Rozhovory

Článků v rubrice: 35

Vladimír Dvořák: Třetí místo v soutěži diplomových prací Cena ČEZ

Moje akademická cesta po absolutoriu gymnázia je jedna velká perlička. Začal bych asi od svých gymnazijních let. Vždy mě zajímala pedagogická práce v technických oborech (informatika a fyzika), a proto jsem se rozhodoval mezi pedagogikou a technikou (která mě lákala hlavně kvůli studiu informatiky). Při testech, které jsme psali v závěrečném ročníku gymnázia, mi vyšlo, že se nehodím pro studium technické školy (což mě překvapilo), ale pedagogika je pro mě výborný obor. Podal jsem tedy 2 přihlášky do Brna na Masarykovu univerzitu na zmíněné pedagogické obory a jako "zálohu" jsem poslal přihlášku na VUT Brno, na fakultu informatiky.

Bohužel, přijímací zkoušky na zmíněné školy se konaly v jeden den a tehdy, ani nevím proč, jsem se rozhodl pro VUT (patrně ale
proto, že šance se tam dostat byla poněkud větší, než na MU). Po prvním semestru studia jsem zjistit, že informační technologie
není pro mě to pravé, a proto jsem si zvolil obor silnoproudá elektrotechnika, který jsem také v bakalářském studijním programu dokončil. Studium mě docela bavilo, ale stejně to ještě nebylo to, co jsem chtěl, a proto jsem rozhodl nepokračovat dále ve studiu stejného oboru.
V té době mě upoutala nabídka na f. strojního inženýrství ke studiu energetiky, a konkrétně tepelných a jaderných stojů. Energetika byla můj obor, který mě bavil, a proto jsem se rozhodl
si rozšířit své obzory o stojní energetická zařízení. Původně jsem se chtěl věnovat klasické energetice a myslel jsem, že moje rozhodnutí je nezvratné. Stále mě ale něco táhlo ke studiu jaderné energetiky, protože je to něco neobvyklého, ještě ne zcela prozkoumaného, velmi zajímavého a dle mého názoru velmi
perspektivní pro budoucnost. Nakonec jsem tedy skončil u studia jaderné energetiky.
Volba diplomové práce byla snadná, neboť počet témat je na našem oboru obvykle roven počtu studentů, a jelikož jsem se ve své
volbě poněkud opozdil, bylo volné už jen jedno téma.
Byl jsem ale rád, že mohu řešit konkrétní problém pro JE Dukovany, něco z praxe. Když jsem pracoval o prázdninách pro VÚJE Dukovany, věnoval jsem se řešení problematice stanic PSA pro Temelín a byla to také velmi zajímavá práce. Byl jsem tedy tímto tématem potěšen a nutno říci, že k jeho volbě přispěla, jako už mnohokrát v mém životě, náhoda.
Je zajímavé, že představy konzultanta(zadavatele) a vedoucího práce o náplni práce se poněkud lišily. Je zvykem, že požadavky
klade konzultant a vedoucí pomáhá diplomantovy s jejich řešením.
V mém případě tomu bylo naopak a sám konzultant se občas divil, co si na mě vedoucí práce vymyslel. Při řešení práce jsem měl
naprosto volnou ruku, což mi vyhovovalo a jsem s výsledkem své práce celkem spokojen a doufám, že nejen já.
Chtěl bych poděkovat vedoucímu práce Prof.Ing. Oldřichu Matalovi, CSc. za podnětné rady připomínky k práci (s důsledkem několika
probdělých nocí) a svému konzultantovi Ing. Josefu Karstovi z JE Dukovany (kterého mohu všem jako konzultanta diplomky vřele doporučit).
To vše, co je zde napsáno, mohlo ale být úplně jinak, kdyby se mi v sedmi letech podařilo dostat k mému největšímu koníčku v hudební škole, a to hře na klavír. Zkoušky jsem sice složil, ale protože nebylo místo, zbyl na mě už jen trombón. Tehdy jsem ale hraním na trombón nebyl příliš nadšen, a proto jsem školy po třech letech zanechal.
Občas si říkám, že kdyby mi ten klavír tenkrát dopadl, mohl jsem dnes být úplně jinde, ale přece jen osud tomu chtěl takto, a proto se stále věnuji jaderné energetice, nyní jako doktorand na VUT Brno, kde se nyní zabývám jaderným vyhořelým palivem a transmutačními technologiemi.
Přece jen jsem se ale osudu s mojí zálibou v hudbě trošku vzepřel a studuji při škole hru na varhany, letos v pátém ročníku varhanní školy v Brně. Dále se věnuji zpěvu ve sboru, řízení chrámového sboru, hře na varhany a neposlední řadě i hře na trombón, který jsem kdysi tak proklínal. Na další záliby mi bohužel nezbývá čas.

Vladimír Dvořák

Vladimír Dvořák
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail