Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 82

Pupek Země

U východosibiřského města Mirnyj leží druhý nejhlubší povrchový důl na světě – důl Mir. Po dobu 54 let se zde těžily diamanty.

Fotogalerie (1)
Pupek Země - druhý nejhlubší povrchový důl na světě v ruském Jakutsku

V době špičkové těžby v 60. letech 20. století důl každoročně vydal až 10 milionů karátů diamantů (2 tuny). Důl byl založen v roce 1957 poté, kdy zde geologové objevili stopy kimberlitu. Jde o minerál, o němž se vědělo, že někdy obsahuje diamanty. Brzy po zahájení těžby vyrostlo i město Mirnyj.

Důl, který je dnes uzavřen, kdysi zaměstnával 3 600 osob. Je hluboký 525 m a široký 1 200 m. (Nejhlubším povrchovým dolem na světě je měděný důl Bingham Canyon ve státě Utah hluboký 1 000 m a široký 4 000 m.)

Důl Mir dostal přezdívku „Pupek Země“. Vzdušný prostor nad dolem je nyní uzavřen, a to po neověřených zprávách, že se zde helikoptéry propadaly až na jeho dno. Má se za to, že k tomu skutečně mohlo docházet, protože důl je tak rozsáhlý, že jeho tvar a rozdíly povrchové teploty mohou vytvářet neobvyklá proudění vzduchu. Největší diamant zde byl nalezen v roce 1980 a vážil 342,5 karátu (68,5 g). Byl pojmenován na počest nadcházejícího sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu – 26. Kongres KSSS.

Podle New Scientist, 2014, č. 2988, s. 25.

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Technologie proti úzkostem a fake news – projekty studentů

Desítky technologických inovací od studentů středních škol, které se sešly v posledním ročníku soutěžního programu Samsung Solve for Tomorrow, poukázaly na témata, ...

Evropa chystá nové jaderné reaktory

Téměř 15 let poté, co se Německo rozhodlo odstavit své jaderné elektrárny politickým rozhodnutím, se německá asociace jaderného průmyslu (KernD) stala plnohodnotným členem organizace Nucleareurope se sídlem v Bruselu.

Jak přežívá rostlinka na jednom z nejteplejších míst na Zemi – v Údolí smrti

Teplomilné rostliny, kterým se daří v kalifornském Údolí smrti, by mohly být klíčem k pěstování plodin v oteplujícím se klimatu.

Jaderná energetika na počátku roku 2026

Kolik dnes vůbec pracuje jaderných reaktorů na světě? Přinášíme výběr ze statistiky MAAE, PRIS (Power Reactor Information System), a dalších informačních zdrojů.

Datová centra pod mořem nebo ve vesmíru

Rostoucí popularita umělé inteligence (AI), cloudových služeb a digitálních aplikací pohání nebývalou poptávku po výpočetním výkonu a vytváří obrovský ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail