Studenti

Článků v rubrice: 346

Jak se u nás začalo studovat životní prostředí

Konference Spojených národů o životním prostředí konaná ve Stockholmu v roce 1972 vešla ve známost veřejnosti zejména tím, že se její delegáti přepravovali na jednotlivá zasedání na cyklistických kolech. Manifestovali tím svůj protest proti negativnímu vlivu automobilů na životní prostředí.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Právě tato konference rozvířila zájem o problematiku životního prostředí v mnoha zemích světa. Otázkami souvisejícími s narušováním biosféry se tehdy začala zabývat i tehdejší ČSSR.
Znehodnocování životního prostředí předtím věnovaly pozornost snad jen některé vysoké školy. Speciální přednáška o ekologii byla zavedena například na katedrách geografie, biologie a chemie Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
Učitelé fakulty a řada odborníků z jiných vysokých škol i z praxe začali později pro zájemce organizovat také postgraduální kurzy s ekologickým zaměřením. Právě značný zájem o tyto kurzy vedl přírodovědeckou fakultu k návrhu na vytvoření samostatného speciálního pětiletého studia ochrany životního prostředi, jehož organizací jsem byl pověřen.
Teprve za nějaký čas jsem poznal, jak komplikovaný úkol mi byl svěřen.

Jak se rodí nový obor...

Některé katedry se sice do přípravných prací zapojily velmi ochotně, jiné mě však zásadně odmítaly s tím, že jejich obor s životním prostředím nijak nesouvisí.
Studijní plány (počty hodin konkrétních přednášek a cvičení) nového oboru vznikaly za velkých diskusí odborníků i neodborníků. Některé katedry se snažily získat, co největší zastoupení s poukazem na jejich význam pro životní prostředí, v jiných oborech (meteorologie, práva, ekonomie, různé technologie...) naopak potřební odborníci chyběli a my je museli zajišťovat z jiných vysokých škol.
A tak až po značně dlouhé době (ve které bylo složitě přepočítáváno množství všech předmětů v procentech a bylo dosaženo vhodných vzájemných proporcí mezi jednotlivými obory) - týden před uzavřením termínu pro zřizování nových oborů studia - byl podán na Ministerstvo školství návrh na zřízení tohoto nového oboru.
Ani osnovy speciálního pětiletého studia, které se tenkrát jmenovalo "Ochrana přírodního prostředí" se nerodily lehko. Ministerstvo školství je nakonec - po několikaletých odkladech - schválilo až 14 dní před přijímacím řízením - v roce 1977.

Prvních dvacet

Případní zájemci o studium "Ochrany přírodního prostředí" byli se značnými potížemi informováni televizí a rozhlasem, ale k našemu velkému překvapení se do prvního ročníku přihlásilo přes dvacet zájemců. Většina z nich později úspěšně dostudovala a značně přispěla při budovaní tohoto studia, které začínalo doslova bez vlastní katedry, bez učebnic, skript a dalších potřebných pomůcek.
Postupem doby se však všechny potíže podařilo překonat. Vybudovala se dnes největší a nejkomplexnější knihovna životního prostředí v ČR a studium ochrany životního prostředí se stalo dobře prosperujícím oborem Přírodovědecké fakulty University Karlovy.

Jaroslav Čihalík
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

MAAE zkoumá, jak ionizující záření použité v medicíně ovlivňuje zdraví

V moderní medicíně se hojně využívá ionizující záření, jak v diagnostice, tak v terapii. Lékaři a radiační fyzici přesně plánují zákroky a vypočítávají ...

Indický zázrak jaderné energetiky: Rychlý množivý reaktor PFBR v Kalpakkamu

Existuje jaderný reaktor, který vyrobí více paliva, než sám spotřebuje. Zní to jako sci‑fi, ale postavit jej už zkouší lidstvo od padesátých let. Celkem jich postavilo asi 20, ale jen dva jsou v provozu.

Plazmová voda (nejen) v zemědělství

Moderní zemědělství řeší mnoho problémů souvisejících s potravinovou bezpečností, degradací půdy a dopadem chemických hnojiv na životní prostředí.

Rychlouzávěr vodní elektrárny Slapy

Krátce po Velikonocích, 8. dubna, skončila výměna 45tunového bezpečnostního rychlouzávěru u turbogenerátoru č. 3. Soustrojí TG 3 vodní elektrárny Slapy obnovilo dodávku do energetické sítě.

Uzbekistán bude mít první jaderku

Plánovaná jaderná elektrárna má mít čtyři bloky: dva velké bloky s tlakovodními reaktory VVER-1000, každý o elektrickém výkonu 1 000 MWe a dva malé modulární ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail