Řekne-li se jaderné obory, představí si laik v první řadě jaderné elektrárny. Už menší části veřejnosti přijdou na mysl například lékařské aplikace ionizujícího záření. Jaderné obory přitom ovlivňují celou řadu profesí, od zmíněné energetiky a medicíny přes aplikace v průmyslu až po speciální odvětví biologie či geologie.
Vzhledem k této šíři si jen málokdo dokáže udržet přehled, jak na tom současné jaderné obory jsou.
Z tohoto důvodu vzniká nový nekomerční portál Jaderné info (www.jaderne.info), který si klade za cíl stát se prostředníkem pro výměnu informací o jaderných oborech. Portál byl vytvořen za finanční podpory sdružení CESNET a jeho provozovatelem se stala Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření FJFI ČVUT.
Webové stránky jsou určeny nejen odborníkům, ale i zájemcům z řad široké veřejnosti, a lze na nich najít jak články odborné, tak populárně naučné.
Součástí portálu je také veřejné diskusní fórum, zahraniční okénko nebo informace o připravovaných konferencích.
Část portálu je věnována studentům středních i vysokých škol. Studenti se zde mimo jiné dovědí o možnostech vzdělávání v příslušných oborech. Tato část stránek počítá do budoucna se studentskou samosprávou.
Portál také nabízí hostování webových prezentací pro neziskové organizace a profesní sdružení z uvedených oborů.
Nejen čtenářem, ale i tvůrcem stránek se může stát každý, koho jaderné obory zajímají. Na kontaktní adrese jaderne.info@fjfi.cvut.cz vítá redakce všechny zájemce o bližší spolupráci.
Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.
Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.
Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.
Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.
Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
