Letem světem patentových spisů

...aneb kde končí realita a kde začíná fikce?

Energie v jakékoliv podobě se stává nedostatkovým zbožím. Ale už naši předkové se setkávali s neotřelými způsoby, kterými se získávala či zužitkovávala energie nejrůznějšího druhu k výkonu užitečné práce. O geniálním vynálezci Edisonovi se například vyprávělo, že vrátka vedoucí k jeho laboratoři v Menlo Park šla obtížně otevírat. Když si na to návštěvníci stěžovali, Edison jim vždy poděkoval, že mu právě napumpovali galon vody do rezervoáru. Pro inspiraci jsem se vypravil do archivů patentových úřadů celého světa, snad toto vádémécum vám pomůže při přemýšlení, jak chytře ušetřit za elektřinu.

Francouz Philippe Deleutre počátkem dvacátého století hledal všudypřítomný a nevyčerpatelný zdroj energie – a nalezl jej v potenciálových rozdílech statické elektřiny v prostředí okolo nás. Blesky však nejsou k dispozici neustále a transformovat jejich stejnosměrný proud na napětí, které by bylo použitelné, nešlo. Proto chytře navrhl využívat potenciálového rozdílu mezi kýlem a hladinou vody k pohonu lodí. Uhelná lobby si však ohlídala, aby roku 1908 prototyp tohoto moderně pojatého člunu skončil na dně Seiny.

Ve dvacátých letech američtí farmáři začali používat průmyslové dojící stroje. Ty se však daly použít jen na farmách v blízkosti velkých měst, jinde tehdy ještě rozvodné sítě nebyly. Proto šikovný mechanik Ricci Viado v roce 1928 vymyslel automatickou dojičku. Deska, na níž stála kráva, byla vytažena do výšky téměř jednoho metru (přesně do výše tří stop) a vahou dobytka klesala dolů, přičemž soustavou převodů poháněla dojicí mechanizmus, čímž bylo možné naráz vydojit až tři galony mléka. Černý pátek na newyorské burze však zabránil většímu rozšíření tohoto zařízení, a později se už elektřina rozšířila natolik, že tento zajímavý patent zapadl.

Už v roce 1933, krátce po dostavění 381 metrů vysokého Empire State Building, si americký inženýr Paul Birch nechal patentovat opravdu velmi zvláštní využití Francisovy turbíny. Navrhl ji totiž umístit do svislých kanalizačních svodů budovy, aby využívala kinetickou energii odpadních vod. Tento experiment se však nepovedl, tehdy ještě nebyly k dispozici materiály, které by vydržely v tak agresivním prostředí, jakým jsou splašky. Dnes však už bychom jistě tento patent dokázali smysluplně využít.

Nakonec jsem si nechal kuriozity ze světa piezoelektřiny. Metrový krystal, který v šedesátých letech svým ohýbáním dokázal generovat dostatek proudu, aby rozsvítil žárovku, asi dnes těžko najde uplatnění, ale dobíjení elektromobilu piezokrystaly v sedadlech je určitě velmi interesantním způsobem, jak dojezd těchto zařízení prodloužit až o 4,3 procenta – pokud ovšem jezdíte po českých okresních silnicích.