Reaktory chlazené roztavenými solemi
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
Dubna, Moskevská oblast, Rusko – město o málo větší než například severočeský Chomutov – je místem s relativně krátkou, zato ale zajímavou historií. Založeno bylo na začátku 20. století, jméno dostalo po řece Dubně, která se v severní části Moskevské oblasti vlévá do řeky Volhy. Původně rybářskou osadu proslavil vědecký výzkumný ústav, který byl jako vědecké centrum založen na popud vlády tehdejšího Sovětského svazu se záměrem vybudovat první ruský urychlovač částic. Dubna byla zvolena pro svou krátkou vzdálenost od Moskvy a přítomnost vodní elektrárny na Volze. Joint Institute for Nuclear Research (JINR), tj. spojený ústav pro jaderný výzkum v Dubně, se stal cílem stáže autora článku v červenci 2011 v rámci již šesté studentské mezinárodní letní školy zaměřené na jadernou fyziku a urychlovače částic pro nukleární medicínu.
Letní stáž měla dvě části: na první desetidenní letní školu navazovala devatenáctidenní letní praxe. To umožnilo účast více studentům, kteří zde setrvali buď celý červenec, nebo alespoň jednu z obou částí stáže. Celkem do Dubny přijelo 56 studentů, a to z Bulharska (1), Francie (1), Nového Zélandu (1), Polska (10), Ruska (17), Slovenska (5) a z České Republiky (21). Česká skupina se skládala ze zástupců ZČU v Plzni, ČVUT Praha, VUT Brno a SU v Opavě.
Po příjemném letu a úspěšném přistání na moskevském letišti Šeremetěvo jsme vyrazili autobusem české výroby do Dubny, do hotelu „Café Grill“.
Po obdržení certifikátu a památečního trička jsme na závěr absolvovali exkurzi do rozlehlého areálu výzkumného ústavu, konkrétně do technického zázemí protonové terapie léčby rakoviny.
Během prvního týdne jsme měli v ranních blocích přednášek díky vedoucím výzkumných skupin možnost postupně poznat i ostatní laboratoře a odpoledne se pak s našimi školiteli blíže věnovat vlastním projektům. Už před začátkem praxe jsme měli na výběr z několika desítek projektů a na webových stránkach institutu jsme mohli předem získat základní informace jak o našich budoucích školitelích, tak díky přehledným abstraktům prostudovat náplň a cíle každého z projektů.
Naším cílem bylo stanovit mrtvé vrstvy polovodičového detektoru s následným vytvořením 3D modelu detektorového teleskopu v prostředí ROOT (program pro analýzu dat v částicové fyzice). Tento projekt byl krokě jiného zajímavý i proto, že zahrnoval celou řadu komplexních činností – od přípravy experimentu, kalibrace aparatury přes samotné měření a analýzu dat až po tvorbu 3D modelu a prezentaci výsledků. Pracovní stereotyp nám tedy rozhodně nehrozil a s kolegy jsme v institutu trávili více času, než jsme původně předpokládali.
Letní škola
http://uc.jinr.ru/biomed11/index.html
American Intitute od Physics
http://www.aip.org
Ústav teoretické a experimentální fyziky ČVUT Praha
http://www.utef.cvut.cz/index.php?Ns=406&id=1000020
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...
Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.