Reaktory chlazené roztavenými solemi
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
„V dnešní době, kdy jsou alternativní zdroje energie a nové aplikace jejich využití v popředí zájmu vědců i veřejnosti, zdá se být potenciál sluneční energie jednou z možných alternativ. Nikoli však vyřešením poptávky po energii, jak si mnoho lidí představuje,“ říká finalista letošního ročníku v soutěži Expo Science Amavet, Jan Hrabovský z Gymnázia Josefa Ressela v Chrudimi. Soutěže se zúčastnil se zajímavým projektem, o kterém nám napsal:
Můj projekt se zabývá studiem a vývojem nových up‑konverzních materiálů, které mají v budoucnu zvýšit účinnost současných křemíkových fotovoltaických článků. Tyto materiály jsou mimo jiné vhodné pro laserové aplikace, optická zařízení operující v infračervené oblasti elektromagnetického (světelného) spektra, nebo pro vlnovody.
K tomuto skládání fotonů jsou vhodné ionty vzácných zemin, neboli ionty lanthanoidů, umístěné do amorfní matrice. K tomuto účelu je také možné použít i některé ionty přechodných kovů, ale jejich vlastnosti nejsou tak výhodné. Amorfní matrice musí být propustná pro všechny spektrální oblasti, které se během procesu používají. Pokud by tomu tak nebylo, up‑konvertované světlo by bylo pohlceno (absorbováno). V našem případě jsme použili Ga‑Ge‑Sb‑S amorfní chalkogenidy.
Pokud by se popsané materiály měly dočkat průmyslového využití, bylo by zapotřebí aplikovat je ve formě vrstev, řádově o tloušťce stovek nanometrů až jednotek mikrometrů, ze spodní strany oboustranného křemíkového fotovoltaického článku (obr. 1). Je to dáno tím, že tyto materiály začínají propouštět světlo až od viditelné oblasti spektra, a proto by na horní straně pohlcovaly vysokoenergetické UV záření, které by tím nemohlo být využito solárním článkem na fotovoltaickou přeměnu.
Kromě zkušeností z vědecko‑výzkumného oboru mu práce přinesla i několik ocenění. Mezi nejvýznamnější patří cena Diplom laureáta Ruské akademie věd z Vernadského mezinárodní soutěže v Moskvě, druhé místo z EXPO SCIENCE AMAVET nebo ocenění za 2. místo v soutěži České hlavičky. Díky úspěchu v EXPO SCIENCE AMAVET se v příštím roce zúčastní celosvětové soutěže INTEL ISEF 2013 v USA.
Popřejme mu mnoho dalších úspěchů v soutěžích i na poli vědy.
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...
Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.