Rubriky

Sláma má pro energetické využití řadu výhod a předpokladů. Vzniká jako „vedlejší produkt“ při pěstování obilí pro potravinářské i krmné využití nebo olejnatých semen (u nás především řepky) pro lisování a extrakci olejů. Produkce slámy nezabírá zvláštní plochu a neomezuje tím nijak potravinářskou produkci. Její sklizeň probíhá současně se sklizní hlavního produktu a potřebnou techniku mají pěstitelé k dispozici. Ne všichni však slámu efektivně využívají, zejména pokud neprovozují živočišnou výrobu a slámu nepoužijí jako základ statkových hnojiv.

O vodíku jako o energetickém médiu třetího tisíciletí se mluví a píše stále častěji. To ostatně předpovídal již roku 1874 J. Verne prostřednictvím jednoho z hrdinů románu Tajuplný ostrov. Cyrus Smith – viz http://www.3pol.cz/cz/rubriky/obnovitelne-zdroje/1035-vodik-na-silnicich

Větrné elektrárny nejsou – jak by se to mohlo zdát díky zvyšující se frekvenci této tematiky v médiích – vynálezem posledních desetiletí. Energii větru využívaly tisíce let primitivní plachetnice přírodních národů i elegantní klipery, vrcholná díla éry velkých plachetnic, na souši byly větru do cesty stavěny větrné mlýny. A už koncem 19. století došlo ke spojení křídel větrného mlýna nebo rotoru větrného kola s dynamem, vyrábějícím elektrický proud.