Rozhovory

Článků v rubrice: 40

Aurora_CZ šíří osvětu

V dnešním rozhovoru budu čelit významné přesile - na jednu tazatelku šest odpovídajících! Třípól zpovídá absolventky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, které vytvořily společný projekt o nukleární medicíně, onkologii a radioterapii nazvaný Aurora_cz. Projekt Aurora_cz se zrodil pod křídly pražské sekce Evropské fyzikální společnosti (EPS) Young Minds. Young Minds je mezinárodním projektem jehož se účastní 18 zemí po celém světě. Tým projektu Aurora_cz se skládá ze šesti dam a dívek - experimentálních jaderných a částicových fyziček Anežky Kabátové a Jany Crkovské a z radiologických fyziček Anny Jelínek Michaelidesové, Markéty Farníkové, Petry Osmančíkové a Barbory Drškové.

Fotogalerie (2)
Autorky projektu Aurora_cz

Jak vás napadlo, že se budete věnovat popularizaci? Máte nějaký vzor?

Anička: Delší dobu jsem uvažovala o tom, že by bylo skvělé zábavným způsobem rozšiřovat povědomí o ionizujícím záření a rakovině mezi laickou veřejnost. Když jsem byla v létě 2018 vyslána jako reprezentant České společnosti ochrany před zářením na konferenci IRPA (International Radiation Protection Association) do Haagu, tak jsem se tam setkala se členy IRPA Youth Leadership committee, kam jsem se pár měsíců později také přidala. V rámci našeho setkání v Haagu tam jeden Španěl ukazoval komiksy, které dělají pro pacienty v jedné nemocnici. To mě inspirovalo k tomu, že by bylo fajn udělat něco podobného v ČR. Nápad jsem prezentovala na Dnech radiační ochrany v listopadu 2018. Pak se začal postupně vytvářet náš tým.

Proč název Aurora?

Anička: O názvu jsme uvažovaly dlouhou dobu… Tehdy jsme v týmu byly myslím jen s Markétou a Bárou. Pořád jsme nemohly přijít na něco nápaditého, co je nějakým způsobem spojeno se zářením. V listopadu 2018 jsem byla vyslána na měsíční stáž do Toulouse ve Francii. Jeden víkend jsem se rozhodla, že navštívím Cite de l'espace, což je vědecký zábavný park zaměřený na vesmír. Šla jsem tam na prezentaci polární záře, takzvané Aurory. Najednou byl název na světě. Co krásnějšího, co souvisí se zářením, se na světě najde, než právě polární záře?  

Jana: Jakožto částicový fyzik bych si dovolila zjednodušeně vysvětlit, co to ta Aurora je. Velmi zjednodušeně aurora vzniká díky srážkám nabitých částic ze Slunce s atomy plynu ve vyšších vrstvách atmosféry. Tím se vyzáří fotony neboli částice světla. Barva světla záleží na druhu atomů plynu. Aurora je nejčastěji viditelná na pólech (na severním aurora borealis a na jižním aurora australis), protože se tam vlivem magnetického pole Země nabité částice „shromažďují”.

Jak jste se daly dohromady?

Anička: Začínaly jsme s Markétou, se kterou se známe ... ani nevím… asi z práce, jelikož dělala svou diplomovou práci na Oddělení dozimetrie záření, kde pracuji. Pak jsem oslovila Báru, která je ze stejné katedry FJFI, ale mnohem mladší ročník, a známe se z Protonového centra, kde jsme obě pracovaly. Přes Young Minds jsem se dostala k Janě a Anežce. Petra se k nám připojila později, když jsem sháněla další lidi. S Petrou jsme byly na stejné katedře a oboru, dokonce i ve stejném ročníku.  

Jana: Já jsem se k tomu vlastně dostala čistě náhodou. Kamarádka z Jaderky, která zakládala Young Minds mi napsala, že je iniciativa pomáhat s osvětou problematiky ionizujícího záření, a jestli se nechci přidat, když ráda kreslím.

Bára: O nápadu jsem slyšela od Aničky už na zmíněných Dnech radiační ochrany. Že se daly věci do pohybu, jsem se myslím dozvěděla od Markéty, se kterou jsem byla na stejném oboru a ve stejném ročníku. No a nedlouho poté jsme se nějak bavily s Aničkou, jestli se nechci přidat...

Petra: Mě oslovila Anička a já jsem pro každou … legraci.

Markéta: Jak říká Anička s Bárou, na DRO jsem zachytila nápad a pak se ke mně časem doneslo, že je potřeba někdo, kdo by ten nápad hodil na papír. Kreslení mě baví a rozšiřovat povědomí o ionizujícím záření a rakovině též, tak jsem do toho šla. 

