Studenti

Článků v rubrice: 243

Budeme mít dost fyziků a techniků?

Zájem o studium fyziky a technických věd klesá. Nejen v České republice, ale v celém světě.

Fotogalerie (1)
(C) Alena Havlíčková, MFF UK

Čí je to vina, ptají se ti, kteří si uvědomují, že právě tyto vědy mohou lidstvu pomoci udržet tempo dosavadního rozvoje, řešit nastávající problémy s energií, znečišťováním životního prostředí, nedostatkem surovin a v budoucnu mohou dokonce zachránit lidstvo před kosmickou katastrofou. Patrně je to vina učitelů fyziky na základních a středních školách, odpovídají si takoví experti. Je to ale skutečná pravda? Učitel fyziky je schopen neuvěřitelných věcí pro zvýšení zájmu o svůj předmět, jak ukázaly celoevropské akce Physics on Stage. Naučí se jezdit na jednokolce, učí se kouzla a triky šarlatánů jen proto, aby ukázal fyzikální podstatu těchto triků, složí si písně ve stylu country, které v textu komentují Maxwellovy rovnice.
Příčin je patrně, jak to už tak bývá, několik. Proč moje generace bojovala o přijetí na fyzikálně a technicky zaměřené obory na vysokých školách v padesátých a šedesátých letech, ve kterých počet uchazečů o taková studia mnohonásobně překračoval možnosti příslušných fakult? Byli jsme nadšeni technickým rozvojem. Každý rok přinášel významné fyzikální objevy a technické vynálezy, které poměrně brzy zasahovaly do života každého člověka. Nové objevy byly navíc pro průměrně vzdělaného člověka pochopitelné. Zkuste však položit ve svém okolí otázku: „Uveďte nějaký fyzikální objev či technický vynález po roce 1960, který výrazně zasáhl do života běžného člověka.“ Nové objevy a vynálezy pochopitelně existují. Odehrávají se však v takových hlubinách současné moderní fyziky, že cesta k jejich aplikaci je velmi dlouhá a vzhledem k malé názornosti jevů mikrosvěta jsou jen obtížně popularizovatelné.
Co s tím? Kromě toho, že do budoucnosti bude patrně třeba, aby se stále více učitelů učilo jezdit na jednokolce, případně se učilo jiné komediantské triky lákající znuděné studenty, bude třeba stále více zanícených popularizátorů, kteří dokážou poutavou formou přiblížit běžnému člověku krásu přírodních věd a moderních technických oborů. Existuje však i rychlejší řešení: práci fyziků a techniků společensky i finančně ohodnotit způsobem, který odpovídá potřebám.

Karel Rauner
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Energosádrovec

Na příčky, podhledy, římsy pro osvětlení, jako zvuková izolace, nebo podklad pro plovoucí podlahu – sádrokartonové desky slouží ve stavebnictví už přes sto let.

Může americium nahradit plutonium v kosmických misích?

O tom, že kosmické mise (satelity, měsíční a marsovská vozítka, sondy letící na hranice Sluneční soustavy a dál) pohání jaderné a radionuklidové zdroje, jsme psali již několikrát.

Zátěžový test dobíječek elektromobilů

Premiérový český test souběžného dobíjení šesti elektromobilů na třech stanicích a současně málo vídané doplňování baterií 12 e-aut jedné značky v místě a čase.

Oblíbená Soutěž „Vím proč“ startuje pošesté

Na tři minuty se stát Newtonem, Einsteinem nebo Curie-Sklodowskou, natočit zajímavý fyzikální pokus a vyhrát 200 000 korun pro svou školu.

Plovoucí fotovoltaické elektrárny – řešení pro země s nedostatkem půdy

Kromě nestálosti a nepředvídanosti výroby jsou zřejmě největší nevýhodou solárních elektráren velké zábory zemědělské půdy. Tuto nevýhodu se stále více zemí snaží řešit umisťováním fotovoltaických panelů na střechy továrních hal, obchodních center, úřadů i obytných domů.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail