Studenti

Článků v rubrice: 227

Soutěž mladých mozků

V dubnu byly již popáté vyhlášeny výsledky soutěže mladých odborníků. Dvacet tři studentů a inženýrů soutěžilo se svými diplomovými a doktorandskými pracemi o Cenu ČEZ 2002. Nejlepší „diplomka“ popisuje, jak se řídí elektrárny, a nenapsal jí žádný vědátor ani morous, ale sympatický student doktorandského studia na ČVUT Igor Chemišinec.

Fotogalerie (3)
Ilustrační foto

Cílem soutěže je vyhledávání a podpora talentovaných mladých odborníků a zároveň vyhledávání a výběr nových technických i organizačních řešení, která jsou srovnatelná s úrovní v zemích Evropské unie. Podporuje také technická řešení, která nejsou v dosavadní praxi dosud příliš obvyklá. Porota hodnotila novost a originalitu přístupu k řešení, vědecký způsob řešení, formulování problému a metodický postup při zpracování projektu.
Vítězem se nakonec stal Igor Chemišinec s prací nazvanou Příprava provozu a řízení elektrárenských zdrojů. Jako nejlepší doktorandskou práci vybrala porota práci Spolehlivostně orientovaná údržba v elektrotechnice Tomáše Rašky z Technické university Ostrava. Zvláštní cenu obdržel Rostislav Krejcar z ČVUT za práci Krátkodobý trh s elektřinou v Evropě. Autoři vítězných projektů byli odměněni finanční částkou, kterou mohou studenti využít na odborné stáže, konference anebo nákup softwaru.

"Popsal jsem, jak řešit krizi v elektrárně"

S autorem vítězné diplomové práce soutěže Cena ČEZ 2002 jsem se setkala v jedné z pražských kaváren. Na sraz ale nepřišel žádný "šílený" mladý vědec v brýlích. Igor Chemišinec je normální mladý odborník, který mi trpělivě vysvětloval, o čem jeho diplomka vlastně je. V současné době pracuje v ČEZu, kde plánuje nasazení elektráren do provozu a pokračuje dále ve studiu na ČVUT.
"Jedním z impulsů k mojí diplomové práci byl zájem o postupné uvolňování trhu s elektřinou, ke kterému v současnosti dochází. V době, kdy jsem začal psát diplomku, byl elektroenergetický trh těsně před otevřením, a tak jsem začal mapovat a popisovat postavení výrobce elektřiny v nových podmínkách. Zajímalo mě i srovnání dnešní situace s minulostí před jedenácti lety, kdy na trhu s elektřinou působila jediná společnost. Ta měla monopolní postavení a zabývala se nejen výrobou, ale i rozvodem elektrické energie jednotlivým odběratelům. Proto hlavní změnou, kterou teď výrobci procházejí, je jejich přechod od čistě výrobní společnosti na typ firmy, která se svými produkty musí také umět obchodovat," říká Igor Chemišinec.
Ve své diplomové práci se věnoval vytvoření plánu, jak nasazovat do výroby jednotlivé zdroje tak, aby se elektřina vyrobila co nejlevněji a nejšetrněji vzhledem k životnímu prostředí a zároveň ke spotřebitelům skutečně "doputovala" tehdy, když jí potřebují. Igor Chemišinec se ve svém projektu zabývá také konkrétním řízením provozu. "Dispečeři, kteří řídí reálný provoz, musí někdy řešit i náhlé změny. Například výpadek jednoho zdroje elektrické energie. V takové situaci se spouštějí tzv. záložní zdroje, aby byla společnost schopná dodat nasmlouvané množství energie v požadované kvalitě a dostát tak svým závazkům. Například menším výrobcům může v takové situaci trvat delší dobu, než zajistí výkon z jiných zdrojů."

Temelín byl odstaven - jenom jako

V praktické části své práce se Igor Chemišinec zaměřil na elektrárnu Temelín. V době, kdy diplomku psal, byl sice první blok Temelína ve fázi energetického spouštění, ale po uvedení do provozu se stal největším provozovaným blokem u nás.
"Nasimuloval jsem situaci, ke které by došlo při neplánovaném odstavení tohoto bloku. Právě tady jsem názorně demonstroval působení jednotlivých opatření a postupů, které popisuji v teoretické části své diplomové práce. Navrhuji, jak pokrýt takový případný výpadek v co nejkratší době, aby nedošlo k negativním vlivům na elektrizační soustavu České republiky. Popisuji zde, jak by v takové situaci měly postupovat pracovníci v oblasti přípravy provozu, dispečerského řízení, ale například i lidé v obchodním oddělení. Dnes už je ve zkušebním provozu i druhý blok JE Temelín. Myslím, že závěry mé práce by se daly aplikovat nejen v tomto případě, ale jsou použitelné i pro elektrárny ostatních typů," vypráví dnes již student doktorandského studia na ČVUT Igor Chemišinec.

Otevřený trh s elektřinou ano nebo ne?

Podle Igora Chemišince existují na volný trh s elektřinou dva názory. Jeden stojí na straně spotřebitele, pro kterého je důležité, že se na trhu s touto komoditou vytvořila konkurence. Zákazník se tak může rozhodnout od koho si elektrickou energii koupí, za jakých podmínek a co je nejdůležitější - za jakou cenu mu pak bude dodána. "Všechny společnosti se snaží vyrobit co nejvíce elektřiny za nízkou cenu, aby na trhu uspěly. Tím ale může nastat situace, kdy se investuje méně finančních prostředků do oprav nebo další výstavby nových elektráren," říká Igor Chemišinec a dodává: "Například z hlediska řízení byla monopolní situace jednodušší. V současné době by na prvním místě mělo vždy být zajištění spolehlivosti sjednané dodávky elektrické energie, to znamená zda zákazník elektřinu skutečně dostane v potřebném množství a kvalitě, vždyť v dnešní době si už život bez elektrické energie neumíme ani představit."

Tip pro vás

Vyhlášení dalšího ročníku CENA ČEZ 2003 najdete na www.cez.cz, na www.3pol.cz, na požádání zašleme propozice. Informace na tel. č. 271132681.

Tereza Krobová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail