Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 82

Pupek Země

U východosibiřského města Mirnyj leží druhý nejhlubší povrchový důl na světě – důl Mir. Po dobu 54 let se zde těžily diamanty.

Fotogalerie (1)
Pupek Země - druhý nejhlubší povrchový důl na světě v ruském Jakutsku

V době špičkové těžby v 60. letech 20. století důl každoročně vydal až 10 milionů karátů diamantů (2 tuny). Důl byl založen v roce 1957 poté, kdy zde geologové objevili stopy kimberlitu. Jde o minerál, o němž se vědělo, že někdy obsahuje diamanty. Brzy po zahájení těžby vyrostlo i město Mirnyj.

Důl, který je dnes uzavřen, kdysi zaměstnával 3 600 osob. Je hluboký 525 m a široký 1 200 m. (Nejhlubším povrchovým dolem na světě je měděný důl Bingham Canyon ve státě Utah hluboký 1 000 m a široký 4 000 m.)

Důl Mir dostal přezdívku „Pupek Země“. Vzdušný prostor nad dolem je nyní uzavřen, a to po neověřených zprávách, že se zde helikoptéry propadaly až na jeho dno. Má se za to, že k tomu skutečně mohlo docházet, protože důl je tak rozsáhlý, že jeho tvar a rozdíly povrchové teploty mohou vytvářet neobvyklá proudění vzduchu. Největší diamant zde byl nalezen v roce 1980 a vážil 342,5 karátu (68,5 g). Byl pojmenován na počest nadcházejícího sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu – 26. Kongres KSSS.

Podle New Scientist, 2014, č. 2988, s. 25.

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Reoxygenace Baltského moře

Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.

Data z mizejícího ledovce

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.

Druhý pokus na ITERu na výbornou

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.

Malé a velké reaktory

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.

Malinké želvušky přežijí i ve vesmíru

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail