Studenti

Článků v rubrice: 222

Studentská konference k výročí Nielse Bohra

Katedra filosofie Univerzity Pardubice ve spolupráci se studenty Universitas pořádá dne 20. 11. 2012 studentskou konferenci k 50. výročí úmrtí Nielse Bohra pod názvem Niels Bohr jako vědec, filosof a občan. Cílem konference je nastínit a připomenout Bohrovo vědecké, filosofické i občanské působení a probudit zájem o tohoto dosud u nás opomíjeného myslitele u dalších studentů či budoucích vědců z různých vědních disciplín.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Kdy

V úterý 20. listopadu 2012, od 9 hodin.

Kde

V Klubu 29, ul. Sv. Anežky České, Pardubice.

Program

Konferenci zahájí přednáška Filipa Grygara: Niels Bohr jako vědec, filosof a občan. Následující příspěvky budou trvat max. 20 minut, potom 20 minut prostor na diskusi a 10 minut přestávka. Pokud se sejde více příspěvků, bude se konat konference ve dvou dnech.

Inspiraci k možným bohrovským tématům naleznete v Bohrových sebraných spisech a další fundované literatuře.

Příspěvky do konce září

Stručné abstrakty příspěvků zasílejte do konce září na tyto adresy:

Více zde:
http://nielsbohr.webnode.cz/studentska-konference/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_content=http%3A%2F

http://nielsbohr.webnode.cz/niels-bohr


Niels Bohr


V povědomí české odborné i laické veřejnosti je nositel Nobelovy ceny Niels Bohr (7. 10. 1885 – 18. 11. 1962) znám především jako vědec. Z hlediska fyziky či chemie jednak jako strůjce modelu vodíkového atomu, který již pracuje s výsledky rodící se kvantové teorie, jednak jako objevitel komplementarity, prostřednictvím níž došlo v roce 1927 ke smysluplnému propojení maticové a vlnové mechaniky. Méně známé již je, že sám Bohr ideu či rámec komplementarity srovnával s kopernikánským obratem, jenž není jen vědeckým principem jako princip neurčitosti, nýbrž celým novým a dosud nedoceněným nekalkulujícím rámcem myšlení či způsobem poznání napříč vědními obory.

Idea komplementarity se stala Bohrovým stěžejním východiskem pro jeho interdisciplinárně vědecké, filosofické i občanské působení. Bohr napsal i přednesl mnoho příspěvků k biologii, filosofii, psychologii, epistemologii nebo teologii. Nejslavnější jsou pravděpodobně publikované Bohrovy filosofické diskuse s Einsteinem. Jeho aktivity ovšem nebyly pouze čistě teoretické, vědecké a filosofické, nýbrž i humanitární a politické. Bohr pomáhal vědcům emigrujícím z nacistického Německa začínat nový život v zahraničí a později se sám jako emigrant zapojil do Manhattanského projektu, v rámci něhož od počátku upozorňoval na poválečný atomový věk a hrozbu závodů ve zbrojení, a tudíž na nutnost vytvoření nadnárodního orgánu, který by jaderný výzkum kontroloval. Výsledkem Bohrova válečného působení je mimo jiné tzv. koncepce Open World a zakládání i takových mezinárodních vědeckých center, jakými jsou CERN nebo NORDITA. Ve světové odborné a populární literatuře existuje v četných překladech mnoho fundované badatelské literatury, která pokrývá nejen Bohrův vědecký přínos a jeho soukromý život, nýbrž i bohatou filosofickou, občanskou a popularizační činnost. Jeho třináctisvazkové sebrané spisy zpřístupňují kromě těchto písemností i Bohrovu soukromou a vědeckou korespondenci. V České republice bohužel taková literatura, nemluvě o překladech, chybí jak pro odbornou tak pro laicky zainteresovanou veřejnost.

Filip Grygar a Patrik Čermák

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail