Zájem o studium fyziky a technických věd klesá. Nejen v České republice, ale v celém světě.
Fotogalerie (1)
Čí je to vina, ptají se ti, kteří si uvědomují, že právě tyto vědy mohou lidstvu pomoci udržet tempo dosavadního rozvoje, řešit nastávající problémy s energií, znečišťováním životního prostředí, nedostatkem surovin a v budoucnu mohou dokonce zachránit lidstvo před kosmickou katastrofou. Patrně je to vina učitelů fyziky na základních a středních školách, odpovídají si takoví experti. Je to ale skutečná pravda? Učitel fyziky je schopen neuvěřitelných věcí pro zvýšení zájmu o svůj předmět, jak ukázaly celoevropské akce Physics on Stage. Naučí se jezdit na jednokolce, učí se kouzla a triky šarlatánů jen proto, aby ukázal fyzikální podstatu těchto triků, složí si písně ve stylu country, které v textu komentují Maxwellovy rovnice.
Příčin je patrně, jak to už tak bývá, několik. Proč moje generace bojovala o přijetí na fyzikálně a technicky zaměřené obory na vysokých školách v padesátých a šedesátých letech, ve kterých počet uchazečů o taková studia mnohonásobně překračoval možnosti příslušných fakult? Byli jsme nadšeni technickým rozvojem. Každý rok přinášel významné fyzikální objevy a technické vynálezy, které poměrně brzy zasahovaly do života každého člověka. Nové objevy byly navíc pro průměrně vzdělaného člověka pochopitelné. Zkuste však položit ve svém okolí otázku: „Uveďte nějaký fyzikální objev či technický vynález po roce 1960, který výrazně zasáhl do života běžného člověka.“ Nové objevy a vynálezy pochopitelně existují. Odehrávají se však v takových hlubinách současné moderní fyziky, že cesta k jejich aplikaci je velmi dlouhá a vzhledem k malé názornosti jevů mikrosvěta jsou jen obtížně popularizovatelné.
Co s tím? Kromě toho, že do budoucnosti bude patrně třeba, aby se stále více učitelů učilo jezdit na jednokolce, případně se učilo jiné komediantské triky lákající znuděné studenty, bude třeba stále více zanícených popularizátorů, kteří dokážou poutavou formou přiblížit běžnému člověku krásu přírodních věd a moderních technických oborů. Existuje však i rychlejší řešení: práci fyziků a techniků společensky i finančně ohodnotit způsobem, který odpovídá potřebám.
Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
