Dánskem za kilowatty

Dánsko nepatří k cestovatelským hitům, přestože může těm, kteří míří především za poznáním, nabídnout kromě pestré palety přírodních krás i řadu historických či technických pozoruhodností. To platí i pro energetiku – v zemi najdeme několik míst, která bezpochyby stojí za návštěvu. Zajímavé lokality mohou být zastávkou i na trase cestou do Norska přes pevninskou část Dánska – Jutský poloostrov –, jehož jižní okraj je jedinou suchozemskou hranicí země.

Již při průjezdu Německem nelze přehlédnout desítky větrných elektráren. Hned za německo-dánskou hranicí vás zaujmou v blízkosti dálnice nemalé plochy sloužící jako „logistická centra“ pro expedici listů rotorů větrných elektráren, které jsou odtud rozváženy na staveniště do dalších zemí Evropy. Teprve když takový náklad na cestě potkáte, vyniknou délkou 40-50 metrů rozměry těchto dílů. Dánsko je světovou jedničkou ve výrobě i exportu větrných elektráren nejen do evropských zemí, ale i do Asie a Ameriky. Díky tomuto oboru nebylo takřka vůbec zasaženo krizí.

V samotném Dánsku má větrná energie nezanedbatelný podíl na energetickém mixu, v němž již nyní mají obnovitelné zdroje energie 28% zastoupení s výrazným podílem větrné energie. Instalovaný výkon dánských větrných elektráren k 30. 6. 2010 činil 3497 MW. Zastávky na naší cestě Dánskem však nejsou jen u větrných elektráren.

Kolding – fotovoltaika na střeše činžáku a hydroelektrárna u města

První zastávkou můžeme udělat asi 80 km severně od hranic města Kolding, kde najdeme zajímavou instalaci fotovoltaického systému nedaleko železničního nádraží na velkém nájemním domě s půdorysem ve tvaru bumerangu. Fotovoltaické panely s celkovou plochou 932 m² jsou umístěny na 4 m vysoké šikmé konstrukci se sklonem 75^o na ploché střeše a také jako fasádní instalace na lodžiích jižně orientované strany domu. Fotovoltaický systém byl instalován v rámci rekonstrukce pětipodlažního bytového domu z konce 30. let minulého století s 80 byty při jeho modernizaci v letech 1996-1997. Špičkový instalovaný výkon solárního systému je 106 kW, roční energetický zisk se pohybuje kolem 106 tis. kWh, což činí asi 60 % potřeby elektrické energie celého objektu. Na objektu je i displej zobrazující momentální výkon systému a nechybí ani panel s podrobnými technickými parametry zařízení.

Na západním okraji Koldingu je možné vidět i navštívit vodní elektrárnu, která je v Dánsku spíše raritou. V zemi, jejíž nejvyšší bod dosahuje nadmořské výšky pouhých 174 m a k mořskému břehu to nikde není dál než 50 km, není pro využívání vodní energie příliš možností. Hydroelektrárna na západním okraji Koldingu využívá toku dvou říček, protékajících malými jezery západně od města. Nad elektrárnou je voda akumulována zvýšenou hrází posledního z jezírek a v uměle vytvořené akumulační nádrži ve tvaru betonového koryta. To je propojeno přes klasická stavidla s hydroelektrárnou 80 m dlouhým tlakovým ocelovým potrubím s průměrem 180 cm. Spád činí 24,5 m. V elektrárně, spouštěné v energetických špičkách, pracují původní soustrojí z roku 1920. Elektrárna je projektována na roční výrobu 2 mil. kWh elektrické energie; skutečná výroba je ale závislá na množství vody – v deštivých letech představovala výroba až 3,5 mil. kWh.

