Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 85

Do evropy na zkušenou

Geografickým cílem cesty úspěšných účastníků 6. ročníku soutěže Cena Nadace Duhová energie o nejlepší studentskou vědeckotechnickou práci v roce 2005 byl Grenoble, Paříž, Poitiers a Stuttgart. Vydali se na ni mladí muži, převážně doktorandi, a jedna zástupkyně něžného pohlaví zvítězivší v kategoriích: Elektroenergetika; Elektrické stroje, přístroje a pohony; Ekonomika a řízení elektrotechniky a elektroenergetiky a Technologické systémy a elektrotechnologie.

Fotogalerie (15)
Ilustrační foto

Exkurze začala v Grenoblu, lépe řečeno pohledem na něj shora: můstek, kde tehdy československý olympionik Jiří Raška vybojoval zlatou medaili ve skoku na lyžích, se pomalu rozpadá. Hrstku odvážných, kteří se na něj i přes zákaz vysápali, ale odměnil úchvatným pohledem na město Grenoble, ležící v kotlině na soutoku Isery a Dracu a sevřené ze všech stran horami. Z výšky skokanského můstku pozorujeme vědecký polygon, jemuž co do rozměrů dominuje kruhový objekt evropského synchrotronu ESRF a válcovitá stavba Institutu Laue-Langevin ILL, kam se teprve podíváme. Množství výzkumných institucí a zdejší jaderný výzkum, údajně největší na světě, které se do Grenoblu soustředily, jej povýšily na jakýsi intelektuální uzel Francie. Není tedy divu, že se přes skály pohoří Vercors šplhají stožáry vysokého napětí jako nějací horolezci táhnoucí za sebou tuny drátů, aby tak náročné místo dostatečně zásobily elektřinou. Centrum vědy Srdcem Institutu Laue-Langevin je budova kruhového půdorysu, jejíž útroby skrývají nejintenzivnější zdroj neutronů na světě. Zdejší reaktor má např. asi patnáctinásobně vyšší tok neutronů (1,5 × 1015, resp. 1 × 1014 neutronů na cm2 za sekundu) než reaktor v Řeži. ILL navštěvujeme v době, kdy probíhá dlouho plánovaná odstávka reaktoru a celková rekonstrukce budov. Nejen z obavy před možným terorizmem, ale také kvůli případné seismické aktivitě je třeba lépe zabezpečit všechny související objekty. K oblým stěnám hostícím zdroj záření přiléhají další dvě rozlehlé haly s instrumenty. Jsou rozčleněny do jednotlivých „boxů“ a za běžného provozu to v nich vypadá asi jako na nějaké gigantické křižovatce. Samá zelená, oranžová a červená světýlka. V tuto chvíli však svítí pouze „zelené“, maximálně výstražná „oranžová“, protože neutronovody žádné částice na jednotlivá pracoviště neposílají. Na rozdíl od urychlovačů elementárních částic např. v CERN nebo elektronů v synchrotronu se tady neutrony uvolněné jadernou reakcí a vylétnuvší z jádra reaktoru už dále neurychlují, pouze se ze svazku vybírají ty, jejichž rychlosti jsou vhodné pro daný experiment. „Červená“ se rozsvítí tehdy, když instrument přijímá neutrony pro kontakt se vzorkem. Pak se do sekce, kterou chrání betonová stěna a ve výšce možného výskytu neutronů také borkarbidový pás a případně další materiály, vstupovat nesmí. Koho více než neutrony zajímají elektrorozvody, toho potěšila návštěva moderního provozu na výrobu a kompletaci rozvodných skříní firmy Schneider electric, jenž v polygonu sídlí také. Rizika mezinárodního terorizmu a nedávné výbuchy v Londýně se zákonitě odrazily i na našem programu, a tak se bohužel nemohla uskutečnit plánovaná návštěva velína obrovské přečerpávací elektrárny Grand Maison v Alpách. Muzeum vodního elektrárenství Hydrelec u spodní nádrže je však velmi zajímavé – pro odborníky i laiky –, a když jsem našla „turbine Kaplan“, byla jsem spokojená. Ovšem nejen technikou živ je člověk. Vysoko v horách, odtrženi od okolního světa, vynalezli mniši z kláštera Chartreuse recepturu k výrobě bylinného likéru. Slavná chartreuska právě letos slaví 400. výročí. Park vědy Stovky kilometrů do Paříže nám přerušují mýtné brány pèage na silnicích, jedna důkladná kontrola vozidla i cestujících jako připomínka, že Francie vyhlásila nejvyšší stupeň opatrnosti vzhledem k nebezpečí teroristických útoků (v Paříži předkládáme tašky ke kontrole u vstupu snad do všech budov). Další den nás po krátké projížďce pařížským mrholením a návštěvě futuristického La Defense čeká pařížský vědeckotechnický park Cité des Sciences et de l´Industrie v La Villette, rozlehlý moderní komplex, technicistní a trochu studený. Další zastávka, Palais de la Découverte (Palác objevů), má sice podobné zaměření jako „Cité“, ale je klasický, podstatně menší a svým charakterem připomíná spíše pražské Národní muzeum. Ze vstupní dvorany směřujeme rovnou do sálu plného impozantních kovových přístrojů k „vyvolávání blesků“ na přednášku o elektrostatice. Ve francouzštině je to legrační, ale pokus s elektrickým výbojem, alespoň soudě podle obličejů a grimas našich studentů-dobrovolníků, bolí stejně, jako kdyby byl v češtině. Elektřina zkrátka na jazyk ani národnost nehledí… Na mašinky Většina účastníků zájezdu nezapře chlapeckou duši – na vláčky se těší každý, na rychlovlak o to víc. Je tu: pro našince výkřik moderní techniky, pro Francouze běžná realita – TGV. Uhání s námi do 350 km vzdáleného Poitiers, ale až do města nedorazíme, protože vystupujeme na zastávce FUTUROSCOPE, kde staví jen některé soupravy. Na „zelené louce“ zde vyrostl rozlehlý komplex bizarních a futuristických staveb skrývajících kina a multikina nejrůznějších parametrů s nabídkou vědeckých a naučných filmů, interaktivních programů i technicky dokonalých atrakcí. Na exkurze sem přijíždějí školní třídy z celé Francie, proto ta zastávka TGV „v polích“. Vše se nedá za jediný den absolvovat, je třeba se zorientovat v plánku a podle časového rozvrhu vybírat. Slunce praží a odpoledne už jsou všichni atrakcemi přesyceni. Cestou zpět inženýrům vyvstává problém, jak zachytit na snímku rychlost vlaku, když není s čím srovnávat. Silnice míjíme jen občas a statická fotografie stejně obě rychlosti porovnat neumožní… Kabely energetik potřebuje Program ve Francii jsme vyčerpali, nastal čas k přesunu do Německa, kde nás očekávali v továrně Lapp Kabell. Firma má zastoupení i v Česku. O drátech, kabelech a vodičích jsme se dozvěděli snad všechno. Mezi moderními budovami tu vede i ulice zakladatele firmy pana Lappa, ale jinak bohužel ze Stuttgartu nevidíme vůbec nic. Naše cesta se chýlí ke konci. Určitě přinesla mladým technikům nové inspirační zdroje. Měli možnost ji absolvovat díky energetické společnosti ČEZ, která soutěž pořádá, ale hlavně díky své dovednosti a odborné zdatnosti, která je přivedla až do finále. Jak jsem se mohla přesvědčit, přijímali všechny informace s nadšením a zájmem.

Marina Hužvárová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Šťastné a vesmírné a vše nejlepší do nového kosmického roku!

Česká kosmická kancelář a vzdělávací spolek KOSMOS-NEWS nabízejí školám i organizátorům dalších vzdělávacích a popularizačních programů a akcí uspořádání besed a přednášek o kosmonautice, o životě ve vesmíru a přínosech kosmonautiky pro běžný život lidí na planetě Zemi.

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail