Nové jaderné projekty pro Evropu
Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky.
Hyacint vodní, neboli tokozelka nadmutá, je jednou z nejinvazivnějších rostlin na světě. Díky svému zajímavému vzhledu se prostřednictvím antropogenní činnosti roznesla na území celého světa, včetně Ameriky, Austrálie, Indie a samozřejmě Afriky. Zde působí mnoho problémů – od komplikací v lodní dopravě až po úplné zarůstaní vodních hladin s následkem odkysličení vody na úkor vodního světa. „Dá se tato hrozba změnit na výzvu a na užitek?“ ptá se autorka vědeckotechnického projetu Lenka Svašková. Se závěry svého úspěšného projektu se rozhodla podělit i se čtenáři Třípólu.
Hubení hyacintu vodního je finančně náročné. Používají se chemické metody, například postřiky. Ty sice svůj účel splní, ovšem jen na omezenou dobu. Navíc kontaminují místní zdroje vody. Jednou z nejvíce zasažených oblastí je Keňa, která však bohužel na přímou likvidaci hyacintu vodního nemá dostatek finančních prostředků, a proto se snaží na vyhubení tokozelky nadmuté hledat jiná přijatelná řešení.
Princip se zakládá na samotné „sklizni“ hyacintu vodního z povrchu vod a na jeho následném zpracování při výrobě ručního papíru. A výsledný efekt? Sklizeň hyacintu by pomohla obnovit kyslík ve vodách a oživit vodní faunu, která je pro místní obyvatele zdrojem potravy. Hyacint vodní by se efektivně spotřebovával na ruční papír, což by mohlo podpořit vznik nových pracovních míst a zlepšit příjmovou situaci rodin v Keni, užitečné by mohlo být i zásobování místních škol „domácím“ papírem jako učební pomůckou.
Na projektu pracuji pod odborným vedením pedagogů z Univerzity Pardubice, Fakulty chemicko technologické, s panem Ing. Janem Gojným, Ph.D., a Ing. Břetislavem Češkem, CSc. Na samotném počátku práce jsem se snažila zjistit, zda je vůbec možné papír z hyacintu vyrobit. Následně jsem zdokonalovala techniku výroby, zjišťovala potřebné poměry surovin a vyzkoušela jsem mechanické vlastnosti papíru, který jsem porovnávala s běžně dostupným papírem. Také jsem se snažila papír připravit nejen pomocí dnešní moderní strojové techniky, ale i ručně. Celý proces jsem přitom přizpůsobovala keňským podmínkám.
Přímo v Keni jsem kontaktovala místního učitele Bc. Okoda Mosese, který je velice ochotný a s realizací projektu mi pomáhá. Mou vizí není pouze pomoc Keni, ale všem podobně postiženým oblastem světa trpícím nedostatkem finančních prostředků. Prozatím je však mým přáním zrealizovat projekt na ostrově Rusinga v Keni, který je zřejmě hyacintem vodním kontaminován nejvíce, a pomoci tak místním obyvatelům.
Ukázalo se, že realizace projektu je reálná. Největším problémem realizace celého projektu v Keni je ale bohužel již zmíněný nedostatek finančních prostředků. Uvítali bychom proto jakoukoli finanční pomoc a podporu ze strany organizací, firem či od fyzických osob.
Lenka Svaškováz Gymnázia Dašická v Pardubicích získala se svým projektem Hyacint vodní jako zdroj suroviny pro výrobu ručního papíru 5. místo v soutěži Expo Science Amavet 2014 a tím i postup do užšího výběru na 35. ročník Beijing Youth Science Creation Competition v Číně v roce 2015. Budeme jí držet palce!
Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky.
Vývoj solární energetiky v roce 2023 v Česku opět výrazně přidal na rychlosti. Podle dat Solární asociace se postavil téměř 1 gigawatt nových fotovoltaických elektráren (FVE), celkem jich vzniklo skoro 83 000.
O SMR, malých modulárních reaktorech, jsme již psali několikrát. Ze souhrnného materiálu NEA (Jaderné energetické agentury OECD) jsme pro čtenáře Třípólu vybrali přehledy jednotlivých projektů (stav v r.
Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a růst počtu elektrických vozidel (EV) je klíčem ke globálnímu snížení závislosti na fosilních palivech, snížení ...
Když čtete tyto řádky, pracuje vysoce sofistikovaný biologický stroj – váš mozek. Lidský mozek se skládá z přibližně 86 miliard neuronů a řídí nejen tělesné funkce od vidění ...
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.