Na Mezinárodní den dívek a žen ve vědě láká FJFI ČVUT studentky ke studiu a vědě

Zvýšit počet dívek a žen ve vědě se snaží Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) mimo jiné i prostřednictvím akce Staň se na den vědkyní. Ta se koná vždy 11. února, kdy se slaví Mezinárodní den dívek a žen ve vědě. Připravuje pro ně přednášky českých vědkyň z různých oborů: částicové fyziky, matematiky, chemie, fyziky laserů či kvantových technologií. I díky podobným projektům počet studentek na fakultě a obecně na univerzitách stále roste. Zatímco v roce 2001 bylo podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR studentek vysokých škol 48,3 procenta, v roce 2018 to bylo 55,9 procenta. Hranici 50 procent ženy překročily v roce 2004 (to jich bylo 50,9 procenta).

Na ČVUT se učí převážně programy spadající do kategorie Technika, výroba a stavebnictví, kde je podíl žen tradičně nízký ( i když i zde postupně roste), a částečně do kategorie Přírodní vědy, matematika a statistika, který si naopak stojí v souhrnu lépe, než je průměr vysokých škol. „Jsme vnímáni jako technická univerzita a historicky zde počet mužů vždy převládal, nicméně nás těší, že se to postupně mění a v roce 2019 bylo na ČVUT v Praze už 31,3 procenta žen,“ říká doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze. Čísla se liší fakulta od fakulty. Nejvyšší podíl studentek má na ČVUT Fakulta biomedicínského inženýrství – 61,3 procenta a Fakulta architektury – 61 procent.

Staň se na den vědkyní

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě se slaví od roku 2016, poté, co ho v prosinci 2015 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace spojených národů. Již popáté na jeho oslavu pořádá FJFI akci Staň se na den vědkyní. „Chceme dívkám ukázat, že se přírodních věd opravdu nemusejí bát a že u nás na fakultě najdou nejen stále rostoucí počet spolužaček, ale také žen v rolích vyučujících a vědkyň,“ říká Katarína Křížková Gajdošová, jedna z hlavních organizátorek akce a současně vědecká pracovnice FJFI. A ještě dodává: „Nicméně nechceme odrazovat ani chlapce, akce se sice jmenuje Staň se na den vědkyní, ale už se nám přihlásilo i několik studentů a my jsme za to rádi.“ Na FJFI nyní studuje 33,1 procenta žen (podle údajů za rok 2019).

Letos on-line

Letos se akce vzhledem k protiepidemickým opatřením musela přesunout do online režimu. Dopoledne čekají účastníky krátké přednášky představující vybrané vědecké obory. Dopolední část zakončí panelová diskuze nazvaná Jak se dělá věda. Odpoledne pak navážou cvičení, na která se účastníci rozdělí podle toho, jaká témata si při registraci vybrali. Na cvičení, při kterém se sestavuje mlžná komora a následně pozoruje kosmické záření, si omezený počet účastníků dokonce může zapůjčit technické vybavení přímo z fakulty.

„Budeme rádi, když i naše akce alespoň trošku přispěje k tomu, aby se podíl žen ve vědě dále zvýšil,“ doplňuje Katarína Křížková Gajdošová. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu tvořily ženy ve výzkumu a vývoji pouhých 30 procent pracovníků, což je nejnižší číslo z celé Evropské unie.

Začínáme 11. 2. v 9 hodin

Odkaz na registraci najdete zde.

Po registraci budete přidání do MS Teams a následně Vám bude na mail zaslána pozvánka do skupiny v Microsoft Teams, kde bude akce probíhat.

Vybíráme z programu:

Částicová fyzika ve 21. století, Ing. Jana Crkovská, Ph.D.

Základní koncepty v částicové fyzice od prvních objevů částic a existenci dalších dvou sil (kromě známé gravitační a elektromagnetické) přes teorii Standardního modelu po princip detekce částic. Nastíníme si design některých moderních experimentů. 

K čemu slouží neobvyklé reprezentace čísel? Prof. Ing Zuzana Masáková, Ph.D.

Zavedení desítkové soustavy místo zápisu řeckými číslicemi bylo převratem, který výrazně usnadnil aritmetické výpočty a přispěl tak k rozvoji obchodu v renesanční Evropě. V dnešní době nejrůznější aplikace vyžadují rychlé zpracování velkých čísel. Předvedeme, jak mohou být různé nestandardní číselné systémy užitečné pro zrychlení aritmetických operací.

Lasery a jejich aplikace, Prof. Ing. Helena Jelínková, DrSc.

Laser je jeden z nejznámějších přístrojů, který využívá kvantových principů. Představíme si, jak funguje, ukážeme si různé typy laserů a popíšeme, kde všude se laser používá, od každodenního života až po vědecký výzkum.

Co všechno může potkat jaderného chemika, Ing. Jana Kittnerová

Mezi uplatnění jaderných chemiků patří výzkum v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, na výzkumném reaktoru a cyklotronu. Dále pak na jaderných elektrárnách, bezpečné ukládání radioaktivních odpadů včetně přípravy budoucího hlubinného úložiště nebo stanovení stáří archeologických nálezů, výzkum radiační citlivosti buněk a příprava radiofarmak pro léčbu pacientů. 

Praktická cvičení

Hledání částic při teplotách v trilionech stupňů Celsia na LHC;  Uvidět neviditelné: detektor z mraků; Fraktály kam se podíváš; Kvantové technologie - kvantový počítač IBM-Q; Chemie a ionizující záření; Diskuse o laserech.

Podrobný program, představení přednášejících, popisy cvičení i dokumentaci z předchozích ročníků najdete na https://www.fjfi.cvut.cz/cz/media-a-verejnost/akce-pro-stredni-skoly/vedkyne

Těšíme se na vás, alespoň on-line!

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2020/21nabízí ČVUT svým studentům 170 akreditovaných studijních programů a z toho 53 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Více informací najdete na www.cvut.cz.