Studenti

Článků v rubrice: 231

Studentská konference k výročí Nielse Bohra

Katedra filosofie Univerzity Pardubice ve spolupráci se studenty Universitas pořádá dne 20. 11. 2012 studentskou konferenci k 50. výročí úmrtí Nielse Bohra pod názvem Niels Bohr jako vědec, filosof a občan. Cílem konference je nastínit a připomenout Bohrovo vědecké, filosofické i občanské působení a probudit zájem o tohoto dosud u nás opomíjeného myslitele u dalších studentů či budoucích vědců z různých vědních disciplín.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Kdy

V úterý 20. listopadu 2012, od 9 hodin.

Kde

V Klubu 29, ul. Sv. Anežky České, Pardubice.

Program

Konferenci zahájí přednáška Filipa Grygara: Niels Bohr jako vědec, filosof a občan. Následující příspěvky budou trvat max. 20 minut, potom 20 minut prostor na diskusi a 10 minut přestávka. Pokud se sejde více příspěvků, bude se konat konference ve dvou dnech.

Inspiraci k možným bohrovským tématům naleznete v Bohrových sebraných spisech a další fundované literatuře.

Příspěvky do konce září

Stručné abstrakty příspěvků zasílejte do konce září na tyto adresy:

Více zde:
http://nielsbohr.webnode.cz/studentska-konference/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_content=http%3A%2F

http://nielsbohr.webnode.cz/niels-bohr


Niels Bohr


V povědomí české odborné i laické veřejnosti je nositel Nobelovy ceny Niels Bohr (7. 10. 1885 – 18. 11. 1962) znám především jako vědec. Z hlediska fyziky či chemie jednak jako strůjce modelu vodíkového atomu, který již pracuje s výsledky rodící se kvantové teorie, jednak jako objevitel komplementarity, prostřednictvím níž došlo v roce 1927 ke smysluplnému propojení maticové a vlnové mechaniky. Méně známé již je, že sám Bohr ideu či rámec komplementarity srovnával s kopernikánským obratem, jenž není jen vědeckým principem jako princip neurčitosti, nýbrž celým novým a dosud nedoceněným nekalkulujícím rámcem myšlení či způsobem poznání napříč vědními obory.

Idea komplementarity se stala Bohrovým stěžejním východiskem pro jeho interdisciplinárně vědecké, filosofické i občanské působení. Bohr napsal i přednesl mnoho příspěvků k biologii, filosofii, psychologii, epistemologii nebo teologii. Nejslavnější jsou pravděpodobně publikované Bohrovy filosofické diskuse s Einsteinem. Jeho aktivity ovšem nebyly pouze čistě teoretické, vědecké a filosofické, nýbrž i humanitární a politické. Bohr pomáhal vědcům emigrujícím z nacistického Německa začínat nový život v zahraničí a později se sám jako emigrant zapojil do Manhattanského projektu, v rámci něhož od počátku upozorňoval na poválečný atomový věk a hrozbu závodů ve zbrojení, a tudíž na nutnost vytvoření nadnárodního orgánu, který by jaderný výzkum kontroloval. Výsledkem Bohrova válečného působení je mimo jiné tzv. koncepce Open World a zakládání i takových mezinárodních vědeckých center, jakými jsou CERN nebo NORDITA. Ve světové odborné a populární literatuře existuje v četných překladech mnoho fundované badatelské literatury, která pokrývá nejen Bohrův vědecký přínos a jeho soukromý život, nýbrž i bohatou filosofickou, občanskou a popularizační činnost. Jeho třináctisvazkové sebrané spisy zpřístupňují kromě těchto písemností i Bohrovu soukromou a vědeckou korespondenci. V České republice bohužel taková literatura, nemluvě o překladech, chybí jak pro odbornou tak pro laicky zainteresovanou veřejnost.

Filip Grygar a Patrik Čermák

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail