Rozhovory

Článků v rubrice: 35

Andrea Bachratá – křehká dívka, co si hraje s jadernou havárií

Andrea přišla ze Slovenska, aby v Čechách vystudovala ČVUT. Její specializací je simulace těžkých jaderných havárií. Výsledky své práce s úspěchem představuje v řadě studentských soutěží. Již rok a půl je členkou Czech Young Generation České nukleární společnosti, kterou reprezentuje na zahraničních konferencích. Baví jí cestování, mluví anglicky a francouzsky. Ochotně nám odpověděla na několik otázek.

Fotogalerie (2)
S prezidentem ČR Václavem Klausem na školním reaktoru VR1

Co vás přivedlo k jaderné fyzice a co konkrétně studujete?
Matika a fyzika mě bavila už na gymnáziu, navíc vztah k jaderné fyzice mám už z rodiny, protože ji studoval můj otec. Nyní se v pátém ročníku jaderné fakulty na katedře jaderných reaktorů zabývám výpočtovým kódem, který se používá při simulaci těžkých havárií. Obor těžkých havárií a evropský výpočtový kód se začal intenzivně rozvíjet asi před deseti lety a nyní z něj vycházejí všechny projekty nových jaderných elektráren, popř. těch, u nichž se počítá s prodloužením provozu na 60 let.

Proč jste se za studiem vypravila právě do Čech?
Pražské školy jsou považovány za kvalitnější, mají širší nabídku pro studenty v teorii i praxi. Velkým lákadlem byl pro mne školní reaktor VR1. Dobrá odborná příprava se mi vyplatila i při studiu ve Francii, kde jsem neměla problém s výukou a při zkouškách jsem mezi ostatními studenty dosáhla jedněch z nejlepších výsledků.

Má studium v Čechách pro studenta ze Slovenska nějaká omezující specifika?
Dříve byla situace komplikovanější, ale po vstupu do EU máme stejné podmínky a možnosti jako čeští studenti. Navíc můžeme skládat zkoušky ve slovenštině.

Jak reagují Vaši přátelé, když jim řeknete, že se zabýváte jadernými haváriemi?
Mnoho z nich si myslí, že jaderná fyzika je něco nesmírně obtížného, abstraktního a nehodí se to pro holky. Když jim ale řeknu, že se zabývám simulací těžkých jaderných havárií, roztavením aktivní zóny a podobně, začne je to zajímat.

Havárie není zrovna pozitivní téma, Vy se přitom zabýváte tou úplně krajní variantou, která je velmi málo pravděpodobná a vůbec by neměla nastat. Jak se „hraje“ havárie?
Touto oblastí se zabývají tři skupiny lidí: programátoři, experimentátoři a výpočtáři. Moje práce spočívá v tom, že ověřuji správnost výpočtu kódu na základě porovnání jeho výsledků se známými výsledky z experimentálních měření. Pracuji s kódem ASTEC, který rozvíjí asi 50 evropských organizací. Tento kód dokáže simulovat průběh těžké havárie od počáteční události (např. prasknutí primárního potrubí) až po tavení zóny, interakci taveniny s betonem a únik štěpných produktů do okolí.
Výpočtový kód ASTEC není jediným kódem v této oblasti, ale jako jediný představuje komplexní kód, který pokrývá všechny oblasti výpočtů: termohydrauliku, tavení aktivní zóny, uvolňování a transport štěpných produktů. Tento kód se nejspíš stane vedoucím evropským výpočtovým kódem na těžké havárie.

Když se na základě experimentálních výsledků ověří správnost výpočtového kódu, je možné přistoupit k simulaci, tedy k předpovědi průběhu havárie na reálné jaderné elektrárně. Na základě výpočtů pak vznikají technické návrhy, které se implementují do návrhu budoucích nebo současných jaderných elektráren. V současnosti se již v Evropě a Americe vyvíjejí různé koncepty pro jaderné reaktory s cílem zadržet roztavenou aktivní zónu v tlakové nádobě reaktoru prostřednictvím chlazení vnějšího povrchu. Takový koncept bude implementován i v Jaderné elektrárně Dukovany.

Je možné využít znalostí jevů, k nimž došlo při skutečné nehodě?
Kultura jaderné bezpečnosti se začala rozvíjet právě po havárii v americké Three Mile Island v roce 1979 a po havárii v Černobylu v roce 1986. V elektrárně Three Mile Island se havárie rozvinula do stádia tavení a relokace aktivní zóny. Průběh této havárie byl již nasimulovaný i v kódu ASTEC a tedy představuje cennou informaci pro validaci kódu.

Jak se výsledky simulací využívají v praxi?
Především pro přípravu postupů jak zvládnout havárie a pro výcvik personálu v dané oblasti. Správné postupy a dobře vycvičený personál je základním předpokladem k tomu, aby se havárie nerozvinula dále a aby se její následky co nejvíce omezily.

Víte už co budete dělat v nejbližší budoucnosti?
Po skončení inženýrského studia na Katedře jaderných reaktorů bych ráda odjela na doktorské studium do Francie. Podávám přihlášku do Institutu radiační ochrany a jaderné bezpečnosti v Cadarache, na jihu Francie. Pracovala bych tam na modelování znovuzaplavení poškozené aktivní zóny. V blízké době mě čeká pohovor a doufám, že mi to vyjde. Doktorské studium trvá tři roky, pak bych se chtěla vrátit do České republiky.

Darina Boumová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail