Fúzní omyly….
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Konference Spojených národů o životním prostředí konaná ve Stockholmu v roce 1972 vešla ve známost veřejnosti zejména tím, že se její delegáti přepravovali na jednotlivá zasedání na cyklistických kolech. Manifestovali tím svůj protest proti negativnímu vlivu automobilů na životní prostředí.
Právě tato konference rozvířila zájem o problematiku životního prostředí v mnoha zemích světa. Otázkami souvisejícími s narušováním biosféry se tehdy začala zabývat i tehdejší ČSSR.
Znehodnocování životního prostředí předtím věnovaly pozornost snad jen některé vysoké školy. Speciální přednáška o ekologii byla zavedena například na katedrách geografie, biologie a chemie Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
Učitelé fakulty a řada odborníků z jiných vysokých škol i z praxe začali později pro zájemce organizovat také postgraduální kurzy s ekologickým zaměřením. Právě značný zájem o tyto kurzy vedl přírodovědeckou fakultu k návrhu na vytvoření samostatného speciálního pětiletého studia ochrany životního prostředi, jehož organizací jsem byl pověřen.
Teprve za nějaký čas jsem poznal, jak komplikovaný úkol mi byl svěřen.
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.