě sdělit věci, jichž se jinak dobrat nelze. Kupodivu se to například dotýká nejen hloubky fyzikálního poznání základních stavebních prvků vesmíru či objektů typu černých děr (tam to lze očekávat), ale i záležitostí zcela všedních.

Knížka, složená bez záměrného uspořádání a skrytého řádu či neviditelné osnovy, poskytuje odpovědi na sto takových otázek. Zjistíte, jaké paradoxy mohou nastat při výběru dezertu, proč obvykle čekáte v obchodě v delší frontě nebo jedete v pomalejším dopravním pruhu, co všechno může komplikovat tak banální proces, jako je práce s kopírkou a změna velikosti stránky… Dojde na loterie, sázení na dostizích, dělení majetku při rozvodu, na účetní triky i klopotné cesty opilců. Dozvíte se něco o Shakespearově slovní zásobě i o fungování vyhledávače Google, a navíc ještě získáte několik tipů pro investování. Nebo vám matematika může zdůvodnit některé empiricky známé jevy – třeba proč mají etnicky nebo jinak smíšená společenství automaticky vyšší tendenci k segregaci, jak vzniká davová panika nebo proč přírodní výběr nezařídil, aby byli všichni lidé chytřejší. Podnětem pro mnohé příklady byly cíle sledované projektem Matematika pro třetí tisíciletí, který autor roku 1999 řídil na cambridgské universitě. Měl ukázat, že matematika má co říci k většině věcí ve světě, který nás obklopuje.