Rozčiluje vás, že veřejnost vašemu oboru nerozumí a věří mýtům o ionizujícím záření?

Anička: Neřekla bych, že mě to rozčiluje. Spíš mě to mrzí. Myslím si, že často jde jen o to, že ty věci nikdo nedokázal jednoduše vysvětlit.

Anežka: Já myslím, že je to úplně přirozené. Vidí děsivé efekty záření na člověka třeba v seriálu Černobyl - jak pak mají plně důvěřovat terapii založené na podobném principu? Jak to, že záření zabíjí i pomáhá? Od toho jsme tu my, abychom problematiku trpělivě vysvětlovali. Stejným výzvám čelí vědci i v mnoha jiných oborech.

Bára: Taky bych spíš řekla, že mrzí. Ale asi je to pochopitelné – něco, co není vidět, cítit a mluví se o tom z velké části v negativních souvislostech, jak píše Anežka... Tak snad se nám podaří alespoň u někoho alespoň nějaké mýty zbořit.

Petra: Vůbec ne, myslím, že je to úplně normální.

Markéta: Rozhodně ne, mýty a nevědomost se objevují téměř v každém oboru, jen je pak potřeba si vyslechnout někoho, kdo tomu rozumí víc, a zamyslet se nad tím znovu. 

Jak dlouho už to děláte?

Anička: Rozjezd byl pomalejší. I když nápad a název vznikly už v roce 2018, tak náš facebook vznikl 9. 1. 2019, logo vzniklo v půlce roku 2019 a první příspěvky až koncem 2019. Začínaly jsme seriálem „Věděli jste, že...”, kde jsme se snažily publikovat na facebook různé zajímavosti, jako například „Věděli jste, že i dinosauři trpěli rakovinou?” První komiks ze série „Rakovina a její léčba” byl zveřejněn na Facebooku v prosinci 2019 a první komiks ze série „Ionizující záření v medicíně” v lednu 2020. Postupně jsme začaly naše komiksy překládat i do angličtiny.  

Proč forma komiksů?

Anička: Přijde mi to jako forma zábavná. Není to jen text, který je pro lidi většinou nudný. A vyděsí je třeba název, tak to číst nebudou. Když zaujmou barvy a obrázky, tak je pravděpodobnější, že to lidi osloví a přečtou si to.

Anežka: Jak dokazuje nesmrtelný seriál Byl jednou jeden život, vizualizace složitého tématu může být klíčem k úspěchu. Ten seriál je skvělý. Já se v něm inspirovala hodně. Byl to jeden z mých nejoblíbenějších seriálů a dodnes si pamatuji spoustu ikonických postaviček. To, že měly charaktery, nálady, dělali vtipy, mi dodnes přijde jako skvělý způsob, jak naprosto nenásilně představovat vědu dětem i dospělým. V jednom z našich komiksů vystupují postavičky rakovinných buněk, které spolu komunikují, plánují, intrikují. Čtenář pak chce přirozeně vědět, jak to s nimi dopadne, což by ho možná v případě psaného naučného textu tolik nezajímalo.

Jana: Mně jako autorovi to také pomáhá v tom, jak informaci zjednodušit. Komiks vyžaduje kratší text, rozkouskovaný do „bublin”. Pokud nedokážu příběh nakreslit na jednu až dvě A4, tak je asi moc komplexní a bylo by vhodné ho zjednodušit.

Petra: Myslím, že dnes málokdo chce číst dlouhé texty. Ráda bych, aby naše komiksy byly v čekárnách a aby to byla spíš zábava a rozptýlení. 

Proč je hlavním hrdinou většiny komiksů lev?

Anička: Mám pocit, že to byl nápad Markéty a Jany. Jelikož jsme z ČVUT a lev je součástí loga ČVUT, tak jsme ho také použily.

Jana: Přesně tak. Potřebovaly jsme element, který by pomáhal ucelit komiksy s různou tematikou. Postava pana Lva, jemuž můžeme skrz další postavy vše vysvětlit, se nám tak zdála jako perfektní volba.

Petra: Na to se mě také všichni ptají. A pak taky proč je proboha modrý… no, asi bychom to měly někde vysvětlit.

Markéta: Modré logo ČVUT je důvodem i té modré barvy.

Kdo je vaším prvním čtenářem, než to pustíte do sociálních sítí?

Anička: Většinou my a členové našich rodin.

