Sci-fi

Článků v rubrice: 56

Letem světem patentových spisů

...aneb kde končí realita a kde začíná fikce?

Energie v jakékoliv podobě se stává nedostatkovým zbožím. Ale už naši předkové se setkávali s neotřelými způsoby, kterými se získávala či zužitkovávala energie nejrůznějšího druhu k výkonu užitečné práce. O geniálním vynálezci Edisonovi se například vyprávělo, že vrátka vedoucí k jeho laboratoři v Menlo Park šla obtížně otevírat. Když si na to návštěvníci stěžovali, Edison jim vždy poděkoval, že mu právě napumpovali galon vody do rezervoáru. Pro inspiraci jsem se vypravil do archivů patentových úřadů celého světa, snad toto vádémécum vám pomůže při přemýšlení, jak chytře ušetřit za elektřinu.

Fotogalerie (1)
Ilustrace

Francouz Philippe Deleutre počátkem dvacátého století hledal všudypřítomný a nevyčerpatelný zdroj energie – a nalezl jej v potenciálových rozdílech statické elektřiny v prostředí okolo nás. Blesky však nejsou k dispozici neustále a transformovat jejich stejnosměrný proud na napětí, které by bylo použitelné, nešlo. Proto chytře navrhl využívat potenciálového rozdílu mezi kýlem a hladinou vody k pohonu lodí. Uhelná lobby si však ohlídala, aby roku 1908 prototyp tohoto moderně pojatého člunu skončil na dně Seiny.

Ve dvacátých letech američtí farmáři začali používat průmyslové dojící stroje. Ty se však daly použít jen na farmách v blízkosti velkých měst, jinde tehdy ještě rozvodné sítě nebyly. Proto šikovný mechanik Ricci Viado v roce 1928 vymyslel automatickou dojičku. Deska, na níž stála kráva, byla vytažena do výšky téměř jednoho metru (přesně do výše tří stop) a vahou dobytka klesala dolů, přičemž soustavou převodů poháněla dojicí mechanizmus, čímž bylo možné naráz vydojit až tři galony mléka. Černý pátek na newyorské burze však zabránil většímu rozšíření tohoto zařízení, a později se už elektřina rozšířila natolik, že tento zajímavý patent zapadl.

Už v roce 1933, krátce po dostavění 381 metrů vysokého Empire State Building, si americký inženýr Paul Birch nechal patentovat opravdu velmi zvláštní využití Francisovy turbíny. Navrhl ji totiž umístit do svislých kanalizačních svodů budovy, aby využívala kinetickou energii odpadních vod. Tento experiment se však nepovedl, tehdy ještě nebyly k dispozici materiály, které by vydržely v tak agresivním prostředí, jakým jsou splašky. Dnes však už bychom jistě tento patent dokázali smysluplně využít.

Nakonec jsem si nechal kuriozity ze světa piezoelektřiny. Metrový krystal, který v šedesátých letech svým ohýbáním dokázal generovat dostatek proudu, aby rozsvítil žárovku, asi dnes těžko najde uplatnění, ale dobíjení elektromobilu piezokrystaly v sedadlech je určitě velmi interesantním způsobem, jak dojezd těchto zařízení prodloužit až o 4,3 procenta – pokud ovšem jezdíte po českých okresních silnicích.

PAGI
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak funguje produkce radionuklidů pro medicínu v době koronakrize

Nemocnice na celém světě řeší nejen COVID-19, ale i běžný provoz (i když mnohde v omezené míře). Moderní medicínu si neumíme představit bez nukleární medicíny a jejích pomocníků - radionuklidů. Produkce radionuklidů pro medicínu tedy musí pokračovat i v době pandemické krize.

Hledání hmotnosti neutrina

Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Zadrátovaný ITER

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.

Deštný prales pod Antarktidou

Antarktida nebyla vždy zemí ledu. Před miliony let, kdy byla stále součástí obrovského kontinentu na jižní polokouli zvaného Gondwana, vzkvétaly poblíž jižního pólu stromy. Nově objevené fosílie stromů a dalších organizmů odhalují, jak se pralesu dařilo.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail