Studentská konference k výročí Nielse Bohra

Katedra filosofie Univerzity Pardubice ve spolupráci se studenty Universitas pořádá dne 20. 11. 2012 studentskou konferenci k 50. výročí úmrtí Nielse Bohra pod názvem Niels Bohr jako vědec, filosof a občan. Cílem konference je nastínit a připomenout Bohrovo vědecké, filosofické i občanské působení a probudit zájem o tohoto dosud u nás opomíjeného myslitele u dalších studentů či budoucích vědců z různých vědních disciplín.

Kdy

V úterý 20. listopadu 2012, od 9 hodin.

Kde

V Klubu 29, ul. Sv. Anežky České, Pardubice.

Program

Konferenci zahájí přednáška Filipa Grygara: Niels Bohr jako vědec, filosof a občan. Následující příspěvky budou trvat max. 20 minut, potom 20 minut prostor na diskusi a 10 minut přestávka. Pokud se sejde více příspěvků, bude se konat konference ve dvou dnech.

Inspiraci k možným bohrovským tématům naleznete v Bohrových sebraných spisech a další fundované literatuře.

Příspěvky do konce září

Stručné abstrakty příspěvků zasílejte do konce září na tyto adresy:

• patrik.cermak@email.cz (k fyzikální, matematické a chemické problematice)


• filio@centrum.cz (k filosofické, psychologické, epistemologické, historické a biologické problematice)

Více zde:
http://nielsbohr.webnode.cz/studentska-konference/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_content=http%3A%2F

http://nielsbohr.webnode.cz/niels-bohr

---

Niels Bohr

V povědomí české odborné i laické veřejnosti je nositel Nobelovy ceny Niels Bohr (7. 10. 1885 – 18. 11. 1962) znám především jako vědec. Z hlediska fyziky či chemie jednak jako strůjce modelu vodíkového atomu, který již pracuje s výsledky rodící se kvantové teorie, jednak jako objevitel komplementarity, prostřednictvím níž došlo v roce 1927 ke smysluplnému propojení maticové a vlnové mechaniky. Méně známé již je, že sám Bohr ideu či rámec komplementarity srovnával s kopernikánským obratem, jenž není jen vědeckým principem jako princip neurčitosti, nýbrž celým novým a dosud nedoceněným nekalkulujícím rámcem myšlení či způsobem poznání napříč vědními obory.

Idea komplementarity se stala Bohrovým stěžejním východiskem pro jeho interdisciplinárně vědecké, filosofické i občanské působení. Bohr napsal i přednesl mnoho příspěvků k biologii, filosofii, psychologii, epistemologii nebo teologii. Nejslavnější jsou pravděpodobně publikované Bohrovy filosofické diskuse s Einsteinem. Jeho aktivity ovšem nebyly pouze čistě teoretické, vědecké a filosofické, nýbrž i humanitární a politické. Bohr pomáhal vědcům emigrujícím z nacistického Německa začínat nový život v zahraničí a později se sám jako emigrant zapojil do Manhattanského projektu, v rámci něhož od počátku upozorňoval na poválečný atomový věk a hrozbu závodů ve zbrojení, a tudíž na nutnost vytvoření nadnárodního orgánu, který by jaderný výzkum kontroloval. Výsledkem Bohrova válečného působení je mimo jiné tzv. koncepce Open World a zakládání i takových mezinárodních vědeckých center, jakými jsou CERN nebo NORDITA. Ve světové odborné a populární literatuře existuje v četných překladech mnoho fundované badatelské literatury, která pokrývá nejen Bohrův vědecký přínos a jeho soukromý život, nýbrž i bohatou filosofickou, občanskou a popularizační činnost. Jeho třináctisvazkové sebrané spisy zpřístupňují kromě těchto písemností i Bohrovu soukromou a vědeckou korespondenci. V České republice bohužel taková literatura, nemluvě o překladech, chybí jak pro odbornou tak pro laicky zainteresovanou veřejnost.

Filip Grygar a Patrik Čermák