Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Ve čtvrtek 4. září byla v Londýně slavnostně založena Světová jaderná universita (World Nuclear University).
Zatím jen virtuální, tedy bez budovy a škamen, avšak s malou skupinkou lidí, kteří v Londýně zajišťují její administraci. Zakládajícími organizacemi jsou MAAE a OECD NEA jako představitelé států a vlád, WANO jako zástupce provozovatelů jaderných elektráren a WNA (World Nuclear Association) jako představitel jaderného průmyslu.
Universita si klade za cíl vytvořit a rozvíjet nadnárodní spolupráci mezi vysokým školstvím v oblastech podporujících rozvoj jaderných znalostí a dovedností. Chce vytvořit mezinárodní standardy v akademickém světě jaderné oblasti, které by zajišťovaly srovnatelnou úroveň dosaženého vzdělání na zapojených vysokých školách. Snažení bude zaměřeno také na dosažení vysoké odbornosti a výkonnosti provozovatelů jaderných zařízení, etiku jejich jaderného chování a kulturu provozování jaderných zařízení. Dále bude WNU usilovat o zvýšení porozumění veřejnosti a zvyšováni její znalosti o jaderných oborech.
Národními zástupci za Česko jsou ČVUT a UJV Řež. Zakládajícími členy jsou školy nebo ústavy ze 23 států světa. Podrobnosti se dozvíte na http://www.world-nuclear-university.org .
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.