Studenti

Článků v rubrice: 227

…náctiletí míří s ČEZ k „dobrodružství poznání“

Víte, co to je Mandelbrotova množina? Nevíte-li, nevadí. Každopádně Stanislav Basovník, devatenáctiletý gymnazista z Kroměříže, se v této sféře matematiky pohybuje jako ryba ve vodě. Jeho práce Vícerozměrná Mandelbrotova množina zvítězila v letošním národním finále soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Do finále tohoto již 12. ročníku se probojovalo se svými pracemi celkem 24 středoškoláků. Jejich projekty zahrnovaly celou škálu oborů, od informatiky přes robotiku, ekologii, geologii až k paleontologii. Nechyběl mezi nimi ani výzkum nazvaný Úsměv teenagera, zabývající se prevencí ústní hygieny u mládeže.
Generálním sponzorem této soutěže, kterou pořádá Asociace pro mládež, vědu a techniku (AMAVET), je ČEZ, a to již od zrodu tohoto soutěžního klání. Zároveň již tradičně nad touto akcí přebírá záštitu i předseda Akademie věd České republiky.
Nebylo tedy náhodou, že slavnostního otevření výstavy 24 nejlepších středoškolských projektů se 21. dubna v budově Akademie věd zúčastnil i Martin Roman, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a Václav Pačes, nově zvolený předseda Akademie.
„Fandím vám a blahopřeji k výsledkům. Já sám jsem vždycky toužil být zapojen do dobrodružství poznání a podařilo se mi to,“ řekl mimo jiné Václav Pačes, jinak význačný genetik, před tím, než společně s Martinem Romanem přestřihli slavnostní pásku.
„ČEZ je již tradičně partnerem této soutěže. Vidíme, že budoucnost je v technice a ve vědě, a vy jste svými projekty prokázali, že jste ve vašem věku šestnácti, sedmnácti či osmnácti let skvělí. I naší ambicí, ambicí ČEZ, je být nejlepší a víme, že toho lze dosáhnout jen s týmem nejlepších lidí, podobných jako jste vy. Proto se domnívám, že podporujeme správnou věc a šikovné mladé lidi, kteří jsou schopni rozvíjet českou vědu a držet krok českých znalostí se zahraničím,“ uvedl v krátkém projevu Martin Roman.
Nejlepší čeští středoškoláci budou moci brzy porovnat výsledky svého bádání se svými vrstevníky ve světě: nejdříve v Belgii, poté v červenci na mezinárodní výstavě v Santiagu de Chile a příští rok je čeká cesta na obdobnou soutěž do USA. Proto odborná porota vedená docentem Josefem Rosenkranzem přihlížela i k tomu, jak jednotliví finalisté jsou schopni obhájit své práce v angličtině.

Pavel Pošusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail