Sci-fi

Článků v rubrice: 56

Nobelovu cenu za chemii letos dostal...

Pod Libeňským mostem vítr proháněl mastné papíry. Pan Karel sáhl za sebe do batohu, vytáhl a zručně otevřel plechovku náhražkového piva, spokojeně se opřel o vyhřátou kamennou zeď a s přivřenýma očima začal lokat zrzavou vodu, která chmel a slad potkala jen na etiketě.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Pan Josef se na něj závistivě podíval, pan Karel chápavě přikývl a tak další polínko změnilo příjemce. Pan Josef jazykem polaskal tekutinu na patře, se zkušeností varana našel nejteplejší místo mostního pilíře a usadil se na něj. „Pane Karle, to vypadá, jako kdybyste měl nějaké dobré zprávy?“

„Pane Josefe, máte dobrý odhad,“ navázal na rituální oslovení starší usedlík. Už patnáct let to byla jejich zábava, vykat si a oslovovat se pane. „Profesor Simík se tu včera večer stavil a přinesl mi karton. Že má důvod slavit, dostal Nobelovu cenu za chemii, za výrobu pravého másla.“

Pan Josef pokýval hlavou. Ty náhražky se už opravdu nedaly jíst. Dokonce se nedaly ani žrát. Naštěstí hospodyňky s nimi měly soucit a něco takového jim při jejich žebravých výpravách nevnucovaly. Slunce se pomalu sunulo oblohou, vítr ustával a oba pánové si užívali siesty.

Ve vile na Hanspaulce zatím Aleš Simík, nový nositel Nobelovy ceny, načínal dort. Sešly se mu totiž dvě oslavy, měl navíc i narozeniny. Sfouknout osm svíček na dortu pro něj nebyl problém, to spíš probrat se všemi těmi blahopřejnými telegramy. Byl pyšný, o dva měsíce předstihl předchozího nejmladšího nositele Nobelovy ceny. Ještě ho čeká cena Akademie věd, a – nejspíš – i členství v jejím prezidiu.

Pohodlně se usadil na kožené sedačce a lžičkou rozebíral krém ze svého dortíku. Ořechový, babička ví, co on rád, a v duchu ji pochválil – použila pravé máslo. Takže to je správný dort pro nositele Nobelovy ceny, zasmál se v duchu. Olízl lžičku a vzpomněl si na tu událost před dvěma lety. Babička ho tehdy poslala k vrátkům vily s almužnou, s pytlíkem, do kterého narychlo vložila nějaké jídlo, zbytky od oběda. Byl zvědavý a chvíli se s tím žebrákem zapovídal. Od té doby se datuje jejich zvláštní přátelství. Nikdy si ani nepomyslel, že by on, tehdy docent a krátce nato profesor, našel s nějakým takovým společnou řeč. Ale stalo se – ten nevzdělaný žebrák byl schopen se s ním bavit o potravinářské chemii jako rovný s rovným. Byl to pro něj šok. Rychle ale pochopil, jak toho využít ve své vědecké práci. Znovu olízl lžičku s ořechovým krémem.

Pod Libeňským mostem se pan Josef zamyslel. „Co třeba jogurt?“ Pan Karel se nepřítomně podíval do soumračného nebe a po chvíli zamručel: „Jo, to by šlo.“ V téměř neobydlené, čtvrt století opuštěné části Prahy, v jednom polorozpadlém paláci, kdysi spolu našli doslova poklad. Ne peníze – ale knihy, téměř rozpadlé učebnice, podle nadpisu pro střední školu potravinářské chemie. Názvy těch výrobků znali – mléko, máslo, jogurt, smetana, sýr, salám, párek, klobása, mouka a bůhvíco ještě. Jen ty postupy výroby byly hodně, ale opravdu hodně nezvyklé, začínaly někde daleko od továren, v přírodě místo v reakčním kotli. Když se o tom zmínil tomu chlapcovi, co je profesorem, netušil, že tím způsobí revoluci v průmyslu náhražek. Škoda jen, že si na tom másle nebo jogurtu v životě nejspíš nepochutná. Kdo by dával žebrákovi tak drahé – a tak dobré – jídlo?

PAGI
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Fyzikální soutěž Fyziklání 2020

Pozor, pozor, týmová soutěž pro fyzikální nadšence! Pokud jste středoškoláci a baví Vás fyzika či matematika, neváhejte složit až pětičlenný tým a přijít 14. 2. 2020 do Prahy zasoutěžit si a změřit síly se soupeři z celé Evropy!

Trh s bateriemi je závislý na několika zemích

Drtivá většina surovin na výrobu lithiových baterií pochází jen z několika zemí světa. Trh s akumulátory je tak závislý na dodávkách z Konga, Číny, Austrálie, Chile a Argentiny. Ceny vzácných kovů může ohrozit politická situace v těchto státech.

Odstraňování uhlíku z atmosféry

Stále se mluví o nebezpečném globálním oteplování. Musí se dosáhnout nulových emisí uhlíku! volají klimaalarmisté. Může být odpovědí masové vysazování stromů? Zakládání rašelinišť? Nebo výroba dřevěného uhlí? Pomůže samotná zemská půda?

Nový zlatý kosmický věk

Průzkum vesmíru opět nabírá obrátky. Svědčí o tom snahy miliardářů vyvíjet velké rakety, a také soutěžení USA a Číny o návrat na Měsíc.

Jsou ateisté chytřejší než věřící?

Učenci si již více než tisíciletí všímají zvláštního vztahu: ateisté mají tendenci být inteligentnější než náboženští lidé. Není jasné proč. Autoři nové studie dostali nápad: „Náboženství je instinkt“, říkají, „a lidé, kteří mohou vystoupit nad instinkty, ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail