Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 82

Pupek Země

U východosibiřského města Mirnyj leží druhý nejhlubší povrchový důl na světě – důl Mir. Po dobu 54 let se zde těžily diamanty.

Fotogalerie (1)
Pupek Země - druhý nejhlubší povrchový důl na světě v ruském Jakutsku

V době špičkové těžby v 60. letech 20. století důl každoročně vydal až 10 milionů karátů diamantů (2 tuny). Důl byl založen v roce 1957 poté, kdy zde geologové objevili stopy kimberlitu. Jde o minerál, o němž se vědělo, že někdy obsahuje diamanty. Brzy po zahájení těžby vyrostlo i město Mirnyj.

Důl, který je dnes uzavřen, kdysi zaměstnával 3 600 osob. Je hluboký 525 m a široký 1 200 m. (Nejhlubším povrchovým dolem na světě je měděný důl Bingham Canyon ve státě Utah hluboký 1 000 m a široký 4 000 m.)

Důl Mir dostal přezdívku „Pupek Země“. Vzdušný prostor nad dolem je nyní uzavřen, a to po neověřených zprávách, že se zde helikoptéry propadaly až na jeho dno. Má se za to, že k tomu skutečně mohlo docházet, protože důl je tak rozsáhlý, že jeho tvar a rozdíly povrchové teploty mohou vytvářet neobvyklá proudění vzduchu. Největší diamant zde byl nalezen v roce 1980 a vážil 342,5 karátu (68,5 g). Byl pojmenován na počest nadcházejícího sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu – 26. Kongres KSSS.

Podle New Scientist, 2014, č. 2988, s. 25.

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jakou barvu má měsíční světlo?

Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.

Netstalking – internetová archeologie

Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!

Počkáme si na premiéru

V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.

Mikrobiální zátěž může ovlivnit naše nemoci

Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje ...

Může „přemýšlet“ mozek ve zkumavce?

Mohl by mozek někdy existovat samostatně, odděleně od těla nebo nezávisle na něm? Filozofové se dlouho zamýšleli nad takovými scénáři „mozku v nádobě“ a ptali se, zda by izolovaný ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail