Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Autorkou fotografií je Kateřina Uksová, studentka druhého ročníku Soukromé střední školy reklamní tvorby v Praze.
Kateřina fotografuje fotoaparáty Minolta a Flexareta, které si zatím půjčuje od tatínka.
A jak se vlastně k fotografování dostala?
"Od malička jsem takový čumil - ráda si věci podrobně prohlížím, a právě to mně profese fotografa umožňuje. Když se dívám přes objektiv fotoaparátu, vidím vše okolo sebe jinak, líp, blíž, detailněji. Jako fotograf vnímám svět mnohem zajímavější, ve všem, co vidím, se snažím najít kontext, příběh. Fotka není jen cvakání spouště."
Kateřina nejraději fotografuje portréty a moderní architekturu. Má ráda strohost a minimalismus. Častým námětem jejích prací se staly moderní budovy, sídliště, továrny, letiště atd. Právě proto se jednoho dne rozhodla na-vštívit a vyfotit také jadernou elektrárnu Temelín.
"Temelín vnímám jako velmi zajímavé téma obrovské moderní budovy uprostřed krásné krajiny. Příroda v okolí Temelína mě velmi překvapila. Netušila jsem, že v bezprostřední blízkosti velké jaderné elektrárny může být takový klid a ticho rušené jen zdáli doznívajícím zvukem cirkulárky. Když jsem hledala vhodné místo pro focení, vyplašila jsem nejen bažanty a koroptve, ale i několik zajíců a srnku... Nejvíce mě však překvapilo, jak mohou být chladící věže zajímavé... Jen mě mrzí, že jsem kvůli bezpečnostním opatřením nemohla k elektrárně blíž, fotky ba pak dopadly určitě mnohem lépe."
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.