Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Autorkou fotografií je Kateřina Uksová, studentka druhého ročníku Soukromé střední školy reklamní tvorby v Praze.
Kateřina fotografuje fotoaparáty Minolta a Flexareta, které si zatím půjčuje od tatínka.
A jak se vlastně k fotografování dostala?
"Od malička jsem takový čumil - ráda si věci podrobně prohlížím, a právě to mně profese fotografa umožňuje. Když se dívám přes objektiv fotoaparátu, vidím vše okolo sebe jinak, líp, blíž, detailněji. Jako fotograf vnímám svět mnohem zajímavější, ve všem, co vidím, se snažím najít kontext, příběh. Fotka není jen cvakání spouště."
Kateřina nejraději fotografuje portréty a moderní architekturu. Má ráda strohost a minimalismus. Častým námětem jejích prací se staly moderní budovy, sídliště, továrny, letiště atd. Právě proto se jednoho dne rozhodla na-vštívit a vyfotit také jadernou elektrárnu Temelín.
"Temelín vnímám jako velmi zajímavé téma obrovské moderní budovy uprostřed krásné krajiny. Příroda v okolí Temelína mě velmi překvapila. Netušila jsem, že v bezprostřední blízkosti velké jaderné elektrárny může být takový klid a ticho rušené jen zdáli doznívajícím zvukem cirkulárky. Když jsem hledala vhodné místo pro focení, vyplašila jsem nejen bažanty a koroptve, ale i několik zajíců a srnku... Nejvíce mě však překvapilo, jak mohou být chladící věže zajímavé... Jen mě mrzí, že jsem kvůli bezpečnostním opatřením nemohla k elektrárně blíž, fotky ba pak dopadly určitě mnohem lépe."
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.