Hyacint vodní – záhuba či pomoc?

Hyacint vodní, neboli tokozelka nadmutá, je jednou z nejinvazivnějších rostlin na světě. Díky svému zajímavému vzhledu se prostřednictvím antropogenní činnosti roznesla na území celého světa, včetně Ameriky, Austrálie, Indie a samozřejmě Afriky. Zde působí mnoho problémů – od komplikací v lodní dopravě až po úplné zarůstaní vodních hladin s následkem odkysličení vody na úkor vodního světa. „Dá se tato hrozba změnit na výzvu a na užitek?“ ptá se autorka vědeckotechnického projetu Lenka Svašková. Se závěry svého úspěšného projektu se rozhodla podělit i se čtenáři Třípólu.

Záhuba?

Hubení hyacintu vodního je finančně náročné. Používají se chemické metody, například postřiky. Ty sice svůj účel splní, ovšem jen na omezenou dobu. Navíc kontaminují místní zdroje vody. Jednou z nejvíce zasažených oblastí je Keňa, která však bohužel na přímou likvidaci hyacintu vodního nemá dostatek finančních prostředků, a proto se snaží na vyhubení tokozelky nadmuté hledat jiná přijatelná řešení.

Navržené řešení

Princip se zakládá na samotné „sklizni“ hyacintu vodního z povrchu vod a na jeho následném zpracování při výrobě ručního papíru. A výsledný efekt? Sklizeň hyacintu by pomohla obnovit kyslík ve vodách a oživit vodní faunu, která je pro místní obyvatele zdrojem potravy. Hyacint vodní by se efektivně spotřebovával na ruční papír, což by mohlo podpořit vznik nových pracovních míst a zlepšit příjmovou situaci rodin v Keni, užitečné by mohlo být i zásobování místních škol „domácím“ papírem jako učební pomůckou.

Na projektu pracuji pod odborným vedením pedagogů z Univerzity Pardubice, Fakulty chemicko technologické, s panem Ing. Janem Gojným, Ph.D., a Ing. Břetislavem Češkem, CSc. Na samotném počátku práce jsem se snažila zjistit, zda je vůbec možné papír z hyacintu vyrobit. Následně jsem zdokonalovala techniku výroby, zjišťovala potřebné poměry surovin a vyzkoušela jsem mechanické vlastnosti papíru, který jsem porovnávala s běžně dostupným papírem. Také jsem se snažila papír připravit nejen pomocí dnešní moderní strojové techniky, ale i ručně. Celý proces jsem přitom přizpůsobovala keňským podmínkám.

Pomoc na místě

Přímo v Keni jsem kontaktovala místního učitele Bc. Okoda Mosese, který je velice ochotný a s realizací projektu mi pomáhá. Mou vizí není pouze pomoc Keni, ale všem podobně postiženým oblastem světa trpícím nedostatkem finančních prostředků. Prozatím je však mým přáním zrealizovat projekt na ostrově Rusinga v Keni, který je zřejmě hyacintem vodním kontaminován nejvíce, a pomoci tak místním obyvatelům.

Ukázalo se, že realizace projektu je reálná. Největším problémem realizace celého projektu v Keni je ale bohužel již zmíněný nedostatek finančních prostředků. Uvítali bychom proto jakoukoli finanční pomoc a podporu ze strany organizací, firem či od fyzických osob.

Lenka Svaškováz Gymnázia Dašická v Pardubicích získala se svým projektem Hyacint vodní jako zdroj suroviny pro výrobu ručního papíru 5. místo v soutěži Expo Science Amavet 2014 a tím i postup do užšího výběru na 35. ročník Beijing Youth Science Creation Competition v Číně v roce 2015. Budeme jí držet palce!