Pietro Barabashi a „jeho“ tokamak
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
U východosibiřského města Mirnyj leží druhý nejhlubší povrchový důl na světě – důl Mir. Po dobu 54 let se zde těžily diamanty.
V době špičkové těžby v 60. letech 20. století důl každoročně vydal až 10 milionů karátů diamantů (2 tuny). Důl byl založen v roce 1957 poté, kdy zde geologové objevili stopy kimberlitu. Jde o minerál, o němž se vědělo, že někdy obsahuje diamanty. Brzy po zahájení těžby vyrostlo i město Mirnyj.
Důl, který je dnes uzavřen, kdysi zaměstnával 3 600 osob. Je hluboký 525 m a široký 1 200 m. (Nejhlubším povrchovým dolem na světě je měděný důl Bingham Canyon ve státě Utah hluboký 1 000 m a široký 4 000 m.)
Důl Mir dostal přezdívku „Pupek Země“. Vzdušný prostor nad dolem je nyní uzavřen, a to po neověřených zprávách, že se zde helikoptéry propadaly až na jeho dno. Má se za to, že k tomu skutečně mohlo docházet, protože důl je tak rozsáhlý, že jeho tvar a rozdíly povrchové teploty mohou vytvářet neobvyklá proudění vzduchu. Největší diamant zde byl nalezen v roce 1980 a vážil 342,5 karátu (68,5 g). Byl pojmenován na počest nadcházejícího sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu – 26. Kongres KSSS.
Podle New Scientist, 2014, č. 2988, s. 25.
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
Skupina ČEZ otevřela v Málkově u Chomutova moderní dispečerské centrum pro řízení obnovitelných zdrojů energie. Počítá se s tím, že do portfolia výroben ovládaných ...
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Návštěvníkům horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se v druhé polovině května a první půli června naskytla neobvyklá příležitost ...
Na 170 videí s pokusy poslali do fyzikální soutěže „Vím proč“ studenti z celé České republiky. V náročné konkurenci letos u odborné poroty uspěli hlavně ti, kdo vsadili ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.