Co způsobil memorin!

Farmaceutický výzkum často dosáhne zajímavých výsledků - ovšem jako vedlejší produkt vývoje soustředěného na úplně něco jiného. Lékaři byli příjemně překvapeni účinky Memorinu, léku zlepšujícího paměť - jenže pak zjistili, že jeho vynikající klinické účinky jsou založeny na něčem úplně jiném.

Memorin totiž paměť nijak nevylepšoval, volil mnohem jednodušší cestu. Ptal se lidí kolem, jestli o dotyčné věci něco nevědí. Dlouho trvalo, než se přišlo na to, jak to dělá - mozek totiž žádné elektromagnetické vlnění nevysílal, ale na existující vysílání namodulovával svoje požadavky a filtroval si z něj odpovědi.
Prvními zákazníky byli - jako už tradičně - vojáci a špionáž. Stačilo uspořádat večírek pro diplomaty a do sklepa posadit člověka nadopovaného Memorinem a vybaveného listem s otázkami a diktafonem. Tenhle odposlech se nedal detekovat, rušit ani předvídat. Samozřejmě velmi rychle našel tento preparát i další podobné využití. Mezi studenty se stal tak oblíbeným, že rozhodující zkoušky musely být dozorovány učiteli, kteří příslušný předmět neznali.
Křesťanská i islámská církev Memorin zakázaly - neboť jedině Bůh může být vševědoucí. Žárlivci se stali jedním z hlavních pilířů obchodu s Memorinem. Pornografický průmysl během krátké doby propadl na své dno - k čemu potřebujeme časopisy a virtuální realitu, když se stačí projít podle nočního klubu? Feministické hnutí se rozpadlo, jakmile se veřejnost dozvěděla, co si jeho představitelky doopravdy myslí - ovšem o sobě samých, ne o mužích.
Největšími nepřáteli Memorinu se stávali lidé, kteří spolkli tabletku Memorinu a v kruhu své rodiny si položili otázku Jaký jsem? Vlastně - druzí největší. Byli tu totiž politici. Během jediného roku po zveřejnění jeho účinků jej parlamenty všech zemí zakázaly. S obvyklým efektem všech zákazů podobného typu.