Askov – místo vzniku první větrné elektrárny v Evropě

Asi 25 km západně od Koldingu a 3 km od Vejenu leží malá obec Askov. Malá, ale slavná. Zapsala se totiž do evropské historie větrných elektráren tím, že zde Poul la Cour postavil roku 1891 první větrnou elektrárnu. V badatelně, postavené v ulici Moelenvej (Mlýnská ulice) na okraji obce tak, aby bylo možné instalovat zkušební konstrukce větrných motorů, je nyní muzeum Poul la Coura s expozicí věnovanou tomuto „dánskému Edisonovi“ a jeho vynálezům, a to nejen z oboru větrných motorů. Jeho první větrná elektrárna měla rotor v podobě křídel větrného mlýna s výplní z plachtoviny. I rotor posledního typu větrné elektrárny na příhradové konstrukci s výkonem 20 kW z roku 1929, postavené již nástupci Poul la Coura, vycházel z této koncepce. Elektrárna stála na plošině objektu až do roku 1968, kdy ji bylo nutné pro korozi stožáru demontovat. Na hřbitově u kostela v centru obce má Poul la Cour svůj hrob s pamětním kamenem.

Bjerringbro - skanzen elektrotechniky

Areál elektrotechnického muzea u obce Bjerringbro, asi 25 km severně od Silkeborgu, je opravdovým skanzenem elektrotechniky s exponáty v původních objektech i pod širým nebem. Zaslouží si alespoň půldenní zastávku. Návštěvnický okruh vede přes funkční hydroelektrárnu k objektům pod širým nebem, historickým větrným elektrárnám a unikátní sbírce krytých venkovních transformátorů i k pavilonům s dalšími tematickými expozicemi. Unikátní zážitek nabízí Věž Nielse Bohra, věnovaná technologiím z oblasti velmi vysokého napětí. Jednou denně jsou zde v chodu předváděny dvě pozoruhodná zařízení. Jde o několik metrů vysoký Van de Graaffův generátor z roku 1954, který byl do muzea přenesen roku 1996 a dodává napětí až 400 tisíc voltů, a dále Teslův transformátor, který produkuje dokonce 1 milion voltů. Návštěvníci mají možnost vidět i několikaminutovou „světelnou show“, tvořenou jiskrami sršícími z elektrod obou strojů.

Blavandshuk fyr – nejen maják

Co může být pro suchozemce atraktivnější než vystoupit na vrchol majáku nad mořským pobřežím? Možné to je na nejzápadnějším cípu Dánska, na výběžku Horns Bjerge, asi 30 km východně od města Esbjerg. Maják Blavandshuk Fyr vám nabídne možnost vyšlapat po 170 schodech na vrchol, kde je umístěn reflektor o elektrickém výkonu 1000 W. Záblesky tohoto zdroje jsou pomocí soustavy skleněných hranolů soustředěny do paprsku, viditelného ze vzdálenosti 23 námořních mil. Signál majáku má rytmus tří záblesků, vždy po 20 vteřinách.

A jak to souvisí s energetikou? Úzce. Z plošiny ve výšce 55 m nad hladinou moře jsou patrné větrné elektrárny v současné době největší „offshore“ větrné farmy na lokalitě Horns Rev se 171 větrnými elektrárnami s výkonem po 2 a 2,3 MW ve dvou skupinách ve vzdálenosti 14-30 km od pobřeží. Tato větrná farma je také tématem expozice umístěné v bývalém domku strážce majáku v jeho bezprostřední blízkosti.

Tvinde –větrná elektrárna, která předběhla dobu

Roku 1978 byla v areálu školy u obce Tvinde nedaleko Ulfborgu (20 km severně od Ringkobingu) dokončena a spuštěna „poloamatérská“ větrná elektrárna s výkonem 960 kW. Je dodnes plně funkční, v době svého vzniku však byla naprostým unikátem, který demonstroval možnosti větrné energetiky, a svými parametry několikrát překonala vše, co bylo do té doby postaveno. Gondola této větrné elektrárny je otočně uložena na betonovém 53 m vysokém stožáru, rotor má tři 27 m dlouhé listy s regulací pomocí natáčení listů podél osy. Stavba byla dílem desítek nadšenců ze školy, které elektrárna dodnes dodává 600 až 700 tisíc kWh ročně. Zčásti pro vlastní potřeby školy, zčásti k prodeji do sítě. V základech železobetonové věže je malé muzeum s dokumentací historie této elektrárny.

Další informace na:
http://www.poullacour.dk
http://www.elmus.dk

O Poul la Courovi jsme psali ve 3pólu 1/2007:
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/obnovitelne-zdroje/1068-u-danskeho-vetrneho-edisona