Petra: Já návrh ukazuji kamarádům v Motole. Zajímá mě, jestli se jim to taky zdá alespoň trochu vtipné a srozumitelné. 

Markéta: Rodina, kamarádi a kolegové, kdo se namane..

Kdo vymýšlí náměty?

Anička: Náměty většinou vymýšlím já, ale pak na scénářích pracujeme společně. Respektive: někdo napíše hlavní část a pak se to společně ladí.

Petra: A pak nás ostatní musí Anička několikrát upozornit, že už je nejvyšší čas na tom začít pracovat. 

 Co je váš nejnovější výtvor, resp. na čem pracujete teď?

Anička: Dokončily jsme seriál „Rakovina a její léčba”, který teď plánujeme tisknout jako brožuru. Teď chceme ještě dodělat seriál „Ionizující záření v medicíně” a poté bychom chtěly vymyslet nějaký další. Nemáme však zatím úplně jasno, o čem bude.

Jana: Já, pokud se k tomu tedy konečně dokopu, bych chtěla pokračovat v seriálu o elementárních částicích (proton vs. foton), protože mám tajnou agendu poučit lidi o tom, co v CERNu děláme, aby se pořád neptali, jestli tu vyrábíme zbraně a jestli lze LHC použít jako zbraň. (Nevyrábíme. Nelze.)

Anežka: A jestli vyrábíme černé díry!

Jana: Ty tu také nemáme. Na toto téma bylo sepsáno několik článků a dizertaček, vskutku, netřeba se bát.

Markéta: Vytváříme ještě s jednou kolegyní Luckou plakáty do čekárny na onkologii v Motole pro pacienty čekající na ozáření, aby se pobavili při čekání a zároveň se něco dozvěděli.

 Nezkusíte ze seriálu svých komiksů udělat knížku, e-book?

Anička: Ano, plánujeme ve velmi brzké budoucnosti vydat brožuru „Co se děje v těle při rakovině”. Komiksy ze série „Ionizující záření v medicíně” se tisknou v angličtině v mezinárodním časopise EFOMPu (European Federation of Organisations For Medical Physics). Část našich komiksů byla také použita do článku v časopise Fakultní nemocnice Motol a také jako výzdoba ozařoven ve FN Motol.

Co ještě jiného dělá pražská sekce EPS Young Minds?

Anežka: EPS Young Minds je platforma, přes kterou mohou (nejen) mladí vědci popularizovat vědu po celé Evropě prostřednictvím malých grantů. Cílová skupina naší pražské sekce jsou hlavně mladší studenti. Pro ně pořádáme například Physics Pizza Party, kde jim některý ze starších kolegů představí svůj výzkum, zatímco oni jedí pizzu. Účelem je motivovat studenty, aby překlenuli ony těžké začátky každého studia, protože to stojí za to. Kromě toho se ale také podílíme na popularizaci na středních školách prostřednictvím masterclasses, kde si studenti mohou vyzkoušet práci částicového fyzika. V době pandemie, kdy nemůžeme pořádat žádné akce, jsme vydaly adventní sérii krátkých videí o fyzice a uspořádali online panelovou diskuzi o financování vědy.

Wow, to je pořádný kus záslužné práce! Gratuluji a velmi děkuji za rozhovor.

 

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská nabízí kromě dnes již "klasických" specializací, jako je Jaderná chemie, Jaderné reaktory či Inženýrství pevných látek, také studium oborů Radioaktivita v životním prostředí a Radiologická technika.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Viry jsou jedním z motorů přirozeného výběru

Pandemie COVID-19, která si doposud vyžádala již více než 3 miliony životů, odhalila, jak jsme vůči novým virům zranitelní. Nám se tato hrozba zdá nová, ale lidé bojují s nebezpečnými viry od počátku věků.

Autonomní létající záchranka

Uprostřed celosvětové pandemie COVID-19 začal pracovat tým složený z produktového designéra, strojního inženýra a lékařky na řešení rychlého a bezpečného transportu ...

25 let Dlouhých strání

Za 25 let provozu vyrobila největší česká přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách spolu s doplňkovou malou vodní elektrárnou v hrázi její ...

Semafor pro tokamak ITER

ITER bude prvním fúzním zařízením v měřítku reaktoru. Bude mít samozřejmě také velín, který si ve složitosti nezadá s běžnou jadernou elektrárnou.

Roboti a technologické trendy ve vzdělávání

Technologie hrají rok od roku výraznější roli nejen v průmyslu, ale i ve vzdělávání. Robotika je žhavým tématem současnosti. Hraje velkou roli při automatizaci v průmyslu, ve výzkumu, ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail