Jak se města přizpůsobují změně klimatu
Změna klimatu je tady, ať už ji způsobuje cokoliv, a nemá moc smyslu s ní „bojovat“ – spíš má velký smysl se včas přizpůsobit. Zásadní bude pro světová městská centra.
Dánsko nepatří k cestovatelským hitům, přestože může těm, kteří míří především za poznáním, nabídnout kromě pestré palety přírodních krás i řadu historických či technických pozoruhodností. To platí i pro energetiku – v zemi najdeme několik míst, která bezpochyby stojí za návštěvu. Zajímavé lokality mohou být zastávkou i na trase cestou do Norska přes pevninskou část Dánska – Jutský poloostrov –, jehož jižní okraj je jedinou suchozemskou hranicí země.
Již při průjezdu Německem nelze přehlédnout desítky větrných elektráren. Hned za německo-dánskou hranicí vás zaujmou v blízkosti dálnice nemalé plochy sloužící jako „logistická centra“ pro expedici listů rotorů větrných elektráren, které jsou odtud rozváženy na staveniště do dalších zemí Evropy. Teprve když takový náklad na cestě potkáte, vyniknou délkou 40-50 metrů rozměry těchto dílů. Dánsko je světovou jedničkou ve výrobě i exportu větrných elektráren nejen do evropských zemí, ale i do Asie a Ameriky. Díky tomuto oboru nebylo takřka vůbec zasaženo krizí.
V samotném Dánsku má větrná energie nezanedbatelný podíl na energetickém mixu, v němž již nyní mají obnovitelné zdroje energie 28% zastoupení s výrazným podílem větrné energie. Instalovaný výkon dánských větrných elektráren k 30. 6. 2010 činil 3497 MW. Zastávky na naší cestě Dánskem však nejsou jen u větrných elektráren.
Na západním okraji Koldingu je možné vidět i navštívit vodní elektrárnu, která je v Dánsku spíše raritou. V zemi, jejíž nejvyšší bod dosahuje nadmořské výšky pouhých 174 m a k mořskému břehu to nikde není dál než 50 km, není pro využívání vodní energie příliš možností. Hydroelektrárna na západním okraji Koldingu využívá toku dvou říček, protékajících malými jezery západně od města. Nad elektrárnou je voda akumulována zvýšenou hrází posledního z jezírek a v uměle vytvořené akumulační nádrži ve tvaru betonového koryta. To je propojeno přes klasická stavidla s hydroelektrárnou 80 m dlouhým tlakovým ocelovým potrubím s průměrem 180 cm. Spád činí 24,5 m. V elektrárně, spouštěné v energetických špičkách, pracují původní soustrojí z roku 1920. Elektrárna je projektována na roční výrobu 2 mil. kWh elektrické energie; skutečná výroba je ale závislá na množství vody – v deštivých letech představovala výroba až 3,5 mil. kWh.
A jak to souvisí s energetikou? Úzce. Z plošiny ve výšce 55 m nad hladinou moře jsou patrné větrné elektrárny v současné době největší „offshore“ větrné farmy na lokalitě Horns Rev se 171 větrnými elektrárnami s výkonem po 2 a 2,3 MW ve dvou skupinách ve vzdálenosti 14-30 km od pobřeží. Tato větrná farma je také tématem expozice umístěné v bývalém domku strážce majáku v jeho bezprostřední blízkosti.
Další informace na:
http://www.poullacour.dk
http://www.elmus.dk
O Poul la Courovi jsme psali ve 3pólu 1/2007:
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/obnovitelne-zdroje/1068-u-danskeho-vetrneho-edisona
Změna klimatu je tady, ať už ji způsobuje cokoliv, a nemá moc smyslu s ní „bojovat“ – spíš má velký smysl se včas přizpůsobit. Zásadní bude pro světová městská centra.
Jednou z nejsymboličtějších ekologických katastrof je, že za méně než sto let lidstvo zničilo Aralské jezero. Podle nových geologických výzkumů se ale zdá, že se toto malé moře ...
Francouzská společnost Naarea uzavřela strategické partnerství se společností EO Concept. Spolu zkoumají možnost zkonstruování a využití mikroreaktoru XAMR s rychlými neutrony chlazeného roztavenými solemi.
Výzkumníci z UOC (Katalánské univerzity) studují nový model pro synchronizaci potřeb zařízení Internetu věcí (Internet of Things, IoT) s dobou přístupu k satelitům pro satelity na nízké ...
Kariéru Zeynep Gulerce formovala zemětřesení. Studovala stavební inženýrství v Turecku, když provincii Kocaeli zasáhlo zemětřesení o síle 7,4 stupně.