Rubriky

Článků v rubrice: 4

Jak jsem znal našeho jediného nositele Nobelovy ceny za vědu

Jako mladý student jsem měl to štěstí, že jsem mohl navštěvovat přednášky pana profesora Heyrovského. Býval vždy vzorně připraven a bylo znát, že polarografie je jeho oblíbené téma. O látce měl obrovský přehled, který jsme obdivovali, já obzvlášť při státnici z fyzikální chemie, kdy spatra citoval různé práce o polarografickém stanovení arsenu, antimonu a cínu, které nejsou běžné.

Akademik J. Heyrovský

Akademik Jaroslav Heyrovský se narodil 20. prosince 1890 v Praze v rodině univerzitního profesora. Po skončení gymnázia pokračoval ve studiu na Karlově univerzitě, obor fyzika a chemie, který se tenkrát učil na Filozofické fakultě.

Polarografie

Polarografie patří mezi elektrochemické analytické metody.

Jak se u nás začalo studovat životní prostředí

Konference Spojených národů o životním prostředí konaná ve Stockholmu v roce 1972 vešla ve známost veřejnosti zejména tím, že se její delegáti přepravovali na jednotlivá zasedání na cyklistických kolech. Manifestovali tím svůj protest proti negativnímu vlivu automobilů na životní prostředí.

Nejnovější články

Den kamen

Den kamen proběhne v České republice již 7. listopadu. Jedná se o historicky první ročník celorepublikové akce, která představí nejen zručnost kamnářů, ale i moderní trendy ve vytápění.

Použité palivo z jaderných elektráren může vyrábět palivo pro elektrárny fúzní

Použité jaderné palivo (nesprávně někdy označované za jaderný odpad) by se mohlo využít k výrobě vzácného izotopu nezbytného pro jadernou fúzi.

Jak se daří stelarátorům v éře startupů?

Může rostoucí vlna technologie stelarátorů pozvednout celý fúzní průmysl? Začátek milénia zastihl vývoj fúze ve znamení rození privátních společností.

Co odhaluje databáze výživy MAAE o obezitě?

Dominantním faktorem obezity v bohatších společnostech není snížená fyzická aktivita, ale zvýšený příjem kalorií. Potvrdila to data z databáze výživy MAAE.

Průmyslový odpad se mění v nový typ horniny

Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail