Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 82

Pupek Země

U východosibiřského města Mirnyj leží druhý nejhlubší povrchový důl na světě – důl Mir. Po dobu 54 let se zde těžily diamanty.

Fotogalerie (1)
Pupek Země - druhý nejhlubší povrchový důl na světě v ruském Jakutsku

V době špičkové těžby v 60. letech 20. století důl každoročně vydal až 10 milionů karátů diamantů (2 tuny). Důl byl založen v roce 1957 poté, kdy zde geologové objevili stopy kimberlitu. Jde o minerál, o němž se vědělo, že někdy obsahuje diamanty. Brzy po zahájení těžby vyrostlo i město Mirnyj.

Důl, který je dnes uzavřen, kdysi zaměstnával 3 600 osob. Je hluboký 525 m a široký 1 200 m. (Nejhlubším povrchovým dolem na světě je měděný důl Bingham Canyon ve státě Utah hluboký 1 000 m a široký 4 000 m.)

Důl Mir dostal přezdívku „Pupek Země“. Vzdušný prostor nad dolem je nyní uzavřen, a to po neověřených zprávách, že se zde helikoptéry propadaly až na jeho dno. Má se za to, že k tomu skutečně mohlo docházet, protože důl je tak rozsáhlý, že jeho tvar a rozdíly povrchové teploty mohou vytvářet neobvyklá proudění vzduchu. Největší diamant zde byl nalezen v roce 1980 a vážil 342,5 karátu (68,5 g). Byl pojmenován na počest nadcházejícího sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu – 26. Kongres KSSS.

Podle New Scientist, 2014, č. 2988, s. 25.

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Lepidlo z použitého kuchyňského oleje

Chemici vzali použitý kuchyňský olej a vytvořili udržitelné, superpevné lepidlo, které je dostatečně silné na to, aby uneslo desítky kilogramů.

Jantar Mantar

Jantar Mantar je název unikátní kolekce devatenácti astronomických instrumentů postavených králem Sawai Jai Singhem II., zakladatelem indického města Džajpuru v Radžastánu.

Dlouhověkost je fajn, ale jen když jsme zdraví

Pankaj Kapahi, vědec indického původu, strávil více než 30 let studiem lidského stárnutí a zkoumáním, jak můžeme žít zdravěji a déle.

Mohla by si planeta skutečně vyvinout vědomí?

Myšlenka, že Země může fungovat jako jediný, samoregulující se živý organismus, existuje již desítky let a objevila se v 70. letech 20. století jako hypotéza Gaia.

Někdo to rád studené: kryorodopsiny

Vzácné modré proteiny z mikrobů adaptovaných na chlad mohou sloužit jako prototypy pro návrh molekulárních přepínačů pro buňky. Rodopsiny jsou skupinou proteinů, které stejně jako chlorofyl ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail