Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 82

Kapitánův deník: 14. 5. 2008 aneb Dlouhé Stráně sklidily další potlesk na otevřené scéně

Ráno jsme všichni vstali zmožení z předešlého dlouhého výletu. Nohy bolí, hlavy bolí a máme hlad. Dnešní den se ale nejeví až tak těžce jako dny minulé. Plán je jasný. Po vydatné snídani rychle do autobusu, který za nás dnes bude překonávat velké vzdálenosti a převýšení. Už žádná pěší túra, dnes se budeme po krajině Jeseníků jen vozit. Nastoupili jsme do našeho vytouženého dopravního prostředku a zamířili k našemu prvnímu cíli. Tím se stala přečerpávací elektrárna – vodní dílo Dlouhé Stráně.

Fotogalerie (4)
Fotka na památku

Cesta ubíhala poklidně, řidič jel jako o závod. Najednou autobus zastavil a otevřel dveře. „Co se děje?,“ ptali se všichni. V tom nastoupila žena a my pochopili, že je to náš průvodce. Uvědomili jsme si, že výlet bude veselejší a bohatší o spoustu nových informací a zážitků.

Mezitím jsme vjeli do areálu elektrárny, vystoupili před hlavní budovou a došli do informační místnosti. Zde jsme vyslechli přednášku, shlédli velice zajímavý film, a to jak o všech elektrárnách ČEZ, tak o elektrárně Dlouhé Stráně samotné.

Při odchodu z hlavní budovy už jsme věděli, jak se ČEZ snaží v okolí elektrárny udržovat lesní porosty, jak se snaží ponechávat co nejvíce prostoru přirozené krajině a jaké ohledy klade na přírodu a ekologii. Tyto ohledy jsou také důvodem, proč je většina prostor přečerpávací elektrárny vybudována pod zemí ve skále a proč celé dílo architektonicky zapadá do zdejší krajiny.

Následovala prohlídka elektrárny. Procházeli jsme tunelem, na jehož stavbě se kromě dělníků podílel i kolektiv psychologů, který vytvořil na zdech protiklaustrofobní barevné obrazce chránící zaměstnance před pocitem úzkosti.

Nejvíce jsme se těšili nahoru, k horní nádrži. Konečně jsme se dostali na vrchol a před námi se rozprostřela umělá nádrž o obvodu asi 1.8 km. Zároveň jsme shlédli nádherná panoramata Jeseníků. Představena nám byla hora Praděd, Mravenečník a Malý Děd.

Na závěr bychom stručně řekli, že přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně patřící společnosti ČEZ je opravdu jedna z nejpozoruhodnějších technických památek v Evropě. Nám se exkurze líbila a doporučujeme každému, kdo tuto zajímavou památku ještě nenavštívil, aby si na její návštěvu našel čas, tak jako my. A pro ty, kteří si budou říkat, že přečerpávačka je pro ně daleko, můžeme doporučit jinou podobnou elektrárnu společnosti ČEZ v samém středu Čech ve Štěchovicích u Prahy. Tu jsme navštívili v roce 2007.

Septima A, Gymnázium Praha 9, Litoměřická.

Septima A, Gymnázium P-9, Litoměřická
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

GloWAL: mapování globálních vodních zdrojů

67. Generální konference IAEA (Mezinárodní agentury pro atomovou energii) ve Vídni letos v létě vyzvala státy světa, aby se připojily k nové iniciativě – laboratorní síti, která ...

Fotovoltaika pod sněhem

Více než 20 tisíc českých domácností už má na střeše vlastní elektrárnu a tisíce dalších se k tomu chystají.

První plazma největšího tokamaku na světě

V sedmdesátých letech bylo jasné, že tokamak pro termojadernou fúzi udrží plazma potřebnou dobu, bude-li dostatečně velký. Stavěly se giganti JET (1983, EU), TFTR (1982, USA), JT-60 (1985, Japonsko), T-15 (1988, SSSR) a další.

Nejžhavější sen pod Sluncem

Třípól měl tu čest, že byl přímo u křtu nejnovější knihy o jaderné fúzi na českém knižním trhu. Šéfredaktorka Marie Dufková jí byla 3. listopadu kmotrou. Knížku napsal prof.

Centrální solenoid ITERu

Tokamak je v podstatě transformátor. Primární vinutí u tokamaku ITER se nazývá centrální solenoid. První tokamaky, jako správné transformátory, měly obě vinutí, ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail