Studenti

Článků v rubrice: 342

Jak se u nás začalo studovat životní prostředí

Konference Spojených národů o životním prostředí konaná ve Stockholmu v roce 1972 vešla ve známost veřejnosti zejména tím, že se její delegáti přepravovali na jednotlivá zasedání na cyklistických kolech. Manifestovali tím svůj protest proti negativnímu vlivu automobilů na životní prostředí.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Právě tato konference rozvířila zájem o problematiku životního prostředí v mnoha zemích světa. Otázkami souvisejícími s narušováním biosféry se tehdy začala zabývat i tehdejší ČSSR.
Znehodnocování životního prostředí předtím věnovaly pozornost snad jen některé vysoké školy. Speciální přednáška o ekologii byla zavedena například na katedrách geografie, biologie a chemie Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
Učitelé fakulty a řada odborníků z jiných vysokých škol i z praxe začali později pro zájemce organizovat také postgraduální kurzy s ekologickým zaměřením. Právě značný zájem o tyto kurzy vedl přírodovědeckou fakultu k návrhu na vytvoření samostatného speciálního pětiletého studia ochrany životního prostředi, jehož organizací jsem byl pověřen.
Teprve za nějaký čas jsem poznal, jak komplikovaný úkol mi byl svěřen.

Jak se rodí nový obor...

Některé katedry se sice do přípravných prací zapojily velmi ochotně, jiné mě však zásadně odmítaly s tím, že jejich obor s životním prostředím nijak nesouvisí.
Studijní plány (počty hodin konkrétních přednášek a cvičení) nového oboru vznikaly za velkých diskusí odborníků i neodborníků. Některé katedry se snažily získat, co největší zastoupení s poukazem na jejich význam pro životní prostředí, v jiných oborech (meteorologie, práva, ekonomie, různé technologie...) naopak potřební odborníci chyběli a my je museli zajišťovat z jiných vysokých škol.
A tak až po značně dlouhé době (ve které bylo složitě přepočítáváno množství všech předmětů v procentech a bylo dosaženo vhodných vzájemných proporcí mezi jednotlivými obory) - týden před uzavřením termínu pro zřizování nových oborů studia - byl podán na Ministerstvo školství návrh na zřízení tohoto nového oboru.
Ani osnovy speciálního pětiletého studia, které se tenkrát jmenovalo "Ochrana přírodního prostředí" se nerodily lehko. Ministerstvo školství je nakonec - po několikaletých odkladech - schválilo až 14 dní před přijímacím řízením - v roce 1977.

Prvních dvacet

Případní zájemci o studium "Ochrany přírodního prostředí" byli se značnými potížemi informováni televizí a rozhlasem, ale k našemu velkému překvapení se do prvního ročníku přihlásilo přes dvacet zájemců. Většina z nich později úspěšně dostudovala a značně přispěla při budovaní tohoto studia, které začínalo doslova bez vlastní katedry, bez učebnic, skript a dalších potřebných pomůcek.
Postupem doby se však všechny potíže podařilo překonat. Vybudovala se dnes největší a nejkomplexnější knihovna životního prostředí v ČR a studium ochrany životního prostředí se stalo dobře prosperujícím oborem Přírodovědecké fakulty University Karlovy.

Jaroslav Čihalík
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Od Karla Čapka k modelu ruky (a báseň na závěr)

Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.

Za pionýrem ruské fúze – Vladimírem Mučovatovem

Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...

Virtuální průvodce pro dobíjení elektroaut

Provozovatelem nejvýkonnější české sítě veřejného dobíjení je energetická Skupina ČEZ. Pro všechny majitele elektroaut i všech, kdo o nich uvažují, připravila virtuální ...

AI asistent pro seniory nebo brýle pro nevidomé

Technické projekty českých středoškoláků dobývají svět. Na loňském festivalu AI Global Impact ocenila společnost Intel nejzajímavější mladé tvůrce změn v oblasti umělé inteligence z celého světa.

Stav tokamaku ITER na Silvestra 2025

Jaký je stav na staveništi tokamaku ITER na přelomu let 2025 a 2026? „Museli jsme se vypořádat s harmonogramem, který se v tomto projektu téměř nikdy nedodržoval.“ (Pietro Barabashi, Cheng, 2025)

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail